Tel Azeka: Stručný vhled do studijní dovolené
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy se již pošesté účastní archeologického výzkumu v izraelské Tel Azece. Protentokrát jsem dostal skvělou příležitost se této dobrodružné a nejspíše i náročné expedice zúčastnit i já. Před samotným odletem do Izraele je však dobré si ještě zjistit — co je to místo vůbec zač?
Město Azeka
Geograficky se Tel Azeka nalézá v izraelské Šefele, tj. pahorkatině, přibližně 35 km jihozápadně od Jeruzaléma. Již samotný její název prozrazuje původní zaměření, totiž hebrejský tell je kopcová terasa, jež je plná historických opevněných osídlení. Časem se vršily jednotlivé osady a pevnosti na sobě, čímž dávaly vzniknout stále vyšší a vyšší umělé hoře.
Od prvních osídlení ve starší době bronzové sloužila Tel Azeka coby klíčové kenaánské město. Ve své době sloužila také Judskému království coby pohraniční pevnost chránící Judejce před mořským národem Pelištejců a asyrskou velmocí.
V 8. stol. ante judský král Chizkijáš využil oslabení místního velikána, jemuž byl vazalem, totiž Asýrie. Spojil se s Egyptem, zbudoval známý Chizkijášův tunel, který měl zajistit do Jeruzaléma přísun vody v případě obléhání, a nechal opevnit některá pohraniční města, mezi nimi právě i Azeku nebo známý Lachíš. Asyrský král Sancheríb však v r. 701 vtrhl do Judska, jsa rozzuřen tajnými spikleneckými plány svého vazala, jeho prvním cílem byla Azeka. Další destrukci Azeku pak čeká o více než sto let později, kdy v r. 586–587 ante padá celé Judské království do rukou Novobabylónské říše. Soudobý biblický prorok Jeremjáš k tomuto napsal: „Vojsko babylónského krále bojovalo proti Jeruzalému a proti všem zbylým judským městům, proti Lakíši a Azece; z opevněných judských měst zůstala jen tato města.“ (Jr 34,7) V nedalekém městě Lachíš byl z té doby nalezen ostrakon (tj. popsaný keramický střep), na němž poslední judští obránci píší: „… už nevidíme ohňové signály Azeky…“ (původní text viz obrázek)
Toto původně starověké město je na mnoha místech zmiňováno i v bibli pod jménem Azeka. Mnohdy přitom vychází z obrazu důležité pevnosti, kterou jistě byla v době judského království (Joz 10,10n). Jednu z dalších zmínek nalezneme v příběhu o slavném souboji Davida s Goliášem pelištejským, který pocházel z Gatu – města poblíž Azeky (1S 17,1).
Archeologie
Tel Azeka byla mezi prvními městy Svaté země, jíž se před více než sto lety věnovala archeologická pozornost (Bliss a Macalister, 1898). Nový výzkum doložil ranější osídlení, než které se doposud předpokládalo, čemuž dopomohly mj. nálezy předizraelské keramiky, ale také objevení půdorysu hradeb z 3. tis. ante nebo nalezení koster pro onu doby typicky obětovaných oslů. V době bronzové byl tel osídlen nejen na svém vrchu, nadto byl masivně opevněn, přistaveny k němu byly i obranné věže.
Azecké osídlení trvalo až do doby helénismu, kdy na telu stála dominantní pevnost, poté bylo po době římské obydlení přerušeno. Znovu se zde usídlují lidé až v době byzantské.
Doposud však zůstává okolo Azeky mnoho otázek, jednou z nich je i způsob dobytí Asýrií v r. 701 ante, na které se má zaměřit právě výzkum let 2018–2022. Současná místa výkopů jsou naznačena v obrázku (oblasti S1, S2, W, T1, T2, E). O způsobu dobytí Azeky pojednávají některé dochované asyrské texty, když mluví o tom, jak bylo město pomocí „dobývací rampy […] beranidla i Velké mouchy […] oblehnuto, dobyto, vypleněno a zcela zničeno.“ V katalogu obléhacích zbraní však až doposud nebylo objasněno, o jaký nástroj se jednalo v případe tzv. Velké mouchy (nim-gal). Plně věřím, tuto záhadu objasním, až se mi podaří tuto Mouchu na Azece vykopat.
Literatura
ODED LIPSCHITS, FILIP ČAPEK, DAVID R. MOULIS, Tel Azeka po prvních pěti letech výzkumu, in: Nový Orient (72), 2017.
ODED LIPSCHITS, YUVAL GADOT, MANFRED OEMING, Tel Azekah 113 Years After: Preliminary Evaluation of the Renewed Excavations at the Site, in: Near Eastern Archaeology (75:4), 2012.
ISRAEL FINKELSTEIN, N. A. SILBERMAN, Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie, 2007, s. 225—262.