#čublr

[zasnezhena9-cesky]

poslouchám...

ucho pro tvoříjen 25, abych konečně zase byla trošku aktivní :]

[bishimrin]

Suchý únor 4/28

Dnešek byl. Skutečně byl tyjo. Od brzkýho rána jsem se učila na zkoušku, kde jsem se vyučujícímu snad poprvé v životě málem rozbrečela. Zkoušku mi sice (velmi oprávněně) nedal, zato jsem dostala otcovskou řeč o tom, že já na to studium mám a pro jeden neúspěch (kvůli jinému předmětu musím prodlužovat a byla jsem poněkud apatická) nemám ztrácet hlavu. Že ví, že v ní mám dost na to si tenhle titul dodělat a že by mě rád viděl na magistrovi (to já sebe taky pane). Že jsem prostě jen ten poslední člověk, co nevěří v to, že na to mám. Opakuju v září. Ale tohle jsem fakt chtěla (a možná i trochu potřebovala) slyšet. Že na to mám. Že ve mně něco je.

Moje automatická odpověď na neúspěch je většinou vybrečet se na víně/pivě kamarádům a už pak se utápět další 2-3 pracovní dny. Navíc po každým zkouškovým chodívám na pivko s kámošem co znám už moc dlouho na to to počítat. Takže pokušení dneska velký. (začínám si uvědomovat, že i po konci únoru se musím víc soustředit na svůj vztah s aloholem)

Udělala jsem to ale jinak. Obrátila jsem se na svoje nejbližší kamarády, vypsala se jim a projednou si užila podporu, kterou mi vlastně neustále nabízí. Po zkoušce jsem si místo vína koupila film do prastarého foťáčku a po prvotním neúspěchu s baterkama přikoupila ještě birell na večer k filmu (ochucený, mám nějakou chuť na sladký). Namísto na víno jsme si se spolubydlící zašly na horkou čokoládu a vyhřály se na Peťase jako ještěrky. Proběhly jsme obchody a dokoupily, co nám chybělo.

A já jsem vlastně fakt ráda, že jsme nešly na víno. Cítím se tak nějak volně, i když jsem podělala zkoušku. Mám po dlouhé době pocit, že má smysl dál studovat. A jestli ve mě věří můj oblíbený vyučující, možná bych někde hodně hluboko mohla špetku té víry najít i v sobě.

[darksideoftheshipps]

Hele Český čumbrle, proč se nebavíme o miniseriích jako Herec, Rédl a filmech jako Šarlatán, O otci a tenhle rok vycházejícím filmu, Kam motýli nelétají, který lehce navazuje na krátký film O otci? Při tom to jsou české, homosexuální, kinematografické počiny.

Hmmm?