Prohlášení organizátorů protestů Červených karet
máme to štěstí, že si dnes můžeme Den lidských práv připomenout svobodně, bez následků, beze strachu před policií a vlastním státem. Ale zemí, kde občané toto štěstí nemají, je stále dost.
Ignorace dodržování lidských práv je jedním z hlavních bodů, které Miloši Zemanovi v jeho zahraniční politice vyčítáme.
Je obrana lidských práv, zastávání se slabších a poukazování na nespravedlnosti ve světě, schovávání se za Havla, jak nám vyčítají naši kritici? Není. Je to elementární slušnost a empatie občanů, kteří prožili 40 let v totalitní státě a kteří na vlastní kůži pocítili zrůdnost takovýchto režimů.
Je smutné sledovat současného prezidenta, pro kterého se lidská práva stala nepotřebnou, přehlédnutelnou malicherností. Prezidenta, který se stal hokynářem a, jak sám tvrdí, ve jménu kšeftu nad lidskými právy zavřel oči a hlasitě proklamuje, že nic nevidíme, nic vidět nechceme a o nic se rozhodně nebudeme starat.
Připusťme na chvíli v úvahách o lidských právech i ty kupecké počty, pokud by snad někdo měl pochyby, zda se to vyplatí – hájit lidská práva? Podle nás ano. Je to dlouhodobá investice. Investice do morálního kreditu celé země a společnosti. Neboť jen společnost, která není lhostejná k bezpráví páchaném na jiných, může z dlouhodobého hlediska prosperovat jak mravně, tak v návaznosti na to i ekonomicky. Řečeno slovy Alberta Einsteina: „Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří nečinně přihlížejí.“
Agenda lidských práv musí být jedním z hlavních pilířů naší zahraniční politiky reprezentované ať už prostřednictvím prezidenta, ministra zahraniční nebo jakéhokoli poslance či senátora České republiky. Naopak snižování vážnosti tohoto tématu nebo jeho ignorování musí být v demokratické zemi podrobeno kritice s vyvozením důsledků.
Říkáme, že Česká republika leží v srdci Evropy. Srdce má být statečné a má mít smysl pro spravedlnost. A to je právě to, co dělá člověka, člověkem a stát, státem.
Nedovolme pokračovat ve výprodeji našich vlastních hodnot, který zahájila už éra předchozího prezidenta Klause, a ve které ještě hlasitěji pokračuje naše současná reprezentace v čele s Milošem Zemanem. Nerozumíme, proč se pravda a láska a touha po jejich vítězství nad lží a nenávistí staly vysmívanými hodnotami. A nerozumíme také tomu a nemůžeme se smířit s tím, že naše země opouští pozice obránců lidských práv, práv, jejichž obrana je naší morální povinností.
Prezident Zeman rád cituje Tomáše Garrigue Masaryka. Rádi bychom mu proto připomněli také jednu citaci prezidenta Masaryka: Nesprávnéje dělat rozdíl mezi mravnostívelkou a malou. Že se politik v zájmu státu nemusía nemáohlížet na mravnípředpisy. Věc se máve skutečnosti tak, že člověk, kterýnapříklad lže a podvádív životěpolitickém, lže a podvádítakév životěsoukromém a naopak. Jen člověk slušnýbude slušnývždy a ve všem
Dodáváme k tomu jen: Pane Zemane, Masaryk by s Vámi nesouhlasil a my s Vámi nesouhlasíme také!
Navrhujeme, aby každý, kdo chce naši snahu podpořit, vyvěsil do okna červenou kartu, a to do doby, než se změní kurz zahraniční politiky Miloše Zemana nebo do doby, než odstoupí.