Den lidských práv

Projevy účastníků shromáždění ke Dni lidských práv 10. prosince 2014

[denlidskychprav]

Petice Prezidente, odejděte!

Prezidente, odejděte! Platforma občanů a skupin, které chtějí, aby Senát nechal prověřit činy prezidenta Miloše Zemana. Ten se dopustil celé řady nepřijatelných činů. Mezi ty nejhorší patří spolčování s lidmi násilného režimu prezidenta Putina. Cílem platformy je sdružování na obranu před tímto počínáním.

Petice zde.

[denlidskychprav]

Petice -Návrh na podání ústavní žaloby pro velezradu podle čl. 65 odst. 2 Ústavy na prezidenta republiky Miloše Zemana

Vážení přátelé!

Asi všichni vnímáme jednání prezidenta republiky Miloše Zemana jako nepřijatelné, nedůstojné, nehodné hlavy státu a nebezpečné, pokud jde o hodnoty, k nimž jsme se jako Česká republika po listopadu 1989 přihlásili. Je zájmem nás všech, aby prezident republiky v tomto nehodném a prestiž České republiky i nás všechny poškozujícím jednání nepokračoval.

Nezdá se, s ohledem na jeho odmítání jakékoli kritiky a urážení těch, kdo svobodně projevili svůj názor v této věci, že by hodlal podstoupit jakoukoli sebereflexi a chtěl z úřadu prezidenta republiky odstoupit nebo své dosavadní chování alespoň změnit a Ústavu a její hodnoty začít respektovat nebo dokonce své předchozí kroky napravit.

Je jediný způsob, jak v takovém případě dosáhnout ukončení působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky, kterou náš právní řád připouští. Tím je ústavní žaloba.

Podle Ústavy je možné prezidenta republiky stíhat jedině za delikt velezrady nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Tím je například Listina základních práv a svobod. Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

Ten, jeho obsah, náležitosti i znaky stanoví a zakotvuje Ústava ČR. Hned v čl. 1 odst. 1 říká, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Význam lidských práv a svobod (na prvním místě člověka a až poté občana) jako základního východiska a kořene, ze kterého vyrůstá, vyjadřuje již ve své preambuli, stejně jako Listina základních práv a svobod. Zdůrazňuje úctu k lidským právům a budování, ochranu a rozvíjení republiky v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako součást rodiny evropských a světových demokracií.

  Zakotvením základních lidských práv a svobod do Ústavy, a přijetím katalogu základních lidských práv a svobod coby hodnotového systému nového státu deklarovala Česká republika zásadní odlišnost oproti předchozímu totalitnímu státu a důležitost, kterou mají lidská práva a svobody stejně tak pro demokracii, jako pro naši státnost. 

Mám za to, že bagatelizace porušování lidských práv nedemokratickými režimy, jejich přehlížení a omlouvání nebo nadřazování ekonomických zájmů lidskosti a ochraně základních práv každého člověka kdekoli na světě, je v přímém rozporu s Ústavou a hodnotovým systémem, z kterého vyrůstá a který má chránit. Který máme chránit a opatrovat my všichni.

V příloze naleznete krátký text, který po vytištění podpisového archu může každý z Vás podepsat. Jde o podporu podání konkrétního návrhu doplňujícího ostatní iniciativy všech, komu základní hodnotové směřování této země není lhostejné: podporu podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana pro velezradu podle čl. 65 odst. 2 Ústavy. 

O přijetí návrhu na ústavní žalobu, kterou podává senát ústavnímu soudu, musí senát rozhodnout 3/5 většinou. PS jej musí stejným kvórem schválit. Důsledkem podání žaloby a projednání ÚS může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Návrh žaloby v duchu petice se připravuje, konečný text by měl být hotov do 31. Prosince 2014. K tomuto datu je také první uzávěrka podpisů. Podpisové archy prosím posílejte na adresu, která je na nich uvedena.

Praha, 10. prosince 2014                                              Lenka Marečková

 Petiční arch včetně textu petice ke stažení zde.

[denlidskychprav]

Dopis ke Dni lidských práv od Občanského diskuzního fóra v Brně

Vážení přátelé, 

Zdravíme Vás dnes večer z Brna. Ač jsme vzdáleni geograficky, lidsky jsme na tomto shromáždění přítomni s Vámi.

Tento den je věnován lidským právům. Na místě je otázka, která to vlastně jsou. Co jedinec, to jiná interpretace. Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 říká:

„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“

To je však velmi úzký pohled, proto jsou dnes lidská práva rozšířena o hledisko lidské důstojnosti a základní lidské potřeby, bez nichž život v důstojnosti prožít nelze. Někomu to stačí, někdo lidská práva rozšiřuje o další definice.

Ale to vše je jen teorie. V praxi stále pokulháváme, tedy nejen Čína, Rusko a další státy s více méně nedemokratickými systémy, ale i země naší západní společnosti. 

Můžeme tady mluvit o trestech smrti za absurdní zločiny, o věznění nevinných a o podmínkách v trestních zařízeních. Můžeme mluvit o situaci žen, homosexuálů a národnostních menšin ve světě, o restrikcích ve vztahu k náboženskému vyznání atd. atp.

Ale … sáhněme si trochu do svědomí a připomeňme si např. náš vztah k migrantům. Kolik jsme jich schopni vracet zpět do zemí, kde jim hrozí smrt, mučení nebo další újmy? Jak se aktuálně stavíme k přijetí syrských uprchlíků? A pokud je už přijmeme do naší společnosti, jak se k nim chováme?

A nabízí se další otázky – jaký vztah máme k  národnostním menšinám a jaký k menšinám vůbec? Proč nám nevadí nerovné ocenění žen, vytlačování bezdomovců z center větších měst nebo třeba zákaz adopcí homosexuálními páry?

Všechny tyto palčivé otázky raději moc neřešíme, mávneme nad nimi rukou, protože: „Tak to prostě je.“ Stejná věta, kterou slýcháváme na různých místech po celém světě.

Přitom někdy nejde jen o lidská práva, ale o jednoduché pochopení jiných, vcítění se do jejich situace a snahu o pochopení jejich pohledu na svět, či stylu života. Někdy i tolerance a empatie přinese více výsledků, než formální prosazování lidských práv.

Výzva z Brna tedy zní – začněme u sebe samých a věnujme pozornost řešení lidských práv i mezilidských vztahů u nás doma. Buďme sami inspirací pro naše blízké i vzdálenější okolí.

Přejeme Vám pěkný večer

Za Občanské diskuzní fórum v Brně:

Michaela Suchardová Šárka Václavíková Ondřej Puczok

[denlidskychprav]

Za vaši a naši svobodu

Protest proti násilí

25. srpna roku 1968 osm občanů Sovětského Svazu, mezi nimi Natália Gorbaněvská, vyšlo na Rudé náměstí v Moskvě, aby protestovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zazněl hlas svobodného Ruska, hlas lidí, kteří se nemohli smířit se lží režimu.

„Vlast v ohrožení! Naše tanky jsou v cizí zemi.“ Těmito slovy odpověděl na invazi do Československa ruský básník Alexandr Galič. Dnes mohou znovu Rusové právem opakovat tato slova.

Chování ruského režimu je nejen agresí vůči Ukrajině, ale i hrozbou pro samotné Rusko, porušením mírových vztahů mezi evropskými národy.

My, účastníci mezinárodní konference „Dny památky Natálie Gorbaněvské“ ve Vroclavi, vyzýváme národy Ruska, aby nepodporovaly režim, který vede ke katastrofě.

Obracíme se na vlády i občany svobodného světa, neopouštějte Ukrajinu. Zastavte ruskou agresi.

My přátelé a souputníci Natálie Gorbaněvské, se obracíme k vládám a občanům svobodného světa: požadujte od ruského státu propuštění všech politických vězňů.

Dnes jsou ruské tanky znovu v cizí zemi, dnes jsou lidé znovu zbavováni svobody, protože bojují za svobodu. Je to hrozba pro každého z nás.

Za vaši a naši svobodu!

  Vroclav 30. 11. 2014

Viktor Fajnberg Pavel Litvinov Mustafa Džemilev Alexandr Podrabinek Alexandr Daniel Jaroslav Gorbaněvskij Josif Gorbaněvskij

[denlidskychprav]

Prohlášení organizátorů protestů Červených karet

Dobrý večer,

máme to štěstí, že si dnes můžeme Den lidských práv připomenout svobodně, bez následků, beze strachu před policií a vlastním státem. Ale zemí, kde občané toto štěstí nemají, je stále dost.

Ignorace dodržování lidských práv je jedním z hlavních bodů, které Miloši Zemanovi v jeho zahraniční politice vyčítáme.

Je obrana lidských práv, zastávání se slabších a poukazování na nespravedlnosti ve světě, schovávání se za Havla, jak nám vyčítají naši kritici? Není. Je to elementární slušnost a empatie občanů, kteří prožili 40 let v totalitní státě a kteří na vlastní kůži pocítili zrůdnost takovýchto režimů.

Je smutné sledovat současného prezidenta, pro kterého se lidská práva stala nepotřebnou, přehlédnutelnou malicherností. Prezidenta, který se stal hokynářem a, jak sám tvrdí, ve jménu kšeftu nad lidskými právy zavřel oči a hlasitě proklamuje, že nic nevidíme, nic vidět nechceme a o nic se rozhodně nebudeme starat.

Připusťme na chvíli v úvahách o lidských právech i ty kupecké počty, pokud by snad někdo měl pochyby, zda se to vyplatí – hájit lidská práva? Podle nás ano. Je to dlouhodobá investice. Investice do morálního kreditu celé země a společnosti. Neboť jen společnost, která není lhostejná k bezpráví páchaném na jiných, může z dlouhodobého hlediska prosperovat jak mravně, tak v návaznosti na to i ekonomicky. Řečeno slovy Alberta Einsteina: „Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří nečinně přihlížejí.“

Agenda lidských práv musí být jedním z hlavních pilířů naší zahraniční politiky reprezentované ať už prostřednictvím prezidenta, ministra zahraniční nebo jakéhokoli poslance či senátora České republiky. Naopak snižování vážnosti tohoto tématu nebo jeho ignorování musí být v demokratické zemi podrobeno kritice s vyvozením důsledků.

Říkáme, že Česká republika leží v srdci Evropy. Srdce má být statečné a má mít smysl pro spravedlnost. A to je právě to, co dělá člověka, člověkem a stát, státem.

Nedovolme pokračovat ve výprodeji našich vlastních hodnot, který zahájila už éra předchozího prezidenta Klause, a ve které ještě hlasitěji pokračuje naše současná reprezentace v čele s Milošem Zemanem. Nerozumíme, proč se pravda a láska a touha po jejich vítězství nad lží a nenávistí staly vysmívanými hodnotami.  A nerozumíme také tomu a nemůžeme se smířit s tím, že naše země opouští pozice obránců lidských práv, práv, jejichž obrana je naší morální povinností.

Prezident Zeman rád cituje Tomáše Garrigue Masaryka. Rádi bychom mu proto připomněli také jednu citaci prezidenta Masaryka: Nesprávnéje dělat rozdíl mezi mravnostívelkou a malou. Že se politik v zájmu státu nemusía nemáohlížet na mravnípředpisy. Věc se máve skutečnosti tak, že člověk, kterýnapříklad lže a podvádív životěpolitickém, lže a podvádítakév životěsoukromém a naopak. Jen člověk slušnýbude slušnývždy a ve všem

Dodáváme k tomu jen: Pane Zemane, Masaryk by s Vámi nesouhlasil a my s Vámi nesouhlasíme také!

Navrhujeme, aby každý, kdo chce naši snahu podpořit, vyvěsil do okna červenou kartu, a to do doby, než se změní kurz zahraniční politiky Miloše Zemana nebo do doby, než odstoupí.