Jaký máme vliv máme na prostředí, ve kterém žijeme? Ovlivňuje pak toto prostředí i nás?
Člověk se naučil zbavovat odpadu plamenem. Naučil se to už velice dávno. Představte se, že odpad, který doma vyprodukujeme tak z velké části končí ve spalovně. Tam se odpad změní v popel (část se dostane do ovzduší). Tím si myslíme že je problém vyřešen že? No představte si, že existuje odpad se kterým se toto udělat nedá. Odpad z jaderných elektráren je nebezpečný, a to na tak dlouhou dobu že z hlediska lidského života to je v podstatě navěky. Vyhořelé palivo a odpad vzniklý manipulací (ochranné obleky, části samotné elektrárny...) s palivem jsou nebezpečné. Člověk by si řekl – no tak to spalte a někam vyhoďte. Otázka je, co s tím? No nějaké chytráky napadlo: hodíme to do moře a pak už to nebude problém. Německo Francie a Spojené království toto přesně udělalo a ani ne tak daleko od pevniny. Fotka kde se Greenpeace snaží o přerušení shozu radioaktivního odpadu do moře.
Další fotka je několik let poté. Fotka z průzkumu mořského dna. Některé sudy jsou neporušené jiné jsou otevřené dokořán. Ještě horší jsou snad záběry kdy vedle prázdného sudu si spokojeně plave ryba. Tuto rybu pak zachytí sítě a zítra se objeví na vašem talíři. Dobrou chuť.
Podle výzkumů účinků radioaktivity na faunu a flóry víme že změny jsou obrovské. Nízká plodnost, vyšší poměr defektních potomků, vyšší úmrtnost mladých a stromy nevědí kam mají růst. Jsou ale tyto změny trvalé? Můžou se dědit skrz generace?
Velká část antikoncepce, kterou používá spousta žen projde tělem a dostane se přes odpadní systém do řek. Odpad nečistíme tak důkladně. Řeky to pak roznesou do oceánů a samozřejmě jsou tím ovlivněné ryby. Nízká plodnost ryb? Antikoncepce je pak uložena v mase ryb a jednoho dne se vám dostane na talíř. Koloběh pak pokračuje až se to dostane úplně všude.
A co teprve plasty? Plast se postupně zmenšuje do menších a menších rozměrů odkud se dostane opět do ryb. Tyto plasty jsou mikroskopické. Testy vody zjistily že už jsou přítomny ve zdrojích, které se zdály jako nepravděpodobné, že by mohly být kontaminovány. No ví někdo, co se stane, když budeme jíst a pít tento plast? Jaké účinky to má na organizmus tak to už vůbec nikdo.
A co teprve mrtvé části moře kde už nežijí žádné ryby? Tyto části se každým rokem rozšiřují. Voda není dostatečně okysličená nebo co.
Každý rok je méně vody ve studnách. Vrty se musejí dělat hlubší a hlubší dlouhodobé trendy ukazují velký úbytek každý rok.
Antibiotika dnes čím dál méně zabírají a jednoho dne budou potřeba mnohem silnější. Důvodem je jejich nadužívání. Silnější antibiotika bohužel dnes neexistují a nový výzkum bude stát hodně peněz které zatím nikdo nechce utratit.
Ke všemu, co bylo výše popsáno existují vědecké studie, které toto potvrzují, ale jsem příliš líný pro hledání citací. Po chvilce googlení ale získáte dostatečnou představu.
Každý rok dokážeme vyčerpat přírodní obnovitelné zdroje dříve. Každý rok se v tom zlepšujeme a zlepšujeme. (existuje graf který ukazuje vypouštění CO2 do atmosféry a v grafu jsou dvě křivky: jedna ukazuje obnovitelnou budoucnost kde lidstvo přežije druhá křivka ukazuje průběh vypouštění kdy lidstvo nemá šanci na záchranu. Otázka pro čtenáře zní: po jaké křivce se teď pohybujeme?)
Když něco nevíme tak to neznamená, že to neexistuje. Zajímalo by mě, co pro nás bude to osudné. Jestli zamořené prostředí, nedostatek vody a jídla, supervirus, na který nebude zabírat žádný lék, celkové neplodnost nebo snad světový konflikt? Důležitější otázka je však kdy...