Inf. věda a srovnávací mediální studia

[ivsms]

Na hodině jsme rozebírali článek z Respektu, kde autor kritizoval stále více se rozmáhající trend, kdy si lidé přestávají kupovat seriózní papírové deníky a svůj názor si skládají spíše z „novinek“, které jejich přátelé (či kdokoliv jiný) sdílejí na sociálních sítích. Jelikož lidé samozřejmě více dychtí po senzacích, jedná se většinou o méně důležité zprávy nebo o negativně zabarvené články, které se většinou týkají politiky, doslova „V praxi to znamená, že jsou od rána do večera masírováni „zaručenými zprávami“ o tom, že se tady vše rozkradlo, každý je gauner či aspoň podvodník.“

Rozhodl jsem se zjistit, jaké články jsou nejčastěji sdílené ze serveru www.idnes.cz. Počet sdílení jednotlivých článků na Facebooku zjistíme pomocí nástrojů Google Refine a facebookové API (odkaz na blog Josefa Šlerky, kde je podrobný návod, jak postupovat http://ttgoogle.blogspot.cz/2012/07/jak-zjistit-pocet-sdileni-webovych.html ).

Vycházel jsem ze statistik ke dni 9.2. 2013 a to ze článků z rubriky zpravy.idnes, které byly zveřejněné od začátku roku 2013.

Samozřejmě přední příčky v počtu sdílení ovládly (až na jednu výjimku) články týkající se prezidentských voleb.

Nejsdílenějším článkem s obrovským počtem 17773 sdílení je zklamaný komentář slovenského šéfredaktora časopisu Týžděň s názvem Bratia Česi, neblbnite. Není to nijak překvapující vzhledem k tomu, jaká vlna hysterie se na Facebooku zvedla po zvolení Miloše Zemana prezidentem, kdy si spousta lidí začala jako profilovou fotku dávat obrázek s nápisem Stydím se za svého prezidenta a zakládat stejnojmenné skupiny.

Druhý nejsdílenější článek má 11087 sdílení a jmenuje se ironicky Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí, řekl Klaus k výhře Zemana. 

I třetí nejsdílenější článek (9504 sdílení) má ironický nádech - Když vyhraje kníže, budu uvažovat o emigraci, napsal Klaus.

Rozhodně nemůžeme říct, že by s jakýkmoliv z těchto článků byly spojeny nějaké pozitivní emoce.

Jediný článek z první pětice, který se netýkal voleb, se jmenuje Hormonální antikoncepce může zabíjet, s testy se nikdo neobtěžuje (6940 sdílení), což mluví za vše.

[ivsms]

Linguistic Inquiry and Word Count

Na hodině jsme si říkali, jak lze analýzou slov, která někteří básníci používají ve svých básních, zjistit, jaká je pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu. Aby se vše nemuselo dělat ručně, postará se o to program se zkratkou LIWC - Linguistic Inquiry and Word Count.

O co se jedná? Tento program vypočítává používání určitých kategorií slov, která lidé používají při běžné komunikaci, aby zjistil, do jaké míry jakýkoli text (nebo klidně i řeč) vyzařuje například pozitivní nebo negativní emoce.

Bohužel běžný smrtelník si asi tento program za téměř 100 dolarů nekoupí, aby díky němu zjistil, jestli z jeho textů vyzařuje spíše pohoda, nebo je možné, že se jednoho dne sebere a povraždí svoje spolužáky. Na stránkách http://www.liwc.net/tryonline.php se dá naštěstí program zadarmo vyzkoušet, i když s drobnou podmínkou - veškeré do něj vložené texty budou použity pro další rozšíření slovníku. A také s drobnou nevýhodou pro česky mluvící občany - je pouze v angličtině. Proto jsem pro analýzu použil známou anglickou ukolébavku z 19. století Mary had a little lamb.

Na hodině jsme dostali za úkol sestavit něco jako českou verzi tohoto slovníku. Naše skupina se zabývala kategoriemi času, prostoru a pohybu, zde je odkaz na náš dokument https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0Ant0OGCBbLFWdERSYjlfU0tmVkVhdG40UnRxQVFicGc&usp=sharing

[ivsms]

Politický kompas

Před první přímou volbou prezidenta České republiky jsme dostali za úkol sestavit politický kompas jednotlivých kandidátů. Jedná se o internetový test, v kterém respondent reaguje na 63 tvrzení, přičemž ke každému z nich může přiřadit odpověď důrazně souhlasím, souhlasím, nesouhlasím nebo důrazně nesouhlasím. Naše skupina si vybrala Karla Schwarzenberga a odeslala u následující email:

Dobrý den, jsme studenti druhého ročníku Informačních studií a knihovnictví a pracujeme na zmapování  politických postojů kandidátů na prezidenta v letošních volbách. Výsledky budeme prezentovat v rámci našeho oboru. Vybrali jsme si Vás, Karla Schwarzenberga, jelikož si myslíme, že máte ze všech studentů nejblíže ke studentům a mohla by Vás spolupráce s námi zajímat. Informace pro náš projekt získáme prostřednictvím krátkého testu, který si dovolujeme Vám zaslat v příloze. Jedná se o tvrzení rozdělená do šesti okruhů, přičemž ke každému tvrzení je možné přiřadit jednu ze čtyř reakcí - důrazně souhlasím, souhlasím, nesouhlasím a důrazně nesouhlasím podle toho, jaký postoj k danému tvrzení zaujímáte. Velmi by nám pomohlo, kdybyste test vyplnil, a věříme, že by informace, které jeho prostřednictvím získáme, mohly pomoci našim spolužákům při rozhodování, kterého prezidentského kandidáta zvolit. S úctou V Hrnčíř a D. Popov

Bohužel nám nepřišla žádná odpověď, proto pro zajímavost přikládám výsledek, který vyšel mně.

[ivsms]

Zahraniční novinky v Polsku

Za úkol jsme dostali sledovat po celý týden zprávy ve vybrané zemi na Google News a na této hodině jsme prezentovali výsledky svého snažení.

Ve skupině, kde jsem byl já, Venca a Ján jsme měli za úkol sledovat novinky v Polsku.

Pro rozbor jsme vybrali zpravodajské servery nejčastěji odkazované na Google News (https://news.google.com/) a vybrali z nich vzorek zpráv ze zahraničí za účelem posouzení obrazu o světě, který polská média tvoří pro své čtenáře. Jako kritérium důležitosti jsme vzali četnost zmínek o jednotlivých státech na všech zkoumaných zpravodajských serverech. Nejvyšší četnost zmínek měl Izrael vzhledem k dalšímu vyhrocení situace v pásmu Gazy, což vzbudilo dočasný, ale intenzivní zájem o zprávy z tohoto regionu. Valná většina zpráv byla právě na téma nové krize. Druhým nejčetněji zmiňovaným státem byly Spojené Státy Americké, kde byla vidět již větší variabilitu v tématech, což naznačuje širší a déle trvající zájem o události v tomto státě. Stejný jev bylo možné vidět i v případě Ruské Federace, která byla třetím nejčetněji zmiňovaným státem. Oproti tomu byly evropské státy zmiňovány s menší četností, ale Evropa jako celek měla nejširší zpravodajské pokrytí a celková četnost zmínek o evropských státech (a to zejména členech EU) převyšovala četnost zmínek o situaci v Izraeli a vzhledem k rozdílům v charakteru zpráv bylo znát velmi široký tématický zájem o Evropu a EU jako celek. Výjimku tvořila Velká Británie, jelikož v ní žije velké množství Poláků. Naopak nízký zájem polská média projevují o státy Jižní Ameriky, Východní Asie, Afriky a Austrálie a Oceánie. Četnost zpráv byla nízká, a jejich charakter byl spíše náhodný popř. bylo zaměření zprávy propojené s častěji zmiňovaným státem.

[ivsms]

Percepce amerických voleb v českých médiích

Hodina se skládala ze skupinových prezentací týkajících se amerických voleb z období 5.11.-9.11. Každá skupina dostala za úkol porovnat zobrazování jednotlivých kandidátů v různých médiích – například v rádiu, novinách, televizi, na internetu atd. Zajímavé je, že se jednalo pouze o média v Čechách, ne v Americe.

Jelikož jsem nebyl na předchozí hodině, nepřipojil jsem se k žádné skupině, tudíž jsem neměl prezentaci, a tak jsem byl na této hodině spíše posluchačem než aktivním účastníkem.

Dozvěděl jsem se, že co se týče rádiového zpravodajství, jednalo se spíše o neutrální informace bez pokusu jakkoliv prezentovat vlastní názory (pokud se nejednalo o názory některého z přizvaných odborníků v debatě).

Co se týče televizního zpravodajství, byly analyzovány programy ČT, Nova a Prima – veřejnoprávní televize označovaly průběh voleb spíše jako vyrovnaný, soukromé televize naopak vykreslovaly Obamu jako favorita a snažily se zaujmout i dalšími informacemi například z rodinného zázemí obou kandidátů.

Na internetu byl téměř bez výjimek prezentován jako favorit Obama a Romney byl povětšinou kritizován.

Většina přednášejících ve svých prezentacích použila tzv. Wordmaps, nicméně na konci hodiny jsme se od přednášejícího dozvěděli, že jsou značně matoucí, jelikož i malá změna v parametrech při jejich vytváření může silně ovlivnit výsledný dojem. Pokud člověk nevěnuje dostatečnou pozornost při jejich vytváření, mohou být dokonce značně zavádějící.

Po poslechu všech prezentací jsem musel konstatovat, že mě výsledky týdenního průzkumu jednotlivých skupin vůbec nepřekvapily, protože všechna média prezentovala americké volby přesně tak, jak jsem očekával.

[ivsms]

Třetí hodina

Tuto hodinu jsme navázali na informace, které jsme se naučili na minulé hodině, a opět jsme si předčítali z knihy Osteze, hra, jazyk od Iva Osolsobě, kterou jsem zapomněl zmínit ve svém předchozím postu.

Ještě před tím, než jsme se vrhli na výklad této knihy, jsme se věnovali rozboru události která se objevila napříč médii v uplynulém týdnu. Dala se na ní dobře demonstrovat složitost popisu originální situace a zároveň byla dobrou ukázkou toho, jak snadno jsou média zneužitelná.

Ve chvíli, kdy jsme začali probírat metaforicko-synekdochické modely, zkráceně token:token modely, se začala hodina komplikovat. Možná je těžké to pochopit právě proto, že sám jazyk je velmi složitý systém, na druhou stranu je ideální pro komunikování modelů.

Na příkladu pasáže z knihy Gulliverovy cesty jsme si ukázali, nakolik je jednodušší přenášet informace o událostech a věcech pomocí slov, než používat samotné věci (je snazší říci kámen, než na něj ukázat, i když by se zdálo, že ukázat na kámen je přesnější, mohlo by dojít k nepochopení díky různým kontextům).

[ivsms]

Druhá hodina

Možná se ptáte, proč se první post na tomto blogu jmenuje druhá hodina, když před ní musela být nutně nějaká hodina první. Bohužel jsem v prvním učebním týdnu o tomto předmětu ještě nevěděl, a tak jsem Informační vědu a srovnávací mediální studia navštěvoval až od hodiny druhé. Bohužel mi tím pádem chybí úvod, nicméně se pokusím vystihnout problematiku druhé hodiny i bez znalosti hodiny předchozí.

Hned na začátku jsme si udělali malý exkurz zpět do našich znalostí z předchozích předmětů - o znaku, poznání a sémiotice jsem se už učil, a tak to pro mě bylo takové rychlé opakování.

Následně jsme se věnovali problematice modelu a originálu. Pokud nemáme k dispozici originál předmětu, myšlenky či konceptu, musíme se spokojit pouze s jejich modelem. Tento fenomén jsme si popisovali na právě ukončených volbách, kdy nám byly médii poskytovány pouze modely situací, případně modely modelů situací pokud od sebe média informace navzájem přebírala.

Dalším problémem, kterému jsme nuceni čelit při poznávání světa kolem nás, je nedosažitelnost informací a jejich závislost na kontextu. Kontextu tak byla věnována závěrečná část přednášky.