Mám ráda, když se lidi znají natolik, že není trapné vedle sebe sedět a mlčet.

❣ Chile in a Photography ❣
2025 on Tumblr: Trends That Defined the Year
Game of Thrones Daily

No title available

Origami Around
Jules of Nature

JVL

blake kathryn

izzy's playlists!
I'd rather be in outer space 🛸
Stranger Things
Sade Olutola
Aqua Utopia|海の底で記憶を紡ぐ
d e v o n

#extradirty

tannertan36
Xuebing Du
let's talk about Bridgerton tea, my ask is open

if i look back, i am lost
noise dept.

seen from United States

seen from Australia

seen from United States
seen from United Kingdom
seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from Saudi Arabia

seen from Singapore
seen from Belarus

seen from Austria
seen from United States
seen from United Kingdom

seen from Malaysia

seen from United States

seen from United States

seen from Singapore
seen from Germany

seen from Singapore

seen from Italy
@laclara
Mám ráda, když se lidi znají natolik, že není trapné vedle sebe sedět a mlčet.
Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in. Už nikdy nezapomenu na online check-in.
Některá lidská potkávání jsou holt kouzelná jen do prvního oslovení…
Někdy mám pocit, že dost přeceňujeme 21. století.
Našla jsem nový/další domov, kde mě dnes ráno potěšilo prosté a přitom tak všeříkající přivítání slovy:
Hi Klára, nice to see you again.
Já tě tak ráda tulím,
řekla na přivítání a spřízněněji už to nešlo
Chtěla bych, aby tady bylo tvoje rameno. Někdy lidi zažijou rozdílný věci a pořád si chtěj stoprocentně rozumět. Nechci si s tebou rozumět, chci, abys slyšel ten zvuk. Cítil tu vůni a polykal to vlhko.
láskyplná dobrodružka
Nechápu lidi ve vlacích bez zavazadel.
Jednou z pro mě opravdu fascinujících částí studia politologie jsou nabídky na post první dámy v roce 2048.
Mám svůj festivalový rubrikant, který evidentně čtu sama.
Nastoupila jsem do autobusu, do kterého se musí po schodech, a sedla si vedle pána, co měl na opasku připnutou empétrojku. Měla jsem pocit, že jedu do minulosti.
Vždycky začnu s tím, že nemám čas a napíšu to na minimální počet znaků.
Vždycky skončím s tím, že nad tím sedím a proškrtávám odstavce.
Cokoliv, čemu ohrneš rukáv, vypadá líp.
A já už konečně vím, jaké životní moudro chci předat svým dětem...
Občas dělám před zrcadlem hodně divný věci.
Má rezidence infinitivů
Odjet, vybalit a splynout / nepřemýšlet zbytečně a žít.
Rozjímat a časem se linout / hlavně nepřestávat jíst a pít.
Nechat se unášet / poslouchat a slyšet.
V mysli se vznášet / a na ničem nezáviset.
Smát se a vnímat / možná naučit se milovat.
Dávat a přijímat / už s pocity nebojovat.
Jednou ji snad vyčasuju
Chci si sem jen odložit tuhle větu, protože se mi zatím nepřestala líbit.
Dnes již nepozorujeme ostře bipolarizovanou politickou scénu, vidíme spíš roztříštěnou přehlídku nespolupracujících seskupení, mezi kterými dominuje populistické hnutí široce se rozpínající přes pomyslnou osu politického spektra.
To, co většina lidí dělá na konci a říká tomu ladění detailů, já dělám na začátku, abych se náhodou nedostala k hlavní náplni práce.