“Až budeš větší, tak to třeba pochopíš”
“To říká každej dospělej… a stejně se pak chová hůř než to dítě”
Mike Driver
cherry valley forever
AnasAbdin
Today's Document
Cosimo Galluzzi
todays bird

PR's Tumblrdome

Origami Around
trying on a metaphor
styofa doing anything
sheepfilms
I'd rather be in outer space 🛸

★
No title available
RMH
Lint Roller? I Barely Know Her

Discoholic 🪩
dirt enthusiast

shark vs the universe

❣ Chile in a Photography ❣
seen from Germany
seen from United States
seen from Germany

seen from Malaysia
seen from United States
seen from United States

seen from United States

seen from Mexico

seen from Australia
seen from United States

seen from Germany
seen from Germany
seen from China

seen from Italy
seen from United States
seen from Argentina
seen from Canada
seen from Germany
seen from United Kingdom
seen from Argentina
@lucka08
“Až budeš větší, tak to třeba pochopíš”
“To říká každej dospělej… a stejně se pak chová hůř než to dítě”
Vzpomenu si i za pár let, jak zní tvůj hlas? .. nebo už si ho ani nevybavim?
A když ne, bude to dobře a nebo špatně? A chci vůbec zapomenout, jak zní?
Jak kdyby to bylo naposledy před hodinou, co jsem ten hlas slyšela.
Dědo
Ty to vidíš, že jo?!
Chápeš to?? Ty to chápeš?
Prosím, řekni mi, že teď někdo řekne “bazinga”
Že je to jen hloupý sen, ze kterého se brzo probudím
Že to je něco, co nemůže být ani možné
A nad tím vším je možná velká a možná drobná otázka, ale určitě vtíravá.
Čím to, že mám tak moc rád být sám?
Když už si myslíš, že je všechno v pohodě a konečně se začíná dařit…
A ono tě to zas pošle do 💩
Na všechno je stejně člověk nakonec sám
https://iglovequotes.net/
Samozřejmě, že když bych už třeba i chtěla, tak se celej svět v prdel obrací. Samozřejmě.
Někdy mám chuť všechno nechat. Pustit. Nestarat se. Neplánovat. Nepřemýšlet. O ničem. Co bude, jak bude? Zvládneme to, nezvládneme? Bez plánování, beze stresu. Prostě... nechat život plynout a svět se točit. Aby se život děl. Sám. Protože podle jistých zákonů by všechno mělo v takovým případě dopadnout tak nejlépe, jak by jen mohlo a takovým způsobem, který by nás ani nenapadnul. Moc bych si přála mít takovou povahu. Mít na to hlavu. Nebát se, nepřemýšlet. Chceme na víkend pryč? Jedem. Z čeho zaplatíme opravu auta? Nějaká zakázka určitě včas přijde. A tak. Nelpět. Na ničem. Prostě žít a nechávat se vlát, kam nás život, osud nebo vesmír foukne. S důvěrou. Jak moc by byl život jednodušší. Zajímavější. Vyrovnanější. Mít dobrodružnou duši (nejen pro knihy a příběhy), bylo by to o tolik snazší. Jen tak si být a všechno nechat náhodě a momentu. A přijímat to. S klidem, radostí a nadšením. To bych si přála.
Ty růžový brýle se fakt nevyplácejí 🤨
Když máš pocit, že je to dobrý, nezapomínej na to, že to může být jen pocit
Exactly🙏🏻👌🏻
“Just remember that, sometimes, the way you think about a person isn’t the way they actually are…”
— John Green, Paper Towns