“Až budeš větší, tak to třeba pochopíš”
“To říká každej dospělej… a stejně se pak chová hůř než to dítě”

pixel skylines

oozey mess
cherry valley forever

gracie abrams

Origami Around
Xuebing Du
will byers stan first human second

Discoholic 🪩
taylor price
Mike Driver
Fai_Ryy
PUT YOUR BEARD IN MY MOUTH
The Bowery Presents
Noah Kahan
macklin celebrini has autism
hello vonnie
he wasn't even looking at me and he found me

Love Begins

Andulka
No title available

seen from United States

seen from Finland

seen from Maldives
seen from Brazil

seen from United States
seen from France
seen from Bangladesh
seen from Italy

seen from Vietnam
seen from United States
seen from United States
seen from Brazil
seen from Thailand

seen from United States
seen from France
seen from Venezuela

seen from Brazil
seen from United States
seen from Malaysia

seen from United States
@lucka08
“Až budeš větší, tak to třeba pochopíš”
“To říká každej dospělej… a stejně se pak chová hůř než to dítě”
Vzpomenu si i za pár let, jak zní tvůj hlas? .. nebo už si ho ani nevybavim?
A když ne, bude to dobře a nebo špatně? A chci vůbec zapomenout, jak zní?
Jak kdyby to bylo naposledy před hodinou, co jsem ten hlas slyšela.
Dědo
Ty to vidíš, že jo?!
Chápeš to?? Ty to chápeš?
Prosím, řekni mi, že teď někdo řekne “bazinga”
Že je to jen hloupý sen, ze kterého se brzo probudím
Že to je něco, co nemůže být ani možné
A nad tím vším je možná velká a možná drobná otázka, ale určitě vtíravá.
Čím to, že mám tak moc rád být sám?
Když už si myslíš, že je všechno v pohodě a konečně se začíná dařit…
A ono tě to zas pošle do 💩
Na všechno je stejně člověk nakonec sám
https://iglovequotes.net/
Samozřejmě, že když bych už třeba i chtěla, tak se celej svět v prdel obrací. Samozřejmě.
Někdy mám chuť všechno nechat. Pustit. Nestarat se. Neplánovat. Nepřemýšlet. O ničem. Co bude, jak bude? Zvládneme to, nezvládneme? Bez plánování, beze stresu. Prostě... nechat život plynout a svět se točit. Aby se život děl. Sám. Protože podle jistých zákonů by všechno mělo v takovým případě dopadnout tak nejlépe, jak by jen mohlo a takovým způsobem, který by nás ani nenapadnul. Moc bych si přála mít takovou povahu. Mít na to hlavu. Nebát se, nepřemýšlet. Chceme na víkend pryč? Jedem. Z čeho zaplatíme opravu auta? Nějaká zakázka určitě včas přijde. A tak. Nelpět. Na ničem. Prostě žít a nechávat se vlát, kam nás život, osud nebo vesmír foukne. S důvěrou. Jak moc by byl život jednodušší. Zajímavější. Vyrovnanější. Mít dobrodružnou duši (nejen pro knihy a příběhy), bylo by to o tolik snazší. Jen tak si být a všechno nechat náhodě a momentu. A přijímat to. S klidem, radostí a nadšením. To bych si přála.
Ty růžový brýle se fakt nevyplácejí 🤨
Když máš pocit, že je to dobrý, nezapomínej na to, že to může být jen pocit
Exactly🙏🏻👌🏻
“Just remember that, sometimes, the way you think about a person isn’t the way they actually are…”
— John Green, Paper Towns