Discover Top Posts Tagged with #řecko

@athairport #isthisyours what kind of garbage bins are those? Please install proper bins with recycling options in the airport. #athens #greece #grece #řecko #ateny #athènes #grecia #griechenland #ελλαδα #αθήνα (at Athens International Airport "Eleftherios Venizelos") https://www.instagram.com/p/B2Em7riIccX/?igshid=wiha1tvsx1st

#isthisyours #athens #greece #grece #řecko #ateny #athènes #grecia #griechenland #ελλαδα #αθήνα

Heraklion (Iraklion) je největším a hlavním městem řeckého ostrova Kréta, je také obchodním i turistickým centrem ostrova s mnoha krásnými a významnými historickými památkami. Město Heraklion se nachází téměř uprostřed severního pobřeží Kréty.

#kréta #crete #heraklion #iraklion #řecko #hellas #greece

Řecký ostrov Santorini, přesněji tedy Théra, leží v jižní části Egejského moře a patří do skupiny ostrovů nazývaných jako Kyklády. Ostrov Santorini je sopečného původu, což mu dává jeho nezaměnitelný tvar i charakter.

#santorini #řecko #greece #thira

THESSALONIKI/SOLUŇ

Thessaloniki se na začátku listopadu konal 58.ročník filmového festivalu. A já si tam vyrazila s filmem a Jitkou. Hned na letišti nás festivalová delegátka informovala o zásadním faktu, že Thessaloniki, neboli Soluň, je řecká meka jídla. Sice jsme tam jely za prací a udat náš film do světa, nicméně, nebyl by to ženský film, aniž by jeho autorky nebyly dobře najedené. Přeci najedená žena - spokojená žena.

Město je moderní, historické centrum malé. Je to spíš jeden velký přístav, který protíná přímořská silnice, která je sice dvouproudá, ale za to neustále plná aut jako výpadovka z LA. Vzhledem k tomu, že je město na severu Řecka, cítíte se tam jako v Čechách. Smíšené lesy, spadané listí, ranní mlhy, sníh... silice z pínoových borovic voní jižněji u Athén, stejně jako moře. Tady máte pocit jak kdyby bylo moře divoká řeka. Jak kdyby bylo sladké.

Tohle je drsný sever! A proto je plný retaurací a barů, kde můžete meditovat v zimním slunci, které ale i tak opaluje. Město je plné cukráren, kde se mísí turecké, makedonské i řecké cukrové šílenství. Orgie založené na listovém těstě, jež tone v kaluži medu, ale i tak je na něm ještě lžíce nugátu posypaná pistáciemi a CUKREM. Obří vánočky zalité čokoládou, obří čokoládovny obecně, listové kornouty plněné velkou dávkou pudinku, pusinky, kremrole .... všechno co se dá vychutnávat s lahodným vínem z ostrovů nebo vynikající kávě.

Jitka sladké miluje, musela jsem tedy odpřísáhnout, že do těchto obchůdků my nevkročíme. Tam, kde jsme neměly míru ani jedna, byly ale restaurace s mořskými plody. V Čechách je vůbec nejím, ale tady jsem v každé restauraci dostala informaci o tom, odkud ryba pochází a to mi dost vyhovovalo. A proto.... jsme se do toho opřely. Aniž bychom to tušily, zavítaly jsme do podniku, který je ve městě legendární. Fascinující fish&chips - to byl náš start! Moc hezky prezentováno milým číšníkem, který mluvil moc rychle řecko-anglicky, ale i přesto jsme pochopily že dostaneme domácí brambory s rybou od místního rybáře. Následně vynikající česnekový (velmi jemný) sýr s olivovým olejem, salát, domácí pečivo a víno z ostrava Lemnos. Bylo to....ach.

Na festivalu jsme byly jenom tři dny a tak byla každá chvíle nad jídlem řádně promyšlená a dost jsme se na ni těšily! Další zastávka byla na promenádě. A daly jsme si krevetové risoto. Sladkokyselá chuť, divoké koření, dušené na víně. Bylo to asi jedno z nejlepších risot, která jsem jedla. Velmi se blížilo tomu v Dublinu, které bylo ale vymyšleno na jiném základu...nicméně, se moje mysl uchyluje ke vzpomínce k němu velmi často. Stejně jako k tomuto z Thessaloniki. K této ambrosii jsme si objednaly vynikající trhaný salát s olivovým olejem, citronem a parmezánem. Na Soluni je dobré to, že ceny se v podnicích téměř neliší. V těch nejlepších restauracích nebo hotelech jsou jídla o 5 euro dražší, ale jinak se cena drží na 6 - 9eur za předkrmy a 14-22 eur za hlavní jídlo.

Jakmile jsme se prošly dál od centra, blíže k White Tower, potkaly jsme levnější restaurace, které nabízely klasické řecké menu za velmi dobré peníze. Krom toho, jsme si užili “radostné” vybavení restarací, kde jste mohli vidět všechno. Od rodinného portrétu majitele, až po kormidlo námořníka. My jsme si objednaly řecké předkrmy, kdy já jsem si užila především tzatziky a také citronové brambory s řeckým jogurtem, JItka pak salát s pečeným lilkem.Samozřejmostí byly pečené papriky s balkánským sýrem.

Rada- vždy si sednětě k velkému stolu. Nemá smysl být skromný. Na poslední oběd jsme si zašly do restaurace, kterou mi nabídl tripadvisor jako tu nejlepší. Jinak jsme prostě někam vešly a tam jedly. Sice jsme si užily trochu komplikovanější kuchyni, ale zároveň nebyla ta nejlepší. Jitka měla zajímavou placičku ze sladkých brambor, mořských plodů a na vrchu rybí hobliny s chilli omáčkou. Já si dala jídlo, které pro mě prověří každou restauraci a zatím jsem snad nikde nebyla spokojená. Domácí těstoviny s lososem. Bohužel ani v Řecku, jsem si úplně nepochutnala. Plus porce byla tak veliká, jak kdybych se doopravdy ocitla v Praze. Mimochodem, máte někdo tip na opravdu dobré těstoviny s lososem, víte o restauraci, kde je vaří top? Je to moje životní výzva!

Poslední večer jsme tančili u repráku a na hotel se vrátily v hluboké noci. Avšak jsme zabočily z jinak opravdu nehostiné hlavní ulice do bočních uliček města a otevřel se nám zcela jiný svět. Krásná čtvrť připomínající malý NYC. A tam jsem si k velké libosti ve dvě ráno dala gyros. Tak jak ho umí jen Řekové. Všechno tam je, i hranolky. Auto pro nás přijelo v pět ráno a Řecko jsme opouštěly za svítání. V letadle Jitce padala hlavu ze strany na stranu a já tiše sledovala obrazovku televize, kde mě videa lákala na dovolenou. Ano, brzo mě zase uvidíě Řecko. Byla jsem na Korfu před patnácti lety. Nesmyslně dlouhá doba. Díky Thessaloniki, za připomenutí toho jak úžasná země Řecko je, byl to krásný filmově kulinářský zážitek.