máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít
3. června 1940, Příbram – 5. března 1965, Praha

seen from United States
seen from China
seen from India
seen from China
seen from Brazil
seen from Brazil
seen from China
seen from China
seen from United States
seen from United States

seen from Japan
seen from China

seen from United States
seen from United States

seen from United States
seen from China
seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from United States
máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít
3. června 1940, Příbram – 5. března 1965, Praha
Tuberkulózní slunce Lány řípy Nízko nad zemí dýchají oblaka jak velké šedivé lípy A z jejich větví odlétají ptáci komedianti opouštějící poslední letní štaci Na prahu lesa líže si rány uštvaný zpocený říjen v rozmoklých polích podzimem ukřižovaný Třaslavý topol Holý jak věta Zavřete okna! Je konec léta
- Václav Hrabě
Ale ty spíš
(pravou ruku pod mojí hlavou a levicí mě objímáš)
jako rozmarýn do potoka hozený
a já se dívám jak kýčařský soumrak
otrhává zapadající slunce kousek po kousku
jako lístky kopretiny
(Má mě ráda? Nemá mě ráda?)
A zbývá nám ještě pět cigaret a spousta
milování
“ Nahmatal ve tmě její ramena a přitáhl ji k sobě. Měla rty suché a popraskané jako po horečce. (Tak dlouho jsem tu nebyl a jsi stejná. Poznám tě potmě. Jsem s tebou moc šťastnej a nevím, co budu dělat, až mě jednou opustíš...) “
Ticho večera provokuje labutě aby se ještě před smrtí pokusily zazpívat něco o tvé kráse
Václav Hrabě
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe
Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skoro zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče a cigarety a třináct reprodukcí Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce
Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít
Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu
Čvachtavý sníh
Rackové
Na 7. listopadu
bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
do které se opřel vítr
Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já
Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se
Až pro tebe přijedou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla
Vím
že mě nemáš ráda
ale já tě mám
v krvi rozpuštěnou
s bacily tetanu a arniky a šlágry
tak starými
že je už vůbec nikdo nepamatuje
- Infekce, V. Hrabě
#Hrabě #HaRRaCH 😎🇨🇿💯🌟🎿❄️ (v místě Harrachov) https://www.instagram.com/p/Br8C9kulxN1/?utm_source=ig_tumblr_share&igshid=1cy63f3ildyw
Marie: na, vem si uz ten svetr, dekuju
Ja: na, vem si uz ty rukavice, dekuju