seen from Belgium
seen from Japan
seen from Türkiye
seen from United States
seen from Iraq
seen from Romania
seen from China
seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from Russia
seen from Canada
seen from Malaysia
seen from Mexico
seen from Türkiye
seen from United States
seen from Belgium
seen from United States
seen from United States
seen from United States
AEO, NCTS, Intrastat: How They Connect
One Data Trail
AEO, NCTS and Intrastat are assessed separately but rely on the same trade data: EORI, commodity codes and values.
Where Risk Builds
A mismatched commodity code draws CSO follow-up. A delayed MRN discharge locks NCTS funds. Full breakdown in the customs compliance guide for Irish traders.
The Fix
Connect NCTS and Intrastat to the same customs data source to remove duplication.
Watch a demo of the connected workflow.
Intrastat Reporting: Deadlines and Rules
Who Reports
Irish businesses exceeding EUR 500,000 in EU arrivals or EUR 635,000 in dispatches must file monthly Intrastat returns.
What's Excluded
GB trade isn't covered by Intrastat, it runs through AIS declarations instead. Full detail in the Intrastat reporting Ireland guide.
The Deadline
Returns are due by the 23rd working day of the following month.
Where It Goes Wrong
Commodity code mismatches and late filings draw CSO follow-up.
Watch a demo of automated reporting.
CBS Instellen
De CBS aangifte kan middels de volgende handleiding worden gedaan. Zorg ervoor dat:
U beschikt over inloggegevens voor IDEP
Kwijt? http://www.cbsvooruwbedrijf.nl/index.aspx?ChapterID=753
U de beschikking heeft over uw BTW nummer
Lees verder voor meer informatie over hoe aangifte te doen bij het CBS.
Intrastat
Il Decreto del Ministro dell’economia e delle finanze del 22 febbraio 2010 disciplina e stabilisce modalità e termini per la presentazione degli elenchi riepilogativi delle cessioni intra di beni e dei servizi resi a soggetti passivi stabiliti in un altro Stato membro UE e degli elenchi riepilogativi degli acquisti intracomunitari di beni e servizi ricevutida soggetti passivi stabiliti in altro…
View On WordPress
Zvažte, jestli by pro vás nebylo lepší jiné řešení.
Podvojné účetnictví je oproti prostému vedení daňové evidence komplexnější a přehlednější. Přesto však podnikatelé zarputile preferují evidenci. Proč? Odvažte se vystoupit z komfortní zóny a objevit svět pravidel.
V rozvaze se vykazují výše uvedené základní skupiny aktiv a pasiv v podrobnějším členění. Jsou označeny kombinací velkých písmem latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny v případě, že mají nevýznamnou hodnotu a pokud sloučení přispívá k větší srozumitelnosti účetního výkazu. Položky, které za běžné a bezprostředně předcházející účetní období mají nulovou hodnotu lze vypustit. V rozvaze, stejně tak i v účetních knihách, jsou aktiva a závazky členěny na krátkodobé a dlouhodobé, podle doby použitelnosti do jednoho roku nebo více let. U pohledávek a závazků podle doby splatnosti. Pokud nelze objektivně určit dobu použitelnosti, rozhoduje záměr účetní jednotky při jejich pořízení. Údaje v rozvaze jsou uváděny ve čtyřech sloupcích. V prvním sloupci, označeném brutto, je hrubý objem aktiv za běžné účetní období. Druhý sloupec, který je označen korekce, je uvedena částka opravných položek a oprávek, o které byla aktiva v běžném období snížena. Třetí sloupec, netto, uvádí aktiva v běžném účetním období snížená o opravné položky a oprávky. Ve čtvrtém sloupci jsou uvedena aktiva netto za minulé účetní období. Jde o počáteční zůstatky účtů běžného období.
V účetním výkaze označovaném obecně jako výsledovka se porovnávají výnosy, tržby a náklady, a to v různém členění. Tím vznikají informace o ziskovosti podniku. Uspořádání a označení položek výkazu zisku a ztrát, uvádí přílohy č. 2 a 3 prováděcí vyhlášky č.500/2002 Sb. Náklady a výnosy jsou ve výkazu zisku a ztráty členěny na třech úrovních, které představují jednotlivé činnosti hospodaření podniku (provozní, finanční a mimořádnou). Při sestavování výkazu se vychází ze zůstatků nákladových a výnosových účtů. Řádky označené písmeny představují nákladové položky, řádky označené římskými číslicemi jsou výnosové položky. Z výkazu lze vyčíst, provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi provozními výnosy a náklady, finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi výnosy a náklady finančními, výsledek hospodaření za běžnou činnost – součet provozního a finančního výsledku, který je upraven o splatnou popřípadě odloženou daň, mimořádný výsledek hospodaření.
Účetní závěrka v podvojném účetnictví
Je důležitým krokem každé společnosti vhodně vymezit pravomoci, odpovědnosti a povinnosti zaměstnanců a tím vytvořit soubor pravidel, který usnadní nejen práci, ale i kontrolní systém v podniku. Tvoří i rámec pro správně vedené podvojné účetnictví. Nezanedbatelná je i stránka vnější kontroly účetnictví, například ze strany finančního úřadu či auditu, kdy kromě povinně vytvořených směrnic jsou ve společnosti jasně vymezena pravidla a postupy pro účetní operace. Není třeba hledání odpovědných pracovníků a dotazování na konkrétní účetní postupy, veškeré informace jsou tímto k dispozici v písemné a přehledné formě. Ne vždy je nutno tvorby veškerých předepsaných vnitřních směrnic z důvodu jejich využitelnosti. Na základě analýzy zaměření společnosti, využitých účetních operací a stávající situace je potřeba vytvořit takový soubor metodických návodů a pokynů, který nejlépe vystihuje potřeby dané firmy. Účetní závěrka je pro účetní jednotku rozhodujícím momentem, kdy jsou vyhodnoceny výsledky činnosti účetní jednotky za dané období. Aby bylo toto vyhodnocení objektivní, musí účetní jednotka provést řadu úkonů, které tuto objektivitu zajistí. Účetní závěrka je důležitým zdrojem informací o ekonomickém stavu účetní jednotky. Podává důležité informace, jak majitelům a vedení účetní jednotky, tak i osobám z vnějšího prostředí účetní jednotky, např. státní správě, bankovním institucím, věřitelům apod.. Účetní uzávěrka je celý souhrn činností, které jsou spojeny s procesem uzavírání účetních knih za dané období. Tyto činnosti zabezpečují správnost a úplnost údajů v účetní knize. Jejich provedením je zajištěno, že účetní závěrka poskytne nejen úplný, ale také věrný a pravdivý obraz o majetkové a finanční situaci účetní jednotky. Po uzavření účtů a vyčíslení výsledku hospodaření může účetní jednotka přistoupit k vyhotovení účetní závěrky. Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, doplněné o povinnou přílohu k účetní závěrce. Příloha k účetní závěrce doplňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztrát. Účetní jednotky mohou volitelně připojit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Požadavky kladené na obsah a formu účetní závěrky jsou dané v zákoně o účetnictví, prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. k účetnictví a v Českých účetních standardech. Průběh samotné závěrky je ve většině podniků řízen vnitropodnikovými směrnicemi, ve kterých si podnik stanovuje harmonogram účetní uzávěrky a účetní závěrky a metody, podle kterých bude jednotlivé body harmonogramu zpracovávat a vyhodnocovat.
Svěřte odborníkům, co se dá.
Doba je rychlejší a světová ekonomika už překonala krizi. Každá firma se snaží expandovat a získat zákazníky pro své výrobky nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Celý proces, ale rozhodně není úplně snadný. Jak získat informace o zahraničních trzích, jak se orientovat v zahraničních právních řádech a vůbec, jak proniknout na cizí trhy a jak to, co si ze zahraniční dovezeme co tam získáme, uplatitnit doma tak, aby to stát celé nesebral a aby se to vyplatilo? Jako obvykle, nejlepší radou je, orátit se na skutečné odborníky, kteří věci rozumí a dokáží přesně včas odhadnout, co se bude dít a co je třeba. Stejně jako některé společenosti poskytují správu intrastatu pro klienty, jiné se orientují na zprostředkování obchodních vazeb, na přeshraniční investice a podobně.
Svět je stále rychlejší a dále zrychluje a mezinárodní obchod na tom není lépe. Při obchodním jednání nepředstavují hranice ani vzdálenosti žádnou překážku, i když otázka časových pásem zatím vyřešena nebyla a tak každý má jinou denní nebo noční dobu, díky satelitním telefonům, telekomunikačním technologiím a internetu je komunikace rychlejší a snazší než kdykoli předtím. Díky automatickým překladačům je možné si texty převést do mateřštiny během okamžiku. Na objednání zboží stačí několik klinkutí, popisky jsou srozumitelné a sofistikované platební metody bezpečné. Přesuny zboží v malém i velkém objemu jsou rychlé a nebývale levné, doprava je plynulá a spolehlivá. Stačí zatelefonovat a nebo napsat email, novinkou jsou konferenční hovory na základní i na profesionální úrovni. Mezinárodní jazyk, angličtina spojuje obchodníky všech národností a kdo tímto jazykem nevládne, není vyřazen. Obchod se točí bez omezení, i když, není to až tak pravda. Hranice pořád existují a to i tam, kde fakticky žádné nevnímáme, uvnitř Evropské Unie. Intrastat slouží k reportování obchodu uvnitř Evropské unie. Jedná se, ale o obchod přeshraniční.
Spotřební daň řadíme mezi nepřímé daně a jejich vysoké sazby spolu s nízkou elasticitou spotřeby z nich činí významný a stabilní daňový výnos do státní poklady, který si může stát poměrně snadno naplánovat. Tyto daně jsou odevzdávány výrobci a obchodníky do veřejného rozpočtu, zároveň, se ale předpokládá, že o částku daně zvýší své ceny a výši daně tedy vyberou od zákazníků. Spotřební daně nezohledňují důchodovou ani majetkovou situaci spotřebitele, neboť jsou vyměřeny ve stejné výši pro lidi s vysokými i nízkými příjmy či bohatstvím. Důležitým mezníkem ve vývoji spotřebních daní v České republice byla daňová reforma v roce 1993. Od tohoto roku se začaly spotřební daně uplatňovat. K nejvýznamnějším změnám bezpochyby patří vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Tato skutečnost si vyžádala sjednocení legislativy i v oblasti spotřebních daní. V České republice nabyl k 1. lednu 2004 účinnosti zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který vychází zkonstrukce směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Je třeba srovnat spotřební daně ve vybraných státech Evropské unie a rozvinout problematiku stanovených minimálních sazeb.Teoretickým základem je stručná charakteristika daní, jejich členění a funkce. Dále objasním oblast spotřebních daní obecně, harmonizace daní ze spotřeby v EU, jejich charakteristika a předpisy v oblasti akcí.
Na konci každého měsíce to v účtárně vře. Dokážete si to vůbec představit?
Účetnictví je, bohužel, jako všechna práce, která má deadline, sezónní záležitost. Když končí fiskální rok, když je třeba podat daňová přiznání, ale i když končí jenom obyčený kalendářní měsíc, na účtárně se pracovníci nezastaví a pokud se nestíhá, pak často přijde na mysl nápad, nechat vedení účetnictví Praha externí firmě.
Nejinak tomu je na mzdové účtárně. Mzdové účetnictví je stejně cyklické, jako potřeby lidí a tak jsou povinnosti mzdové účetní, při ukončení kalendářního měsíce, nezanedbatelné. Jak vypadají v praxi? Ke stěžejním povinnostem mzdové účetní při ukončení každého kalendářního měsíce patří shromáždit evidenci docházky za jednotlivé zaměstnance. V pravidelný den výplaty pak provede mzdová účtárna výplatu mezd všech zaměstnanců spolu s předáním výplatní pásky zaměstnancům, která obsahuje údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách.
V případě zasílání mezd na žádost zaměstnance na jeden jeho účet je vhodné, aby byla v den výplaty mzda připsána zaměstnanci na účet příslušného peněžního ústavu. Není-li však tato podmínka dohodnuta v kolektivní smlouvě anebo se zaměstnancem, může zaměstnavatel odepisovat peněžní prostředky určené na výplatu mezd až v pravidelný den výplaty ze svého účtu a provést výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy k rukám oprávněných osob. Mzdový účetní dále v termínu do 20. dne v kalendářním měsíci po skončení měsíce, jehož se výplata týká, provést odvod sociálního zabezpečení na účet příslušné správy sociálního zabezpečení, ve stejném termínu provést odvod zdravotního pojištění na účty jednotlivých zdravotních pojišťoven zaměstnanců a také odvod sražené zálohy daně na účet příslušného finančního úřadu. Povinností mzdové účtárny je nejpozději v den splatnosti výplat za předchozí měsíc odevzdat na jednotlivé zdravotní pojišťovny tzv. „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“, kde se uvede počet zaměstnanců, souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců a výše pojistného. Mimo to je zde povinost v termínu do 20. dne v kalendářním měsíci po skončení měsíce, jehož se výplata týká, předat na příslušnou správu sociálního zabezpečení tzv. „Přehled o výši vyměřovacích základů, výši pojistného a výši vyplacených náhrad za dobu prvních 14, resp. 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti“. Při odesílání prostřednictvím držitele poštovní licence musí zaměstnavatel počítat s časovou rezervou. Účetní také musí provést mzdovou uzávěrku pro účely účetnictví a archivace, ve lhůtě do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla sražena srážková daň dle zvláštní sazby daně, provést odvod této srážkové daně příslušnému finančnímu úřadu.
Ani na konci kalendářního roku nejsou povinnosti zanedbatelné. Při ukončení kalendářního roku je třeba zodpovědně provést řadu úkonů, které mají významný dopad zejména v oblasti důchodové a daňové.
Patří k nim především povinost zpracovat roční mzdový list, v případě zpracování mezd v elektronické podobě na počítači. Dále pak v případě vedení mzdových listů tradiční formou ručně, doplnit údaje důležité pro zpracování ročního zúčtování, tzn. doplnit úhrn příjmů, úhrn pojistného, slevy na poplatníka atd. Stejně je nutné ve lhůtě 10 dnů od podání žádosti zaměstnance vystavit doklad „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, funkčních požitků a o sražených zálohách na daň“, přičemž kopii dokladu archivuje mzdová účtárna.
