#nespavost

[tisicduvodu]

21. 1. 2026 Spánek. Pak až všechno ostatní.

[dekadence-v-srdci]

Nebojím se zeptat, bojím se odpovědí.

Nebojím se něco udělat, bojím se reakcí.

[zabijakplic]

jedna ráno

zasraný bolehlav. 4 zdi. odpor.

má to všechno vůbec ještě cenu?

[tisicduvodu]

29. 4. 2025 Kočka po zubní hygieně měla špatnou reakci na jednu z podaných látek. Počurala se, počurala celý byt, počurala mi prostor pod postelí, kam se nedá dostat, zateklo to za podlahový lišty. Počuraná vlezla do „látkové“ nepratelné krabice a vyválela se na koberci z IKEA, který nejde čistit.

Moje OCD je na součástky. Kočka je zavřená v koupelně, kvůli strachu ze stresu ponechaná v pročuraný krabici a neumytá. Nejedla, nešla se napít. Já strávila 7 hodin v naprosté paralýze kontaminovaným bytem, než jsem vůbec začala uklízet, takže se toho smradu velice pravděpodobně už nikdy nezbavím (a snažím se nepřemýšlet nad všemi těmi látkami z narkózy, co se vylučují ledvinami a teď mi tu lítají ve vzduchu). Vytřela jsem mopem s jarovou vodou vše, co šlo, kočku nechala zavřenou v koupelně se záchodem a vodou na ráno, až se vyspím a ona se (snad už proboha) probere trochu po narkóze. Spát nemůžu. Budí mě smrad a panika.

Prosím všechny, kteří mohou ztratit chvilku času, o zaslání postupu, který by volili v mé situaci, příp. slov ujištění, že můj postup je alespoň v rámci mezí normální a nejsem jediná, kdo by ho volil.

Děkuju předem všem, kdo ten čas do mé ubohé OCD psychopatologie investují.

[tisicduvodu]

7. 1. 2025 Spala jsem tři a půl hodiny.

[tisicduvodu]

5. 1. 2025 Hlodá ve mně zatím jen lehká úzkost, že jsem těhotná. Nemělo se to jak stát, říkám si, ale moje srdce buší, je mi na omdlení a mám vizuální sníh a úzkostnou insomnii jako před rokem. Moje prsa změnila osobnost.

Můj život už byl párkrát svědkem toho, že co je statisticky dokázáno ve skutečnosti může nevyjít ráno a místo žlutého slunce střední proud, stopky a jsou to dvě čárky, nebo jen vidím dvojmo?

</traumatické nostalgické okénko>

Nevím, jak bych se zachovala, ale jsem si stoprocentně jistá, že jsem od něj potřebovala jako reakci něco jinýho než „Já si jdu lehnout.“. Třeba mu to doteče ráno.

[tisicduvodu]

25. 12. 2024 Brečím. Dojel mi letošek. Potrat. Nezpracovaný věci. Rozedřený místa v mým podvědomí, kterým se vyhýbám obloukem. Když se tam pustím, bojím se, že se propadnu moc hluboko; děsí mě hlubiny, do kterých nedohlédnu. Křehkost příčetnosti.

[dekadence-v-srdci]

Mám teď v životě strašně hodného člověka. To, jak se ke mně chová, stará se o mě, to si snad ani nezasloužím.

Strašně moc si ho cením a nevím, jak zvládnu to, až jednou taky odejde.