Nejkontroverznější ortodontista
„Spíš takový zvláštní "podivín", se kterým bych se za běžných okolností konverzaci raději vyhnul.“
„Jsem načatá napsat stížnost na lékařskou komoru.“
„Byla jsem u toho, když jedné cca osmileté holčičce řekl, že je kráva a to jen proto, že se dusila při obtiscích.“
„Namyšlený, arogantní, vyschlina, kostlivec, protivný, drahý!!!!!!!!!!!!!“
„Několikrát mě nazval trapnou.“
„Kouří na toaletách, které potom používají i jeho pacienti.“
Ačkoliv to začíná děsivě, chci vlastně napsat o nejsrandovnějším panu doktorovi, co se ve Zlíně vyskytuje. Jeho jméno i s titulem zní MUDr. Martin Kotas a je ortodontistou. Když jsem si poprvé asi před 5 lety četla tyhle recenze, válela jsem se smíchy. A válím se i teď.
Pan Kotas, ale krom toho, že sem tam nemá svůj den a zaškaredí se na vás, nebo vaše dítě, nebo své spolupracovníky, nebo kohokoliv jiného, kdo mu vejde do cesty, je také opravdu odborníkem na slovo vzatým. O tom svědčí i drtivá většina komentářů, které si nemohu odpustit citovat, abych nevypadala, jako že nejsem jeho skalní fanynka. Tak teda aspoň pár těch pozitivních, abyste neřekli:
„Práce, kterou odvádí je na velmi vysoké úrovni.“
„Není co vytknout.“
„Naprostá spokojenost.“
„Věřím mu, je to největší odborník!“
„Pan doktor Kotas je nejlepší.“
S panem Kotasem, nebo jak mu říkám, panem Kotáskem, jsem měla tu čest už před obrovitánsky dlouhou dobou. Pchá, může to být třeba 10 let, kdy jsem si poprvé potřásla s jeho od cigaret zažloutlými a podivně seschlými prsty. Rovnátka jsem od něj nosila asi 2 roky, během kterých jsme se hodně sblížili. Ono to totiž ani nejde jinak, když chodíte co týden na kontrolu. Za tu dobu jsem taky pochopila, že není vždycky úplně duhový a bez mráčku a že se ho sestřičky bojí.
Nejradši jsem na tom celém měla ten dojem, že jste uprostřed telenovely. Jakmile totiž ulehnete na křeslo, už s vámi přestanou počítat jako s člověkem, ale je z vás jen ležící chrup, takže sestřičky se bez okolků baví o tom, jaký je pan Kotásek ňouma a jak koho kdy urazil a vy si jen užíváte všechno vzrůšo kolem. Pak přiběhne pan doktor, zaševelí dobuý den semhle a dobuý den támhle a sestřičky se nemůžou vynasnažit a hihňají se co jim dech stačí.
Abych uvedla „dobuý den“ na pravou míru, je třeba zmínit, že má pan Kotas vadu řeči a neumí vyslovit R. Aby ukázal, že ho to netrápí ani v nejmenším, používá spoustu slov, co R obsahují, ačkoliv by se jim mohl vyhnout, a tak je strašně těžké se neusmívat, když s vámi mluví. Taky mluví docela rychle, zvláštně mění melodii a tak celkově legračně brebentí, že mi to vždycinky spraví náladu.
Všechny mé vzpomínky na dopoledne strávená v této ordinaci jsou plná slunce a smíchu, a ač to zní kýčovitě, myslím to smrtelně vážně. Navíc mám teď vskutku krásné zuby, což se nedá říct o mnoha mých známých, co utratili za rovnátka desetitisíce a pár let po sundání mají v puse zase armádu podnapilých vojínů.
Děkuji mnohokráte, pane Kotásku! Doporučuji Vás všude, kam přijdu.
(A teď, proboha, doufám, že si to nikdy nepřečte, protože možná pro něj nebude tak zjevné, že se snažím říct, že je vlastně strašně skvělý. Odteď se budu bát všech kontrol.)
PS: Všechny recenze jsou citovány z webu www.znamylekar.cz (na kterém se teď pravděpodobně zaseknete a proklepnete si všechny svoje dosavadní lékaře… nemáte zač)