V Beatles komunitě existuje "Paul is dead" teorie pro kterou se velmi často používá zkratka PID. A já si vždy říkám... Paul není mrtev, on je pražská integrovaná doprava
seen from Canada

seen from T1
seen from Germany
seen from China
seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from France
seen from China
seen from France

seen from Netherlands

seen from United States
seen from Pakistan

seen from Malaysia
seen from China
seen from Brazil
seen from United States
seen from China

seen from Hungary

seen from South Korea
V Beatles komunitě existuje "Paul is dead" teorie pro kterou se velmi často používá zkratka PID. A já si vždy říkám... Paul není mrtev, on je pražská integrovaná doprava
If anyone at all wonders where I disappeared to, I've been taking a break from social media. All of them. Because I felt like I was growing dumber by the day, more scatter-brained and unable to focus. And it's helping. I haven't felt this peaceful in ages. I think I will continue this trend...
osciluju mezi nadějí produkovanou skrz zaťaté zuby a mezi okamžiky, kdy mám pocit, že mi svět zlomil záda*. mezi momentama, kdy dokážu mít spuštěný všechny svoje coping mechanismy, na kterých stojí když ne optimismus, tak aspoň vůle k budoucnosti, a mezi momentama, kdy ty coping mechanismy sice nějak běží, ale nedokážou vyrovnat tu záplavu bezmoci, která se na mě valí, kdykoli otevřu jakýkoli médium, a unáší mě, aniž bych dokázala korigovat směr.
vím, že v tomhle stavu by toho člověk po sobě neměl moc chtít. jenomže svět je naléhavej, nedokážu se zbavit dojmu, že je potřeba udělat něco a teď, ale nevím co, protože nedokážu pořádně sledovat, co se děje a co s tím dělat. ať se podívám na jakoukoli frontu, mám pocit, že prohráváme.
vím, že neustálej vztek na úplně všechno není ideální způsob, jak procházet světem. nedokážu si ale pomoct a nedokážu to ventilovat produktivním způsobem, takže mě akorát sžírá zevnitř. vztek, že svět, kterej mi slibovali, když jsem byl dítě, se nedostavil. vztek, že lidi, ke kterým jsem vzhlížel a považoval za morální autority, ve skutečnosti žádný morální autority nejsou. vztek, že se všichni tváříme, že jsme si jako společnost po tom všem, co se stalo ve 20. století, slíbili, že některý věci už znova dělat nebudeme, a teď se to děje všechno znova a nikdo se nepoučil.
nevím, co dělat, aby mi všechny ty mechanismy, který jsem si vytvořil v posledních letech, začaly zase fungovat. Simono já už kurva nemůžu, až na to, že se mně osobně vlastně nic neděje a nic nedělám, a stejně nemůžu.
nemá to pointu. vím, že to přejde. možná o tom napíšu text na blog, o tom vzteku na celý svět a na všechny, kteří se plácají po ramenou, jak jsme teď morální a vyspělí a pak se otočí a jdou replikovat všechnno to, na co se díváme zpět do minulosti a říkáme si, jak se to mohlo dít.
do deníku na střední, kdy jsem hodně nedávál život thanks to střední, jsem si po nějaký absenci ze školy kvůli nemoci napsal "realita nepočká, jen se hromadí". Možná, že to, co se teď děje, je daň za to, jak jsme se na přelomu tisíciletí pokusili na chvíli pozastavit historii (děkujeme pane Fukuyamo), a historie se nahromadila a teď se s ní musíme vypořádat najednou. nevím. těším se na okamžik, kdy zas dokážu najít smysl v obyčejnosti a kdy budou moje každodenní myšlenky spíš "musím se po práci stavit pro chleba" a míň "jsme jako lidstvo nucení neustále opakovat destruktivní cykly úplně zbytečně".
možná ten okamžik někdy přijde. možná.
*což je samozřejmě strašně sebestředný a tak, uvědomuju si to, nejsem tady ta hlavní postava a oběť atd.
DOPICI MÁM MATURITU LET'S GOOOOOOOO!!!
Čeština Pán much, jedinej kulturní kontext který spolehlivě umím. Výtvarka Dadaismus a Surrealismus (yappiju o Toyen). Informatika mírně zoufalá ale profesoři jsou chábři
JSEM VOLNÁ!!
Není nic strašidelnějšího než potkat na (neorganizované) dovolené v zahraničí další Čechy. Dnes jsem se vrátila z jedné z takových dovolených, kde jsem pravidelně jela tuto mantru:
A nebudete tomu věřit, ale tady jsou Češi taky. A posílají mi maily.
mám Názory na Zločiny Velké Prahy
Princ na bílým koni? Nesmysl.
Ale takovej psychoterapeut na bílým koni. To by bylo!