Zatímco čekám, až budu moct zase vstoupit do kuchyně zapáchající biolitem (slyšeli jste někdy o rušnících?!), postuju na socky z rozmaru různý blbosti. Olomouckou pustovku jsem sem přidávala již v minulém týdnu, ovšem od té doby jsem se na hřbitově byla podívat znovu a tentokrát i s příslušným vybavením potřebným k pořízení alespoň trochu ucházejících fotografií. Bohužel byla tentokrát trošku lépe schovaná, seděla za větvičkama, ale nakonec jsem se s tím nějak popral. Ač svírat v rukou nad hlavou tříkilový zařízení není nic příjemného, tuplem ne pro člověka, který není v zrovnas nejlepší fyzické kondici.