UMĚNÍ A ZLOČIN
Zločiny v umění si můžeme rozdělit do několika skupin. Já se ale nebudu zamýšlet nad krádežemi umění, imitacemi či paděláním uměleckých děl, ale nad případy kdy dílo samo o sobě s vědomím autora nějakým způsobem porušuje zákony. Už nad tím je nutno se pozastavit. V historii umění se již od impresionismu můžeme přesvědčit o tom, že se podstatou umělce je touha po provokaci nebo snaha snažit se vymykat běžným zvyklostem. V minulosti se jednalo o překračování morálních norem, či různých tabu, které byli ovšem pouze nahodilé. Ve již zmiňovaném impresionismu jde pouze o nevinné zachycení pocitu na plátně, které ovšem ve své době znamenalo se vzbouřit zajetým zvyklostem zachycení reality a proto obraz Impression od Clauda Moneta, podle kterého nese toto období své jméno, byl podle kritika Louise Leroye považován za nedokončený. Od impresionismu uběhlo více jak tisíc let a dle mého názoru už žádný takový ideál zobrazení, který byl v právě době impresionistů, proti kterému lze bojovat v umění neexistuje. V dnešní době je umění rozděleno na nespočet směrů a technik, ale touha bořit konvence nebo vyjádřit nesouhlas s např. politickou situací je tu stále, avšak v dnešní době se to projevuje o mnoho radikálněji než u zmiňovaných impresionistů a dotýká se i široké veřejnosti. V umění už není co bořit a proto dochází v posledních letech k normalizaci věcí, které byli před pár lety nepředstavitelné a k této normalizaci dochází v mnohých příkladech právě skrz umění. Vrátíme-li se zpět k zločinu v umění, ráda bych uvedla jako příklad situaci, která se stala v roce 2004. Dva studenti VUT se rozhodli umístit dvě makety náloží s nápisem Explosive na ulici v Brně a pak sledovat reakci veřejnosti. Mimo jiné také šlo o vyjádření nesouhlasu s určitými postoji a zneužíváním určitých znaků. Společnost reagovala podle očekávání jako kdyby se jednalo o nálože pravé. Na ohledání těchto výbušnin si dokonce pozvali odborníka z Olomouce a v pohotovosti byli hasiči i zdravotníci. Ačkoli se po příjezdu policie vše vysvětlilo, byli studenti souzeni za vyvolání paniky. Soud stanovil že došlo k trestným činům výtržnictví a poškozování cizích práv. A v tento moment došlo ke střetu dvou odlišných světů. Došlo ke střetu dvou fenoménů, a to umění a práva, k čemuž nedochází často a právě proto tento případ vyvolal vlnu diskuze. Avšak soud rozhodl jasně a to: “Obvinění se mýlí, pokud mají za to, že svůj individuální postoj k současnému veřejnému dění mohou prezentovat protiprávním způsobem. Ani umělecký projev, byť je výrazem jedinečnosti a autentičnosti dotčeného umělce, nesmí být způsobilý vyvolat následek relevantní z pohledu trestního práva.” Pokud se zamyslíme nad vývojem umění, jednotlivá období jsou interpretovány od chvíle kdy dojde ke zlomovému okamžiku ve kterém dojde k objevení a uznaní nových uměleckých postupů, témat či způsobů zobrazení. Jde tedy o hledání čehosi nepoznaného a o překračování pomyslných hranic. Můžeme tedy i překračování hranic právních považovat za posun v dějinách umění? Je jasné, že umění nikdy nebylo pouhou tvorbou ozdob a zábavy a že v umění jde o objevování životních pravd v očích umělce. Umělci opakovaně svými názory kterými se v mnohých případech liší od většiny vstupují do napjatých nejen politických situací a skrz své díla se široké veřejnosti snaží předat názory, úhly pohledu a informace obecně. Se svou zvýšenou citlivostí a potřebou se dotknout povědomí společnosti kladou otázky a hledají odpovědi které jejich umělecká díla poté demonstrují. Toto ztvárnění bývá v mnohých případech expresivní, jde tedy o zkreslenou realitu která upoutá naši pozornost, uklidňuje a okouzlí nás, nebo nás šokuje, pohoršuje. V obou případech v nás vyvolává emoce, což patří spolu z konceptem k hlavní náplni uměleckého díla. Zákon je přesně písemně popsaný a formovaný společenskými normami. Je jasné že umělci se budou snažit tyto společenské normy překračovat, ale jestli se rozhodnout k takovému činu, tak by se neměli brát jako nadlidé, ale jako anarchisté a jejich umělecké dílo by se mělo dle mého názoru soudit stejně jako každý jiný přestupek. Z toho plyne že i když bývá v mnohých případech svět umění diametrálně odlišný od světa skutečného, oba jsou propojeny a činy umělců, v případě že jejich dílo porušuje zákon, rozhodně neospravedlňují vyšší skryté cíle.
2016
