Sorry že takto otravujem s takou blbosťou, ale mala by som otázku ohľadom filtrovania na AO3. Videla som tu viackrát tie štatistiky čo robíš každý mesiac a chcem sa spýtať, ako sa dajú vyfiltrovať fanfictions pre konkrétny jazyk tak, aby ti ostala tá tabuľka vpravo kde sa dajú pozrieť jednotlivé fandomy a iné kategórie? Ja som si totiž skúšala len tak pre zaujímavosť vyfiltrovať všetky fanfictions v slovenčine (FYI je to veľmi málo v porovnaní napríklad s češtinou), ale jediný spôsob aký som našla je cez Search - Works a tam vybrať jazyk slovenčinu, ale takto mi to zobrazuje bez tej tabuľky vpravo kde sa dá ďalej filtrovať. (Akože, je ich tak málo že som si to vedela celé preklikať aby som mala zhruba prehľad že aké fandomy vedú a tak, len mi napadlo že ako by sa to dalo inak spraviť, keď vidím na tvojich screenshotoch že to ide 🤷♀️.) Cez Browse mi to nešlo, lebo tam ukazuje len zopár posledných a cez Fandoms tiež nie, lebo tam som tiež nenašla možnosť ako si zobraziť všetky fanfics pre všetky fandomy ever - to mi tiež išlo len cez Search keď nič nevyfiltrujem, ale to mi opäť vyhodí zoznam bez tej filtrovacej tabuľky.
Nie je to pre žiadny výskum ani inak dôležité, len pre moju zvedavosť, takže ak je to príliš komplikované, kľudne túto otázku ignoruj.
Dobře, že se ptáš, protože tohle by podle mě měl vědět každý uživatel AO3. Tohle je skvělá příležitost o tom mluvit.
Ano, i jazyky lze filtrovat podobně jako tagy (OTW pro jazyky užívá tento jazykový kód):
Přehled všech jazyků (stejně jako kódy) lze najít v seznamu jazyků přímo na AO3.
Ty kódy se vyplatí znát, protože nemají využití jen ve webové adrese, ale také při filtrování skrze operátory.
Pokud by měl někdo další dotaz na funkce AO3, velice ráda se na něj pokusím odpovědět. Nechci se tady moc kasat, ale zejména díky tomu, že mám za pravou ruku bedrníku, která na jedné straně stála jako jedna ze dvou českých překladatelek už u zrodu AO3 a zároveň pracuje i v současnosti jako tagwranglerka, jsem se toho poslední dobou opravdu hodně naučila. :)
Jedna dekáda ve 100* filmech: speciální statistika (1960–1969)
Žádné desetiletí to před zavřením blogu nezvládlo dotáhnout na 100 filmů, ale šedesátky se dostaly hodně blízko: zhodnotili jsme jich 96. Takto byly rozprostřené v čase:
Výrazně víc jsme hlasovali o filmech z druhé poloviny šedesátek, s největší odchylkou v roce 1966, ale kolem a kolem to není žádná trága.
Filmy ze šedesátých let jsme v podstatě vůbec neviděli a nepřekvapivě mají převahu ty úplně neznámé. V roce 1960 dokonce neznáme ani jeden z filmů, o kterých se hlasovalo. Takto to vypadá v porovnání s aktuálním celkovým skóre:
viděno: 5,2 % (60's) x 14,1 % (celkem)
neviděno: 22,9 % (60's) x 22,1 % (celkem)
neznámé: 71,9 % (60's) x 63,8 % (celkem)
Pro zajímavost je procento známých, ale neviděných filmů v šedesátých letech nejblíže celkovému výsledku.
Viděli jsme... (top 10)
Vzhledem k tomu, že jsme viděli jen 5 filmů, si dovolím vrchní desítku doplnit pěti nejviděnějšími filmy z neviděné kategorie. Značené jsou kurzívou.
Šíleně smutná princezna (1968) (15. místo celkem), režie Bořivoj Zeman
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) (33. místo), režie Oldřich Lipský
Spalovač mrtvol (1968) (110. místo), režie Juraj Herz
Starci na chmelu (1964), režie Ladislav Rychman
Rozmarné léto (1967), režie Jiří Menzel
Bohouš (1968) (147. místo), režie Petr Schulhoff
Zabil jsem Einsteine, pánové... (1969), režie Oldřich Lipský
Hoří, má panenko (1967), režie Miloš Forman
Ostře sledované vlaky (1966), režie Jiří Menzel
Tahle topka je zvlášť v porovnání se všem topkami z následujících dekád nesmírně zajímavá až exotická, protože jí nekralují pohádky. Máme tu jenom dvě, obě silně hudební, jednu barevnou a jednu černobílou. A zbytek filmů taky netvoří jenom samé komedie, jak je tomu zvykem.
Na osmém místě máme Lipského předzvěst komedií budoucích, na čtvrté příčce Spalovače mrtvol, což je patrně nejtemnější film, který čumblrstvo kdy vidělo, Starci na chmelu na neoficiální páté pozici jsou sice muzikál, ale bez pochyby vážného rázu, no a pak tu máme oskarové Ostře sledované vlaky. Bohouš je navíc jediný krátký film, který kdy kdo viděl. Za mě banger za bangerem.
Klasicky se podíváme taky na scénář. Pouze jediný film (Bohouš) má jiného scénáristu než režiséra (Františka Vlčka staršího, také hlavního scénáristu Šíleně smutné princezny), ve všech ostatních případech se režisér na scénáři účastnil, i když v různé míře. Jako hlavní scénáristé jsou na ČSFD uvedeni Forman u Hoří, má panenko (s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem) a Vlasta Janečková u Popelky (s Jarmilou Turnovskou). Třikrát scénář ve spolupráci s režisérem psali autoři předlohy (Jiří Brdečka: Limonádový Joe, Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol, Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky).
Všechny filmy z naší frankensteiní top 10 jsou na ČSFD hodnoceny minimálně 75 % (Zabil jsem Einsteina, pánové...), sedm filmů je hodnoceno alespoň 80 %, nejlépe hodnocená je logická dvojice Spalovač mrtvol a Bohouš.
Neznáme... (bottom 10)
Dospěláci můžou všechno (1969) (8. místo celkem), režie Radim Cvrček
Délka polibku devadesát (1965) (11. místo), režie Antonín Moskalyk
Kuřata na cestách (1962) (13. místo), režie Václav Vorlíček
Zlé pondělí (1960) (16. místo), režie Milan Vošmik
Hrdina má strach (1965) (20. místo), režie František Filip
Dialóg 20-40-60 (1968) (26. místo), režie Peter Solan, Zbyněk Brynych, Jerzy Skolimowski
Tarzanova smrt (1962) (40. místo), režie Jaroslav Balík
Boxer a smrť (1962) (43. místo), režie Peter Solan
Transit Carlsbad (1966) (51. místo), režie Zdeněk Brynych
Strop (1961) (53. místo), režie Věra Chytilová
Na neznámých filmech je typické, že obvykle nemají příliš společného, bývají vážnějšího žánru a některý natočila Věra Chytilová (Chytilová režírovala hned 4 neznámé filmy z 60. let, ale na vrchol se prodral jenom její absolventský film). Opakující se témata by tu ale byla: děti, smrt a deprese.
Neznámé filmy jsou také jediné místo, kde se můžeme potkat se slovenskými filmy, v tomto žebříčku dokonce dvakrát od jednoho režiséra. Peter Solan, I am so sorry. Prepáčte.
U neznámých filmů si u předchozích rozebíraných dekád režiséři typicky taky napsali scénář, což v šedesátých letech platí jenom ve čtyřech případech – film Dospěláci můžou všechno s režisérem Cvrčkem napsal Milan Šimek, prvním scénáristou filmu Hrdina má strach byl Jaroslav Dietl, Tarzanovu smrt s Balíkem napsal Josef Nesvatba a Chytilové se Stropem pomohl Pavel Juráček.
Nejlépe hodnoceným filmem je Boxer a smrť (84 %), nejhůře pak Transit Carlsbad (45 %).
Jedna dekáda v 51 filmech: speciální statistika (1930–1939)
Ano, obvykle tyhle typy postů tvořím pro sto filmů, ale vzhledem k tomu, že o dalších filmech z 30. let se prostě hlasovat nebude, přišlo mi jedině správné se vypořádat s tím, co máme. Pojďmež.
Poměrné zastoupení filmů podle let je prudce nevyvážené: z prvních pěti let jsme hlasovali o 22 filmech, v dalších pěti o 29. To je u 51 filmů docela velký rozdíl. Navíc je tu 1936, kde jsme hlasovali o jednom jediném filmu. Tu celkové výsledky:
Je to bída :D. Slyšeli jsme celkem o 13 filmech, z toho jen 2 jsme viděli, a 38 filmů neznáme. Takto to vypadá v porovnání s celkovým skóre:
viděli: 3,9 % (30's) x 14,1 % (celkem)
neviděli: 21,6 % (30's) x 22,1 % (celkem)
neznámé: 74,5 % (30's) x 63,8 % (celkem)
Viděli jsme... (top 10 5*)
Ke dvěma viděným filmům přihodím 3 nejvíce viděné neviděné filmy, označené kurzívou. Přidávat jich 8 by mi už ale přišlo jako celkem overkill :p.
Škola základ života (1938) (97. místo celkem), režie Martin Frič
Cesta do hlubin študákovy duše (1939), režie Martin Frič
Ducháček to zařídí (1938), režie Karel Lamač
Kristián (1939) (148. místo), režie Martin Frič
Eva tropí hlouposti (1939), režie Martin Frič
11. To je počet filmů, které ve třicátých letech natočil Martin Frič, my o nich hlasovali a řekli jsme, že jsme je viděli (viz výše), nebo je neznáme. Je vysoce pravděpodobné, že počet Fričových filmů je vysoký i mezi neviděnými filmy, ale to bych musela znova všechno ručně vyhledávat, takže přesné číslo nám zůstane navždy skryto. Stručně tedy můžeme vidět, že Martin Frič je absolutní král tohoto desetiletí (i když tuším, že ve 40. letech je ho ještě víc...), a vrcholným žánrem je komedie.
Scénáristé byli různí a bylo jich hodně, Ducháček to zařídí má na ČSFD uvedeny tři, Kristián dokonce čtyři včetně režiséra. Po dvou filmech mají na kontě Václav Wasserman (Škola základ života a Ducháček to zařídí) a Jaroslav Žák (Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše).
Celá top pětka je na ČSFD hodnocená extrémně dobře, nejlepší je Cesta do hlubin študákovy duše (89 %), „nejhorší“ Kristián a Eva tropí hlouposti (oba 85 %).
Neznáme... (bottom 5 [aby to bylo vyrovnané])
Osudná chvíle (1935) (celkem 12. místo), režie Václav Kubásek, Josef Kokeisl
Srdce za písničku (1933) (22. místo), režie Karel Hašler
Ženy u benzinu (1939) (91. místo), režie Václav Kubásek
Načeradec, král kibiců (1932) (96. místo), režie Gustav Machatý
Bezúčelná procházka (1930) (114. místo), režie Alexandr Hackenschmied
Tady sice není, ale přesto musím opět zmínit Friče, který by v dolní desítce býval měl jeden film. Možná kvůli jménu, možná kvůli kvalitě jeho filmů (spekulace!) jsou zkrátka o něco známější, i když jsou neznámé. Místo Friče tu máme tedy tvorbu jiných. Podotknu, že všechny ve vrchní desítce jsou z konce dekády, zatímco filmy neznámé spíš z jejího počátku.
Mezi spodními pěti máme klasické komedie, ale taky trochu experiment – Osudná chvíle má v sobě naučnou sekci o pohlavně přenosných chorobách a Bezúčelná procházka je dokumentárně laděný krátký film, který si autor sám zrežíroval, natočil i stříhal (a také prý napsal, ale viděla jsem to a nemyslím si, že by tam byla jakákoli slova...).
Na dvou filmech se režisér podílel i scénářem – Načeradce, krále kibiců Machatý napsal s Karlem Poláčkem (ano, tím Poláčkem) a u Srdce za písničku Hašlerovi pomáhal Otakar Hanuš. Osudnou chvíli napsal Václav Wasserman of viz výše fame.
Podle ČSFD jsou nejlepšími filmy Osudná chvíle a Bezúčelná procházka (obě 73 %), nejhorším pak Srdce za písničku (56 %).
Dohlasovali jsme o všech filmech z fronty a toto jsou aktuální výsledky a nově přidaná veledíla. Takto vypadá top 10 (filmy s hvězdičkou později pravděpodobně zapadnou na jiné místo, protože o nich budeme hlasovat znovu, o jednom v roce 2026, o dvou dalších až v roce 2027):
Isabel (2013) : nezná 96,2 %, vidělo 0 %
Cena příběhu (2024)* : nezná 96,2 %, vidělo 0 %
Hello, Welcome (2024)* : nezná 96,2 %, vidělo 0 %
Uzavřený okruh (1989) : nezná 96,1 %, vidělo 0 %
White Plastic Sky / Umelohmotne nebo (2023)* : nezná 96,1 %, vidělo 0 %
Burácení s Burácem (1981) : nezná 94,5 %, vidělo 5,5 % N
(ne)náhodné poznatky:
dříve byla top 10 plná uměleckých filmů z šedesátek, dneska je plná uměleckých filmů z let 2013–2024 (dobrá, některé jsou dokumenty o umělcích)
procentuálně nejméně viděnou dekádou jsou 40. léta (78,8 % všech filmů z tohoto desetiletí jsme většinově před hlasováním neznali), následují léta třicátá (74,5 %) a šedesátá (71,9 %) (nepočítám desátá a dvacátá, kde je to 100 %, protože jsme hlasovali jenom o třech filmech z obou dohromady)
nejprokletější roky z každé dekády (v absolutních číslech) jsou 1937 (9 filmů), 1940 (6 filmů), 1953 a 1959 (4 filmy), 1966 (11 filmů), 1977 a 1979 (10 filmů), 1980 a 1986 (11 filmů), 1994 (11 filmů), 2008 (13 filmů), 2015 (23 filmů), 2021 (17 filmů)
124 neznámých filmů neviděl v době hlasování vůbec nikdo
Během posledních dvou dnů hlasování (a před ním) bylo přidáno 25 filmů a 1 film byl smazán (Indián byl po druhém hlasování přeřazen do kategorie neviděné). Jsou to:
náhodné poznatky (dneska toho moc nemám, odpusťte):
oficiálně jsme se přehoupli do fáze, kdy i přes mé snahy většina filmů nedostane dost hlasů, proto taky trvalo skoro měsíc na přidání nové neznámé desítky... no, uvidíme, jak to bude dál
zajímavé je, že až na Matky a Prodloužený čas všechny filmy někdo viděl, dokonce až 14 % lidí!
jeden nový film natočila žena – Dana Vávrová (Hurá na medvěda), velká gratulace feminismu, jako vždy
osobní skóre: viděla 1 | neviděla 5 | neznám 4
viděla jsem Život je život a nedoporučuju
i přes urážku Brna v traileru mě zajímá Výjimečný stav, kromě toho mě zaujal Prodloužený čas, protože je tam Kopecký a protože se ukázalo, že ženě na plakátě (Táňa Fischerová btw) není dvacet, ale skoro čtyřicet, takže to není tak creepy, jak to vypadá
Jedna dekáda ve 100 filmech: speciální statistika (2000–2009)
Jsem potěšená, že si můžu napsat další shrnovací článek o dekádě ve filmu, protože je to milé a krásné a hlavně jiné, než všechny ostatní statistiky. Dnes (potažmo včera v noci) skončilo hlasování u Vůně vanilky, 100. filmu z první dekády našeho tisíciletí, tedy je zde ten čas. Vyrážíme!
Jak vidíte, nejvíce hodnocených filmů je z roku 2008, a to výrazně víc, největší ubožáček a otloukánek je pak rok 2005.
Viděli jsme 22 filmů, 25 známe, ale neviděli jsme je, a 53 filmů neznáme vůbec. Alespoň jeden film jsme ale viděli vždycky, což je oproti poslední analyzované dekádě celkem úspěch. Nejznámějších rokem (a překvapivě výrazně) je 2003 (37,5 % viděných filmů) a tím nejméně známým rok 2007 (9,1 %). V porovnání s jinými dekádami je tato poměrně mid:
viděno 2000s: 22 % X celkem: 18,6 %
neviděno 2000s: 25 % X celkem: 26,9 %
neznámo 2000s: 53 % X celkem: 54,3 %
Tedy lehký podprůměr ve znalosti filmů a lehký nadprůměr ve viděnosti. Přičítám to faktu, že většina čumblr v tuto dobu trávila své dětství a na televizi se dívala více než ve svých teenage years.
Viděli jsme... (top 10)
Anděl Páně (2005) (11. místo celkem), režie Jiří Strach
Princezna ze mlejna 2 (2000) (20. místo), režie Zdeněk Troška
Účastníci zájezdu (2006) (32. místo), režie Jiří Vejdělek
Rebelové (2001) (38. místo), režie Filip Renč
Kytice (2000) (50. místo), režie F. A. Brabec
Nejkrásnější hádanka (2008) (57. místo), režie Zdeněk Troška
Kameňák (2003) (58. místo), režie Zdeněk Troška
Fimfárum Jana Wericha (2002) (61. místo, režie Vlasta Pospíšilová, Aurel Klimt
Snowboarďáci (2004) (66. místo), režie Karel Janák
Kameňák 2 (2004) (67. místo), režie Zdeněk Troška
Tato dekáda patřila komediím, pohádkám a Zdeňku Troškovi, o tom se asi vůbec nedá pochybovat. Mezi ně se podařilo infiltrovat klasickým bangerům, jako je Kytice nebo Rebelové a jednomu vymazlenému animovanému počinu v podobě Fimfára. Ten také částečně režírovala žena-režisérka. Vlasta Pospíšilová režírovala 20 % všech viděných filmů režírovaných ženami (jsou to dva filmy, dva z deseti, takže dvacet procent, jakože... smutný no).
Scénáristicky je zajímavé, že většina režisérů se podílela na scénáři nebo úplně napsala většinu filmů z první 10, výjimkou je jen Anděl Páně (Lucie Konášová). Polovina filmů byla natočená podle předlohy.
Podle ČSFD je nejlepší film Fimfárum Jana Wericha (85 %) a nejhorší, asi nepřekvapivě, Kameňák 2 (22 %). Přes 70 % mají ještě Anděl Páně (77 %) a Kytice (76 %).
O těchto filmech v průměru hlasovalo 77 lidí.
Neznáme... (bottom 10)
Oko ve zdi (2009) (13. místo celkem), režie Miloš J. Kohout
Početí mého mladšího bratra (2000) (18. místo), režie Vladimír Drha
Indián a sestřička (2006) (22. místo), režie Dan Wlodarczyk
Děvčátko (2002) (37. místo), režie Benjamin Tuček
Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000) (48. místo), režie Drahomíra Vihanová
Normal (2009) (49. místo), režie Julius Ševčík
Hezké chvilky bez záruky (2006) (51. místo), režie Věra Chytilová
Šílení (2005) (54. místo), režie Jan Švankmajer
Natěrač (2008) (57. místo), režie Jaroslav Brabec
Anděl Exit (2000) (63. místo), režie Vladimír Michálek
Deset nejméně viděných filmů z této dekády je velmi v depresi. Jsou to filmy o drogách a lidech na kraji společnosti, o utrpení a přemýšlení o životě. Jediný Natěrač je podle toho, co jsem zjistila, opravdu jenom úplně normální komedie. Je jako veselé dítě v goth rodině.
Jak je zvykem, u neznámých filmů se neopakují režiséři a je tam s nimi Věra Chytilová. Scénáristicky se opakuje také to, že režiséři své filmy obvykle i píší, tentokrát lehce méně často než u filmů viděných – režisér a scénárista jsou jiné osoby u Indiána a sestřičky a Natěrače.
Nejlepší film podle ČSFD jsou Šílení (73 %), jinak je to spíš bída. Nejhůře hodnocené je Oko ve zdi (38 %).
Tyto filmy v průměru hodnotí 57 lidí.
Bylo mi potěšením a národním svátkem.
Zase brzy na viděnou...
teď koukám, že 1. v top 10 je Anděl Páně a 10. v bottom 10 Anděl Exit... a v obou hrají Klára Issová a Zuzana Stivínová... cesty páně jsou vskutku nevyzpytatelné
Top 10 se od minulé velké statistiky v podstatě nezměnila, jediný úplně nový film je 5. místo a 3. a 10. místo se drží nahoře už od dob, kdy neznámých filmů bylo 200.
nenáhodné poznatky: speciální faktoidní edice
takto vypadá zastoupení filmů podle dekády:
Na absolutní čísla bylo nejvíce neznámých filmů natočeno v poslední ukončené dekádě, nejhůř procentuálně v rámci dekády jsou na tom ale 20. a 40. léta. Naopak nejméně neznámých filmů vzniklo v padesátkách. V porovnání s předchozí stovkou se poměr neznámých filmů stále zvyšuje.
Nejvíce neznámých filmů pochází z roku 2015 (14 filmů). Podobně špatně jsou na tom taky roky 2018 (13 filmů), 2019 (12) a 2014 (11).
Hlasovali jsme už o 60 filmech, které vůbec nikdo neviděl! Je to o 19 víc než v třístovkové statistice a o 46 filmů víc než ve dvoustovkové. V top 10 se nachází jeden jeden film, který někdo viděl.
58,7 je počet lidí, kteří v průměru hlasují o neznámých filmech. Od minula se nezměnil největší počet hlasů (102), i když bych si to děsně přála.
teď něco o žánru:
Podle ČSFD se mezi neznámými filmy nejčastěji objevují komedie (202 filmů), dramata (170) a pak s velkým odstupem pohádky (40), romanťárny (34) a psychologické filmy (29). Přibyl nám jeden nový žánr: erotický. Tuto kategorii zatím zastupuje jeden film.
zaostřeno na režiséry:
nejvíce neznámých filmů natočil Martin Frič (15), v závěsu za ním vlaje Věra Chytilová (12), na třetí příčku se tísní Zdeněk Podskalský, Ludvík Ráža a Karel Kachyňa (po 7 filmech)
ženy-režisérky (28 celkem) mají na svědomí 52 neznámých filmů (13 % všech), nejvíce už zmíněná Chytilová, dále Alice Nellis, Věra Plívová-Šimková, Drahomíra Reňáková-Králová a Libuše Koutná (po 3 filmech)
Chce se mi plakat. Pod perexem najdete seznam všech filmů mimo top 10 s označením těch nejnověji přidaných. Mír!
