Aug 2, 2014
Lidská Zrcadla
Ruce - a nohy a pod listím - hroby
z nebes - prší mdloby,
však v pouhém odrazu doby.
Kde se slina Země rozlévala,
dnes hnízdi supi hladoví.
kde kvítka zemi posévala,
tam draci z kovu pásoví.
Kam zmizelo jen teplo lidské duše?
snad vylilo se ven do ledové pouště?
hřeby v rukou, ale tasíme meče
a s modlitbou se k bohu lži ozývají tiše
Mezitím pod mraky sochy,
do stínu sedají mouchy,
jejichž křídla zakryla
i ten poslední kus plochy.
Tak pojď člověče, k zrcadlu blíž
Jsi sám sobě obrazem, o kterém sníš?