O slevomatech a taky o českém krátkozrakém podnikateli...
Není to tak dávno, co se v Čechách rozmohl trend slevových serverů a kupónová mánie. Myšlenka je to
krásná: „Ukažte za zlomek ceny co umíte a pokud bude zákazník spokojený, vrátí se.“ Jenže to je pouze teorie toho, jak by to mělo fungovat.
Vezměme si třeba pana Nováka. Je to dlouholetý podnikatel, má restauraci, vyhlášený tatarák,...
Tatarák, jak všichni víme, je vyroben z kvalitních čerstvých surovin. Především z hovězí svíčkové, která je hodně nákladným zbožím. Pan Novák má tatarák vyhlášené kvality, a tak si za něj účtuje nemalou částku. V ní je však obsažena kvalita, obsluha, nájem prostoru restaurace, teplo, světlo a zkrátka vše, co zákazník žádá.
Najednou se o pár ulic dál objeví nějaký Franta z Nemanic. Uvidí, že tataráky letí, a otevře si obdobnou restauraci. Jenže jeho podnik nebude dělat tataráky z hovězí svíčkové, ale bude je šidit vepřovou (v tom lepším případě). Dále si nedá tolik záležet na atmosféře prostředí a perfekcionizmu obsluhy, a tak se mu ve finále podaří snížit cenu o pár desítek korun.
V ideálním tržním prostředí by se to pana Nováka nedotklo. Zákazníci by zjistili, že není o co stát, a vetšina z nich by mu zůstala věrná. Franta by to však brzo jistil a šel by s cenou ještě níž. To by za normálních okolností mělo vliv i na pana Nováka, ale ten by to ustál, protože Franta tataráky fakt dělat neumí. Časem by asi zavřel kuchyni a měl jen pivnici. Novákovic by možná trochu korigovali cenu, ale restaurací žije celá jejich rodina a zákazník to vidí na první pohled. Všechno by tedy fungovalo dál jako doposud.
Jenže to by bylo moc jednoduché... Franta totiž zjistí, že pokud bude dělat tataráků 3x větší množství, nizká marže jej udrží nad vodou a co udělá? No zavolá do slevomatu! Má spočítáno, že poloviční cena při jeho kvalitě obsahuje minimální marži i s provizí pro slevomat, takže se domluví a každý týden bude inzerovat různé druhy tataráků, ovšem pokaždé trochu jinak. Musí také na něčem vydělat, takže jednoduše zdraží doprovodné produkty (kávu, vodu,...) a začne inzerovat...
Jaký to má vliv na Novákovic? Samozřejmě celkem devastující. Cena, za kterou Franta prodává, je pod výší jejich nákladů. Oni tak nemohou konkurovat a scénář s uzavřením kuchyně a přechodem na pivnici rázem pasuje právě na jejich provoz.
Proč to všechno? Restaurace byla celý jejich život. Nechtěli šidit svůj tatarák a už vůbec nechtěli slevovat ze svých standardů. Zkoušeli to u slevomatu také, ale ten jim neumožnil inzerovat s cenou, která by pro ně nebyla ztrátová. Časem jim nezbylo nic jiného než boj vzdát.
Zákaznící sice přiznávají, že Novákovic tatarák je lepší, ale také tvrdí, že je příliš drahý. Neumí si spočítat všechny náklady a vlastní nevědomost je utvrzuje v tom, že byli celé roky vykořisťováni, protože Franta to přece dokáže udělat za půlku! Ten Novák na nich celou musel nechutně rejžovat! Postupně získají dojem, že tatarák přece vůbec není drahý a vůbec si neuvědomí, že kdyby to Franta dělal pořádně, nemohl by nakoupit ani to horší maso, co jim dává na talíř.
V reálu samozřejmě zdaleka není devastován pouze trh na poli restaurací. Nicméně myslim, že je to perfektní demonstrace toho, co slevomaty ve skutečnosti dělají. Nemůže za to pouze koncept těch firem, nemůže za to ani nepoctivost některých podnikatelů, ba ani naivnost českého zákazníka. Na vině je kombinace všech těchto faktorů.
Tento stav má samozřejmě několik nebezpečných důsledků:
1. Likviduje cenu kvalitních produktů.
2. Vytváří v klientele dojem, že určité produkty a služby nejsou tak nákladné a naopak budí dojem, že jsou předražené.
3. Likviduje firmy, které svou živnost dělají kvalitně. Zde jsou typickým příkladem masáže. Čekáte snad, že kvalitní masér bude hodinu a půl pracovat za 250 Kč (standardní cena takové masáže na slevomatu)? A za co vypere ručníky, koupí emulzi, pořídí prostory, vybaví je,...
4. Podporuje lajdáctví v českém podnikání snad ve všech formách.
5. Udržuje na trhu právě to nekvalitní zboží a služby, které by za normálních okolností zákazník nekoupil.
Co vlastně uděláte, když na slevomatu něco koupíte a zjistíte, že daný produkt nebo služba má alespoň hodnotu těch peněz? Půjdete znovu a koupíte si to za plnou cenu, nebo budete opět čekat až onen podnik znovu přijde se slevovou akcí?
Všichni si pořád stěžují, že je všechno drahé, jak není práce nebo je špatně placená, atd. Co takhle příště víc zapojit mozek a pokusit se na věc podívat z více pohledů? Nepřispívate k tomu náhodou i Vy?
