Vmáčknul jsem do první startovní vlny. Předstartovní atmosféra běžeckého závodu je cítit všude kolem. V Bruselském parku Cinquantenaire je jako každý rok narváno. Snažím v davu protahovat. Hraje rytmické Bolero od Maurice Ravela a v lesklých očích závodníků je směsice očekávání, nervozity a nadšení. Zazněl výstřel a je odstartováno za doprovodu Ódy na radost.
20 KM Bruselem se běhá od roku 1980 a vlastně to není klasický závod. Je to jedna z mála opravdu upřimných masových oslav Evropy. V posledních letech se ho účastní přes 40 tisíc účastníků. Pravdou také je, že většina Evropanů o této oslavě nikdy neslyšela. Z velké části se ho účastní Ti, kteří jsou součástí “bruselské bubliny” tedy komunity poskládané ze všech národností a pracující v evropských institucích, nevládních organizacích, stálých zastoupeních jednotlivých zemí, NATO a dalších. Američané by je nazvali expaty.
Blesk: Chystá se Kožušník na návrat do poslaneckých lavic v Bruselu a Štrasburku?
První metry se spíše opatrně našlapuje než běží a pomalý dav čeká až se na prvních kilometrech postupně natáhne. Běží se kolem bisty Shumana ke stejnojmenné stanici metra kolem Evropské komise a Evropské rady, necháváme za sebou smutnou novinku bruselské evropské čtvrti - památník obětem teroristických útoků v Bruselu v roce 2016.
Následuje královský a justiční palác a po 8 km nás čekají další kilometry v krásném piknikovém lesoparku Bois de la Cambre. Přes další park Woluve se vracíme do cíle v místě startu.
Historie Evropské integrace
Běh můžeme s velkou nadsázkou přirovnat historii Evropské integrace. Výstřel, velmi pomalý opatrný začátek, nadšení celého davu. Nasledují první krize. Vzájemné povzbuzování. Vytváření skupinek přátel. Rychlejší a zdatnější dávno zmizeli za horizontem. Do příměru se hodí i solidární diváci, kteří povzbuzují po celé trase a někteří dokonce rozdávají vlastní nakrájené pomeranče. Nesmíme ale také zapomenout na naštvanost těch kteří neběží. Těch kteří mají půlku města zavřenou a hlavně na ty, kteří by možná rádi běželi, ale nevědí, že se běží. Část běžců vzdala, některé dokonce odvezla ambulance, protože podcenili přípravu. Běh se ale jako celek vydařil, většina doběhla a velká část z nich překonala sebe sama a kdo ví možná dokonce začnou opravdu běhat. Krásný zážitek, krásný obrázek.
Narodil jsem se v komunistickém Československu v roce 1971. Po okupaci sovětskými vojsky komunisté tehdejší Československo sešněrovali a jednu z mnoha svobod, kterou jeho obyvatelé ztratili byla také volnost pohybu a cestování. Jsem poslední generace, která si reálně pamatuje život v nesvobodné zemi. Svoboda je na jednom z prvních míst v mém hodnotovém žebříčku. Běhání je potom mou radostí, které mi přináší pocity osobní svobody. V roce 1989 jsem byl nadšený z možnosti cestování, ale jako 18-ti letý jsem to bral tak trochu automaticky. Větším zážitkem pro mě osobně byl vstup Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarsko, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska do Schengenského prostoru.
Možnost proběhnout Evropu bez jakýchkoliv překážek mě fascinuje dodnes. Poprvé v historii našeho kontinentu můžeme ho můžeme svobodně bez vrchnostenských povolení křížem krážem projít nebo proběhnout.
PROSTĚ JEZ! - běžecká kuchařka 349 Kč
Jak uběhnout maraton za 100 dnů? 195 Kč
PROSTĚ JEZ! - běžecká kuchařka 349 Kč
Jak uběhnout maraton za 100 dnů? 195 Kč
ellievsbear
origamiaround
titsay
discoholicmusic
snowghoul
