Můžu se tě zeptat, v čem tkví vášeň,
Nepotkali jsme se náhodou,
me nedovolilo nechat tě jít najednou.
Všechny ty slova pro které jsem chodila do srdce
Zůstali jen jako projev, na který jsi nehledal odpověď.
Stavy, který mám, když tě vidím, tu úzkost nejde pohřbít.
Tlukot srdce, chvění těla, ztrácím slova,
Oči plakající z představ o nás.
Drobky pýchy rozpadají se mi před očima.
Denní chleba kterej nevoní mi zrovna
Jak jsem řekla, na hraně slávy se potkáme znova
Chci tě vedle sebe zas a znova,
Před slávou i po ní, byl jsi to ty kdo tu byl pro ní.
Míření ke hvězdám nám nikdy nebylo cizí,
každý ve svých rolích, přesto si to spojení nás volí,
oba ležíme zase vedle sebe,
chybí nám kousek to toho nebe, jsme štastní i bez lásky k sobě,
nebo jen z jedné strany byla tam a
z druhé nepřijata, ale vzato jsme tu jeden pro druhého