Přátelské připomenutí:
Pokud máte v práci pocit, že o tom, co máte dělat, víte úplný hovno, není to důvod k impostor syndromu. Ten kdo vás na to najal o tom ví ještě mnohem míň ✌️

ellievsbear
TVSTRANGERTHINGS
RMH

shark vs the universe
Stranger Things
Aqua Utopia|海の底で記憶を紡ぐ
I'd rather be in outer space 🛸
ojovivo
No title available
Sade Olutola

@theartofmadeline
taylor price
PUT YOUR BEARD IN MY MOUTH
The Stonewall Inn

Product Placement
Not today Justin

pixel skylines

tannertan36

PR's Tumblrdome
"I'm Dorothy Gale from Kansas"
seen from Malaysia

seen from T1

seen from Türkiye
seen from Colombia

seen from Malaysia

seen from Türkiye
seen from Philippines

seen from Guatemala
seen from United States

seen from United States

seen from United States

seen from Colombia
seen from Singapore
seen from United Kingdom

seen from United States

seen from United States

seen from Italy

seen from United States
seen from Bangladesh
seen from United States
@sladkenajazyku
Přátelské připomenutí:
Pokud máte v práci pocit, že o tom, co máte dělat, víte úplný hovno, není to důvod k impostor syndromu. Ten kdo vás na to najal o tom ví ještě mnohem míň ✌️
jsem tak kurevsky rada ze jsem stihla zachytit tento poklad protoze realne uz odpoledne to tam nebylo
Píseň "Generál Laudon jede skrz vesnici" je prvním (a dosavaď jediným známým) příkladem RPF [y/n] fanfikce ve formě lidové písně.
RPF - Fanfikce, v níž figuruje reálná osoba (v češtině by šlo ponechat a použít jako Reálný Panáček Fikce (příp. reálná panenka, reálné panstvo). Chtěli-li bychom překládat akronym, navrhuji PSO - "podle skutečných osob", neplést se symfonickým orchestrem.)
Výraz [y/n] - your name, v češtině jako [t/j] - tvoje jméno, alternativně [v/j] - vaše jméno. Druh fanfikce (většinou x reader), která je napsána tak, aby se do ní mohl promítnout zcela kdokoliv. Místo jména postavy, z jejíhož pohledu je většinou psána, si každý může doplnit vlastní.
U tohoto díla není koncept [t/j] aplikován plně - žádné vlastní jméno v textu nedoplňujeme, ovšem v [t/j] fanfikcích si často čtenář může doplnit i např. svou barvu očí, vlasů a jiné atributy, které příběh specifikují a zosobní.
Přesně toto se děje i v písni, akorát místo pouhého tichého doplnění v hlavě při čtení si člověk může nahlas říci, o jaké atributy by u své ženské stál. Nejedná se zde striktně o "x čtenář" příběh, spíše si s každou novou iterací zpívající vymyslí svou vlastní originální postavu "ženské". Ovšem! Pokud by člověk chtěl, může jí samozřejmě samolibě obdarovat rysy jemu vlastními a pak si vychutnávat, že generál Laudon si přeje pomilovat právě je, je, je.
Taktéž je tato píseň feministicky významná vzhledem k faktu, že jedna z hlavních postav je ženskou velitelkou vojenské patroly v 18. století. Tuto skutečnost mírně shazuje fakt, že v příběhu figuruje pouze jakožto milostný protějšek generálovi, kterému se celou písní v podstatě vysmíváme za jeho proutnictví. Ovšem to, že je generál redukován pouze na své romantické/erotické city k druhé osobě, tedy je stavěn do role často zastupované ženami a to, že prohlašuje "Já ji pomiluju, ona zase mě, mě, mě", značíc sexuální rovnováhu, lze považovat za sociálně svěží. Stejně tak lze do písně pronésti další progresivita - jako malí jsme zpívali kupříkladu o tom, že má svou lásku nejradši "chlupatou" či "mužatou".
Ovšem nejvíce progresivním a avantgardním počinem tohoto hudebního díla je právě to, že je písní. Proč své fanfikce psát, když je můžete pět. A ne sami, jelikož je součástí skladby energický dialog, který je možno hulákat na sebe navzájem s přáteli. Myslím, že koncept zpívaného RPF role-playe by se měl navrátit.
Píseň je sice dle některých zdrojů datována již do poloviny 18. století na Liberecko, kde slavný vojevůdce velel císařské armádě během sedmileté války. Ovšem přicházím s teorií, že v tu dobu vznikl pouze krátký refrén písně a doplnění o hravý dialog a děvkohanbení Generála Laudona se přidalo až o více než století později, kdy severskou oblast navštívil Jára Cimrman, aby nasbíral informace a inspiraci o maršálkovi Josefu Václavu Radeckém, který s Laudonem sloužil, pro svou hru České nebe. První zápis celé písně i s dialogem byl nalezen zastrčený právě v šanonu se štítkem "Melasa - výdej", ve kterém byl objeven původní rukopis této hry v cukrovaru v Dymokurech. Cimrman si původní lidové znění zapsal a jeho vylepšováním si nejspíše krátil čas ve chvílích, kdy psaní hlavní hry vázlo. Že se jedná o vedlejší projekt procvičující kreativní střevo podporuje i skutečnost, že se na stránce vyskytují i jednoduché kresbičky, které by mohly znázorňovat buď návrh na jakési křesťanské sousoší, nebo vojevůdce Laudona a Radeckého provozující soulož, znalci se doteď neshodli.
Ať už tento významný hudební počin vznikl čistě díky umu humoristicky znalého českého lidu, či můžeme jeho část připisovat velikánovi našich pisatelských dějin, každopádně je zcela ojedinělým démantem na poli historie fanfikce.
Ještěrka ze štěrku zkráceně ještěrk
Kdo by to byl řekl, že
Od nekonečna do rána
Když se soumrak vlévá do tmy tiše,
Já chci jen noc a svoji niche,
Zasněný neměl by světlo dne uzřít,
To, co je mrtvé, nemůže zemřít,
Za jedno svoje zlomím jich tisíc,
Mé tmavé úmysly světlí jen měsíc,
Maluju obrazy z palety noční ozvěny,
Všechny své odstíny dnes vpiju do ženy,
Oči jak lampy v šeru se pojí,
A nápoj omamný dvě číše plní,
Slaďoučké lži smíchané ve slovech,
Topím Ji v líbezných R&B tónech,
Hladím ji na duši, šeptám ji do uší,
Vlákaná do pasti, do mého náručí,
Vládnou ji chutě, paní je hladová,
Své zvrhlé myšlenky sama mi podsouvá,
Co do tmy zaznělo, nedá se posvětit,
Jen čerstvé maso zklidní jí apetit,
Hoduje životem svázaná do kozelce,
Noc jako polibek skutečné existence,
V archivu výkřiků zůstane schována,
Kráska mi patřící od nekonečna do rána.
SN
Kruhy, Kruhy v uších, kruhy pod očima
V mých očích dlouho je ztracená,
Každičkou noc vrací se jako ozvěna,
Vpálí mi na hrudník prastarý Ankh,
Každičkou noc vrací se jako bumerang,
Zakousne do peřin, když tasím řemen,
Každičkou noc vrací se jako refrén,
S dotykem paprsků tratí svůj vliv,
Každičkou noc vrací se jako příliv,
Nad ránem v slzách v dveřích se ztrácí,
Každičkou noc vrací se jako stěhovaví ptáci,
Pouto rozpouští světlo v zapomnění,
Stejně se vrací, tak jako hvězdy po setmění.
SN
Prosím pěkně Psížala Veliká jako jezevčík. Tráví většinu času v podzemí.
Čěši: nee my nejsme fanoušci černýho humoru
taky Češi:
Šrouby se utahují
hej! hej ty! pojď blíž, člověče! *nakloní se blíž*
víš jak se v supermarketech už dneska normálně prodávají sáčkový "ledový čaje"? a je na nich napsanej návod že to máš normálně uvařit a pak nechat vychladnout?
řeknu ti tajemství.
je to bullshit.
a teď. vezmi čtyři sáčky jakýhokoli sáčkovýho čaje (nejlíp fungujou ovocný a ochucený zelený, rozhodně to nemusí být designovaný "ledový čaj"). sežeň si litrovou nádobu, idálně džbán nebo konvici, co se ti vejde do lednice. naplň tuhle nádobu studenou vodou, svaž ty čtyči sáčky s čajem k sobě za ty šňůrky, zachyť je za ucho džbánu a strč je dovnitř do vody, ať se louhujou.
dej tento setup do lednice, zapomeň na něj a je-li večer, odeber se v klidu spát.
tadá! až ráno vstaneš a sáčky vyndáš, máš litr ledového čaje, kterej můžeš cucat celý den. užívej!
*odlétá pryč*
mokrej ručník.
potřebuješ mokrej ručník.
mokrej ručník je to, co teď potřebuješ.
na hlavě, za krkem na nohách.
jdi pro ručník a namoč ho.
hned teď.