Tabák je jednou z posvátných rostlin a ambil je jednou z forem, ve které se duch dědečka Tabáka manifestuje. Připravuje se tak, že se dlouho předlouho vaří hromada sušených listů tabáku ve vodě, ta se několikrát sleje, a pak se vaří na mírném ohni, až je z ní hustá pasta. Někdy se do ní přidávají jiné byliny, popel, rostlinná sůl apod., které slouží jako podpora a přinášejí rovnováhu a které tento lék doplňují. Aplikuje se tak, že se troška rozetře na dáseň a nechá se postupně rozpouštět ve slinách, které se pomalu polykají. Buď se jí jen tak, ale mně osobně chutná nejvíc s mambé, prášku připraveného z pražených listů koky. což je zase jedna z forem, v níž se pro změnu manifestuje duch babičky Koky.
Proces přípravy ambilu je očistným rituálem, v rámci kterého se hořká chuť promění ve sladkou, tabák se promění v med a stejným způsobem očišťuje ducha, myšlenky a pocity. Nám příprava trvala pár dní a nocí. Tím, že se užívá, pomáhá realizovat jemnou a hlubokou očistu tak, že svou léčivou sílu kapku po kapce vnáší do každé části našeho bytí, kde aktivuje, probouzí a posiluje. Pomáhá nám se vyjádřit, pomáhá nám získat zpět posvátné slovo, očistit ho, vyjasnit a zjemnit tak, aby mohlo vyjádřit hlas ducha. V kruhu slova synchronizuje a slaďuje vědomí jednotlivých účastníků, zbystřuje pozornost a napomáhá k plynulosti. Spolu s babičkou Kokou pomáhá vyrovnávat míru důležitosti, již jednotlivým záležitostem připisují konkrétní osoby, pomáhá se vyjádřit a také upřímně a vědomě naslouchat pravdě každého člověka v souladu s pravdou všech zúčastněných.
Zkrátka a dobře je to dobrota, ale úplně popravdě to moc jako med nechutná. Chuť a vůni má velmi velmi specifickou a intenzivní a začátečníkům často způsobí škytavku.