Jestli mi něco přijde děsivý a fascinující zároveň, jsou to znamení.
Právě jsem jedenáct minut intenzivně meditovala - afirmovala, a během toho si několikrát mimoděk vzpomněla na silný zážitek, kdy jsem se jednou dostala tak daleko, až se mi zdálo, že se vznáším a vlním a vibruju.
Když jsem skončila, pořád jsem na to pamatovala a vzpomněla si, že jsem si to někam zapisovala. Sem. Začala jsem hledat... a našla. Přečetla si poznámku a... podívala se na datum. A úplně mi naskočila husí kůže.
Zažila jsem to a zapsala si to 2. července 2021.
Nic mě k tomu nevedlo, abych si vzpomněla, prostě se to stalo samo. Upřímně jsem myslela, že jsem to zažila víc než rok zpátky, třeba dva a půl, nebo tři... ale tohle jsem nečekala.
Já vím, takhle se to může zdát jako nic moc... tak co jako, stejnej den, náhoda. Jenže to není náhoda. Není to jen tak. Ne pro mě, ne na vlastní kůži, ne ve spojení všech souvislostí a v celkovém kontextu. Proto mě to tak dostalo. Proto se ještě celá chvěju a žasnu a bojím se a zpracovávám to.