Úvodem musím konstatovat smutný fakt, že nabídka řetězců rychlého občerstvení na kapitalistickém západě značně degeneruje - dnes je to čerstvá rukola místo oschlého salátu. A co bude zítra? Tofu? Nicméně zpět do mekáče. Se Štófim jsme přibrzdili na rychlý pozdní oběd, když tu si Štófi všiml, že v nabídce je i sendvič, jenž bychom v našich končinách nazvali "Your choice" - tedy ingredience dle vlastní volby. Přehlédl jsem záblesk ve Štófiho očích a tak mi málem uniklo následné dění. Štófi si tu svobodu volby vyložil po našem a navolil si do sendviče úplně všechno. Dvakrát. Během několika minut jsme pak měli šanci pozorovat zoufalého zaměstnance, který se všechny navolené laskominy pokoušel vměstnat mezi dvě housky, které k tomuto účelu rozhodně nebyly navrženy. Když se mu to konečně povedlo, ke svému zděšení zjistil, že k tomuto účelu nebyla navržena ani krabička a propukl v usedavý pláč. To už kolem stáli všichni zbylí zaměstnanci a hledali původce psychického zhroucení jejich kolegy. No a tam stál Štófi, culící se od ucha k uchu s dotazem, kdy už to bude, že má hlad... Jsem přesvědčen, že manažer restaurace stojí s tím nechápavým výrazem před tím samoobslužným terminálem dodnes. A spotřebitelská rada na závěr? Vždy volte všechny dostupné přísady. Dvakrát.