#basnik

[jachcipoezii]

Život je nekonečná změt zbytečných slov

[jbpoetrie]

Tvé dlaně se potí, květino Když na křižovatce zabočím vpřed A přes pouště traviny Zamířím jen pro jednou Do žlutočerné mlhy A zametu tak po nás stopy Co stejně časem vyhasnou Za sluncem se otáčíš pro energii Kyselé slzy smáčí tvůj květ S červeným kloboukem na temeni I dnes ho nosíš vznešeně V tvých očích se odráží nedopitý čaj a špinavé nádobí Co za sebou jsme zanechali A tvé dlaně se potí Mé pevně drží volantu Aby od cesty neopustily Za sluncem se otáčím pro energii Prázdný, nemohu jet Stébla trávy prorůstají koly Ta štiplavá bolest ve šlachách Tiskneš si předloktí A čekáš, až ustane Potichu, jako by ses styděla, vzlykáš A tvé dlaně se potí Cítím tvůj strach, mlha nás polyká Černožluté jizvy v tvé tváři Mizí v mlhové záři Dupu na plyn, ale ten nezabírá Za sluncem se otáčím pro vysvětlení Není však než vzpomínky Prolhaný hlas naděje Není se čeho bát Shlížím a hledám nás Tam, kde stál můj vůz Je teď propast křičící prázdné slova utěšení Tvé dlaně se potí Nic jiného nevidím Neslyším Vlhkým smutkem hladíš mě po tváři Myšlenky mě opouští Zaklapnu počítač a jdu spát.

[dreamaboutmyself]

Prečo je tak ťážké ťa nenávidieť a hrozne ľahké milovať?

[dreamaboutmyself]

Vieš, že ťa milujem. A nerobíš nič pre to, aby som prestala.

[poeta-alma-rota]

A la mierda la poesía, te quiero a tí. Siempre he dicho que del dolor nacen los mejores artistas y que no puedes dañarme si me encuentras expuesto, pues herido es cuando mejor escribo, y cuando lo hago me vuelvo más fuerte, como Fénix que renace de sus cenizas. Pero ya no quiero ser artista, no quiero ser poeta, no quiero otras musas ni sus grietas, no quiero mi barco pirata ni mi sombrero con calavera, no quiero el mar ni quiero otros peces, no quiero navegar ni tampoco naufragar, renuncio al arte y a mí libertad. Te quiero a tí, y renunciaría a todo por tenerte. De qué me sirve la inspiración si nunca voy alcanzarte, de nada sirve escribirte o mancharte en un lienzo en blanco si ni siquiera puedo tocarte. Estoy cansado de amarte en silencio, de que no sepas lo que siento, ni cuántas veces al día te pienso... Quizás nisiquiera sabes de mi existencia, que vivo por ti y que también muero por tu boca. De qué me sirven mis versos si nunca tendré tus besos. De qué me sirve mi prosa si nunca seré otra cosa que otro poeta trastornado, tristemente enamorado de alguien que nunca estará a mí lado. De qué me sirve la poesía, si mi musa nunca será mía. De qué me sirve ser poeta si amarte siempre será mi meta, más nunca mi destino. De qué me sirve el aire que respiro si no es para me respondas con un suspiro a los versos que te escribo. De qué me sirve amarte, si solo hay amor por mi parte, y de lo que siento saco arte que quizás enamoren a muchas, más no a quien me roba el aliento. De qué me sirve el arte que se forma cuando plasmo lo que siento, si solo puedo amarte en silencio. #diaBasnich #sociedadbasnich #basnich #basnik @basnich.oficial https://www.instagram.com/p/CHL72qKF4qe/?igshid=14bp8jz114v4j

[dreamaboutmyself]

Sekundy šťastia za noci plné sĺz

Napriek tomu, že kráčala naproti trápeniu, odbočiť nechcela. Napriek tomu, že doteraz spomínala na tie okamihy, ako kvôli nemu slzy den či noc prelievala, neľutovala. Neľutovala moment, kedy si ju zas omotal okolo prsta. Nechala ho, nech si s ňou robí, čo sa mu zachce. Pretože ani sklamanie, či slzy, ktoré u seba už o chvíĺu očakávala jej nemohli zabrániť na tých pár minút byť štastná a na pár minút ho milovať .

[ctenisveta]

5

Kde pramení naděje? Vzdorně prýští z dna děje. Spolehlivá pokora. Odpustí-li hlína pluhu, znovu

on ji rozorá... Správně se rozhodnout je možné!

A být je taky volba, navíc velmi zdravá. Asi jako sebevražda. Žádná z tváří není pravá.

Standa Černý, Skoro celé sdělení

[ctenisveta]

4

Kolik silných slov už stálo, během slabých životů, sundat boží burku a uvidět tvář–zrcadlovou masku.

Kolik toho znáš a k čemu?! Právě teď a přímo tu – na kolena! Ukamenuj. Své pavouky na sklu.

Standa Černý, Skoro celé sdělení