#bez pointy

[naha-agnes]

Denníček alebo čo

Viete, ako sa hovorí, že treba byť s niekým, s kým môžte pohodlne mlčať? no tak je to pravda, myslím. Včera sme boli uňho a pozerali sme film, bol naozaj dobrý a hlboký a všetko, tak som len potíšku pozerala a premýšľala, ale on nie, z nášho ticha bol nervózny, nevedel, čo robiť. Vravel mi, že už nechce hlučné a otravné dievčatá, ale pri mne bol bezradný. Tak som teda dopila čaj, poďakovala a odišla hľadať pohodlné ticho inam.

[trochuintimnizapisnicek]

Bez pointy, bez myšlenky, jenom volné psaní volných myšlenek z domova.

Nevím proč, ale potřebuji nutně něco psát. Dneska si chvilkami připadám jenom jako starý dědek, čumím z okna na ten proklatý déšť, a říkám si, že by kurva mohl na chvilku přestat, chtěl bych jít ven, provětrat prdel, vidět něco zajímavýho, skočit na jedno na dvě, a trochu se zabavit. Nevím, jestli to takhle přijde i Vám, ale někdy sezení doma umí být pěkně otravný. Někdo se mě tady někdy ptal, co vlastně dělám celé dny, jak můj den vypadá. No. Abych řekl pravdu, tak někdy nudně, někdy zajímavě. Když jsem doma celý den, tak pro jistotu čtu, dokud je světlo, něco vařím, a nebo uklízím. Protože znáte to, co kdyby náhodou nějaká holka neměla co dělat, chtěla si vrznout třeba, a zrovna by chtěla k Vám, ale u Vás by to nešlo, protože prostě tam máte chlív. Nevím, jestli to máte stejně, ale když někam jdu, tak jsem celkem rád, když je tam na tom místě uklizeno. Nemám třeba rád, když šlapu po čokoládě, nebo nerad vidím, když holka má okolo postele poházeno x prádla, a neví, které je použité, které je nové, atd. No to je jedno. Zkrátka uklízím. Uklízím, a u toho ještě honím takové aplikace třeba jako Tinder nebo práci, protože bohužel, i já pracuji. Musím teda zmínit i to, že občas docela rád sleduji, co kdo dělá tak různě naproti ze sousedů. Zjistil jsem, že tam chodí někam moc lidí nahých, tak mi to přijde zajímavý. Občas jim tu nahotu oplácím nahotou, ať jim to není líto. Někdy vidím, jak si tam  jeden pár občas tancuje v kuchyni, pije víno, a tak nějak se raduje, baví ze života. Někdy zase vidím převlékající se dívky a razící někam na párty. Je mám obzvlášť rád, všechny maji takové hezké postavy, a tak bych se s nima docela rád seznámil. Možná do budoucna vylepím do oken velké transparenty, aby zašly se mnou na kávu, nebo aspoň ať pošlou starý dobrý nudes. sice jsem všechno už viděl, ale z docela dálky, takže to nebylo zase tak žhavé. Jsem ale rád, že mám výhled takový, jaký mám. Ještě o pár bytečků dál, a koukal bych do nějakýho domovu důchodců, odkud staří čuráci vyhazujou ráno bordel z oken, když zrovna v ulicích chodí městská služba je čistit. Vždycky když to vidím (a že to vidím pravidelně) tak mám chuť jim do toho okna něco hodit. Třeba vejce nebo rajče, nicméně jsem si vědom, že moje muška stojí za hovno, tak raději zůstávám jenom u uvažování...Jednou ale na ně stejně dojde.  Hodně lidí mi takhle říká, ať chodím ven častěji nebo ať si vodím víc společnosti domů. No. Pravdou je, že to taky dělám, ale všeho s mírou. Svoji maličkou společnost si značně filtruji, a nestojím o nějaké dementy, s kterými bych měl “jen tak” sdílet chvilky, povídat si o jejich nicotných názorech o nešvárech života. To mě nebaví. Když už sem jdeme, tak proč už se spolu rovnou nevyspíme a něco dobrého nevypijeme? Nemusíme přeci nějak extrémně mluvit. Nevím, jestli jsem v tomhle víc introvert, ale někdy mi přijde, že  když na mě někdo mluví svoje názory, tak to už je skoro stejný, jako by po mně házel hovnem. Strašný přirovnání, já vím, ale je neskutečně trefný. Někdy se mě někdo ptá, proč takhle smýšlím, a já si myslím, že to je i někdy relativně jednoduchý si na to odpovědět. Někdy prostě né každý má nějaký hodnotný názor, a pokud si myslí, že je potřeba za každou cenu nějaký mít, tak je to spíš kokot, nebo teď, moderně řečeno, jedinec zahlcený nerelevantními informacemi, který chrlí další nerelavantní informace. A takový já nepotřebuji. Někdy se taky lidi ptaj, a říkaj, že mít vlastní názor je důležitý. No, je to pravda, ale je to důležitý ho mít pro sebe, urputně ho sdílet s ostatními až tak zase potřeba není. Sice je to takhle blbost oftopyk, ale takhle mě nejvíc trigrne, když jdu na film do kina, dám to na mystories někam na socky, a nějaký blbec mi tam začne hnedka psát svoje recenze., jak to byla nuda, slabé, blbé, nudné, nic moc. Jako sorry, já chápu, že některé lidi to tlačítko “napsat zprávu/komentář/píčovinu” prostě neskutečně láká, a vyloženě dává pocit, že svůj názor sdílet musí, ale ne. Není tomu tak. Třeba konkrétně mě to nezajímá, a vždycky na to akorát zandám blok a nazdar. Jak to takhle píšu, tak si občas přijdu, jako bych si mluvil sám pro sebe, akorát, že to píšu. Je to takový supr vnitřní písmenkový sociálně tumblrovský monolog, za který možná dostanu ještě nějaký ty lajky. Možná je to stejně divný, jako mluvení si sám pro sebe, ačkoliv náhodou to je věc, která mě taky baví, akorát z toho nejsou bohužel ty lajky. Teda upřímně, speciálně v mém v případě, kdybych si měl mluvit teď sám pro sebe takhle, tak by to bylo asi extra divný, vzhledem k tomu, že jsem současně v naprosto prázdném pokoji, tak by to bylo možná i strašidelný trošku, a asi by to indikovalo další nějakou trošku poruchu. Už takhle, když jsem si diagnostikoval tu hypersexualitu a narcismus (nebo co to bylo) je to těžký. Takhle abych byl něčím zajímavý, tak musím na sex myslet pořád, na sex a na sebe. Ale teda hlavně na ten sex. Na všechny ty holky, které mi projdou pod rukami, na všechny ty holky, které si prosním nějak, na všechny ty holky, které mě nechají namočit se v jejich životodárné studánce štěstí. V tůňce, která se zavlaží jenom v dobu, když k ní přijdu. Takhle jak to píšu, jak na to myslím, tak si vlastně uvědomuji, že jsem už dlouho nenapsal nic o sexu. Docela mám na to i chuť. Teda, takhle. Mám chuť na sex. Potom něco o něm psát. Už aby se to počasí uklidnilo, taky. Je těžký sem někoho v dešti zvát, každý je línej, a já vlastně taky, a tak mi bohužel nezbývá nic jinýho než jenom o tom psát. Sad.

[caeran-blog]

Spi.

Vlk: Hoj, veverko. Proč ten kyselý ksicht?

Veverka: Děláš, jakoby jsi mě neznal, vlku. Potřebuju s někým kecat a všichni buď spí, nebo na mě dlabou. Doteď jsem krásně fungoval. Jde vidět, jak dokáže jedna věta zbořit celou pracně stavěnou zeď

Vlk: Jó, to já už vím dlouho. Pamatuješ prasátka? To stačilo fouknout, žádná věta nebyla nutná.

Veverka: Na to, že jsi můj schizofrenní úlomek mi rozumíš podivuhodně málo, studený čumáku.

Vlk: Rozumím ti moc dobře, asi jsem tě jenom chtěl rozveselit. Kašli na hnusy a spi, prosím. Mi už se víka klíží, jako kdyby byly z olova. Veverko? Veverko? Usnul, jak typické.