Doby, kdy se drum and bass hrál v místním Blocku skoro každý víkend, jsou dávno pryč. Po zavření klubu od kmotra Sayka převzal žezlo renesanční hudebník Fish, který společně s Blockbastards a dalšími výtečníky pořádal večírky DNB Kovárna v místní dá se říct hospodě. Představte si, že otevřete dveře podniku, kam si chodíte na pivko a partičku pokeru, a místo bujarého "Vitáj!" vás uvítá kulometná smršť, vesmírné zvuky a neprostupný dým, kterým se prořezává zelený laser. Nemusím dodávat, že i bez těch podpůrných látek v krvi to mělo atmosféru.
Hanja avizovala staroškolský, taneční set. Jestli jste si pod tím stejně jako já trochu zklamaně představili uhlazený drumík spíš pro holky, dostali jste, co jste zasloužili. Tedy neurvalou dikci evokující Velkou pardubickou se železničníma lokomotivama - chutnou a i přes ten industriální kabát pořád sexy.
A Fish, joo Fish.. Maestro předložil všechno, co člověk čekal a chtěl, tedy vysoce kvalitní nálož, ve které se prolíná zkušenost s láskou, a navíc, jako vždy když jsem ho viděl, nějaké překvapení. Tentokrát to byl jakýsi minimal drum and bass, módní novinka importovaná ze zámoří. Tohle čerstvé matro Fishův set příjemně osolilo. Nasrat na všechny ty audia, panacey a podobné, volám FISH!
A ostatní se s tím taky moc nepárali. Předkládali poctivý hulvátský drumnbass tak jak ho tady v Břeclavi máme rádi, i když se upřímně přiznávám, že jejich reprodukcím už jsem nevěnoval tolik energie. Přece jenom, čtyři hodiny výplachu je pro mnohé hlavy víc než dost.
Ledaže...
Co jsem slyšel viděl a zažil, tak 100%
———pod čarou———————
Mezi akcemi na které chodím, převládají spíš živé kytarové koncerty. Proto mě opět už poněkolikáté znovu pobavilo, když jsem do někoho na place omylem vrazil a dotyčný nejen že mi nedal přes hubu, ale ještě se ujistil, že se nikdo nepřerazil, o nikoho nebylo típnuto cígo, a s věnovaným úsměvem se dál věnoval svojí drumové meditaci. Zní to jako klišé z příručky Jak přejít z hardrocku na taneční scénu, ale evidentně je to věčné.
