#etnetera_activate

[digitalniblues]

1/2 ups 3/4 roku v Etneteře Activate

Být úplně zaměstnaný přináší neblahé vlivy na psaní tohoto blogu, ale již jsem se vzpamatovala z prvotního šoku a je na čase pokračovat. Můžu se při tom uklidňovat, že výpadek měly na svědomí důležitější věci. Opravdová práce! Na úplně mého malého klienta, o kterého bych se starala tak říkajíc od housenky, sice nakonec nedošlo, ale o to zajímavější práce byla na těch dospělých motýlech,.. kterým jsem občas musela utrhat křidélka a přilepit úplně nová. A to je pro každého dobrodruha výzva.

Aplikace řídí naše životy

Moc se mi líbí, že hledáme nové způsoby, jak zvládat všechny ty remote officy, home officy a sick officy. Tento podzim jsem se do Kalifornie moc netěšila, protože jsem chtěla být s týmem. Začali jsme ale vymýšlet zavedení aplikací, které by nás více spojily. Nejen mě, když jsem na remote, ale i ostatní, kteří třeba pracují v kanceláři klienta nebo z domova. Mezi návrhy padly různé HipChaty a Slacky, ale rozhodli jsme se zatím zkusit znásilnit Trello, abychom nemuseli používat příliš mnoho aplikací. Osobně jsem přestala Trello používat asi před rokem přesně z tohoto důvodu. Začala jsem si To Do ládovat do Evernote jako všechno ostatní. Ale Trello je jedna z těch inteligentnějších aplikací umožňujících různé integrace, tak se s ním všem třeba bude pracovat fajn. Zprvu se mi to zdálo trochu nepřehledné a vlastně asi i trochu duplicitní s Basecampem, ale po měsíci používání jsem musela konstatovat, že na rychlé vzkazy o změnách v rozvrhu a vzájemné informování se o své pracovní vytíženosti je to ideální. Občas pomůže si tam jednotlivé úkoly rozkouskovat do Checklistu (pokud to nedělám na papír) a pokusila jsem se také s Trellem integrovat Basecamp přes Zapier, aby mi nový úkol v Basecampu vyrobil kartičku v Trellu. Škoda, že už je to půl roku a nikdo mi od té doby v Basecampu žádný úkol nepřiřadil, tak ani nevím, jestli to stále funguje :)

Opět v San Franciscu

V Richmondu byla jako celý rok mlha, takže se mi stejně nechtělo ven a pracovalo se odtamtud dobře. Můj standardní režim je o tolik posunutý, že jsem se v noci hezky zvládala syncnout s probouzející se Prahou a párkrát jsem dokonce chytla záchvat práce do rána rušené jen občas otravným hoo-doo, jak jsem překřtila parníkoidní troubení Golden Gate bridge, které ten most vydává, když je opravdu velká mlha. České čajovny tu nejsou, ale z kaváren se také pracuje skvěle. A vůbec změna prostředí a odříznutí od lidí prospívá utřídění myšlenek.

Webanalytické dovednosti

Já jsem hodně přemýšlela třeba o tom, co je všechno potřeba se naučit a v jakém pořadí. Na webu Etnetery jsem objevila krásný obrázek ilustrující vzájemně se prolínající vědomostní okruhy programátorů a příbuzných pracovníků v technologiích. Inspirovala jsem se jím při kresbě obrázku, jak podle mě vypadají potřebné znalosti analytikovy. (Když jsem ten obrázek kreslila v letadle cestou zpátky do Prahy, vzbudilo to velkou pozornost vedle sedících pánů). Když to porovnám s checklistem, který jsem si vytvořila během prvního měsíce v Etneteře, posunula jsem se zhruba takto:

Co jsem se tedy naučila

Zatímco Google Analytics je pro mě již zcela zkultivovaná země, na které roste to, co jsem tam zasadila. V Adobe Analytics mám prošlapané jen ty nejdůležitější cestičky a pořád neznám účel spousty položek v jejich strašidelném posouvacím menu. I tak již dokážu říci, co se mi na zmíněných nástrojích zdá nejvíc jé a nejvíc blé:

Google Analytics (Bez Premium verze)

JÉ: Intuitivní rozhraní a snadné nastavení, připravené reporty, které člověka budou zajímat (ale už je nelze většinou upravit k obrazu svému)

JÉ: Zdarma

BLÉ: Brutální samplování dat (neukazuje to reálná data, jen dopočet ze vzorků), Premium nesamplovaná verze pak vyjde většinou dráž, než AA

BLÉ: Omezené množství vlastních proměnných (20 dimenzí a metrik)

Adobe Analytics

JÉ: Žádné Samplování (Žádný dopočet, všechna data jsou započítána)

JÉ: Poměrně velký počet nastavitelných proměnných a eventů, celkově lze nastavit téměř cokoliv narozdíl od GA

BLÉ: Odporné nepřehledné rozhraní připomínající software z počátku 90.let okořeněný občas neintuitivní volovinou jako jejich šoupací menu

BLÉ: Ačkoliv se pro každý report dá vybrat z několika druhů grafů, to, co člověk potřebuje nejvíce, stejně nejde

Ačkoliv mám být Lukášův pilotní projekt neprogramujícího analytika, který spíše navrhuje trackování a předává to k implementaci profesionálům ( :) ), na své mezery v JavaScriptu narážím na každém kroku. V Google Tag Manageru je to dovednost téměř nezbytná. Abych si užila nějakou legraci a i si trochu zaprogramovala, vyrobila jsem demo s formulářem, na které se pak nasazovalo trackování. Asi bych to ale nikdy nedokončila bez hutné výpomoci kamarádů a řady kolaborativních nástrojů utvořených na míru sdílné a nápomocné komunitě programátorů. Někdy by to chtělo udělat nějaký Gitter (nástroj pro diskuzi nad repozitářem v GitHubu) pro učitelky nad učebním plánem. Nebo pro jakoukoliv jinou profesi. Hodně mi také pomohl kamarád přes Screenhero, což je nástroj, díky kterému může způsobilejší kolega vzdáleně ovládat vaši myš a řádit ve vašem monitoru.

Analyzovat a reportovat!

Pokud máte rádi barvičky jako já, tak vězte, že v digitální džungli kvete spousta barevných orchidejí. V následujícím testu si můžete vyzkoušet, jak hodně pokročilými pěstiteli grafových orchidejí jste. Uhádnete, jak kvetou Google Analytics? Jak Adobe Analytics? A protože tím nejsou vyčerpány možnosti webanalytikovy - jak vykvetou googlí spreadsheety? Poslední a nejhustější možnost pěstění grafových orchidejí jsem si vyzkoušela v Rku. Rko je hrozně super a umožní člověku kultivovat orchideje všech barev a tvarů, tedy je ta v testu spíše orientační.  

A pokud jste neuspěli, vězte, že orchideje (především ty GAčkové) se hnojí hlavně segmentací. A pokud segmentujete opravdu divoce, mohou být ještě barevnější!

Také jsem trochu rozšířila slávu webové analytiky a vytvořila malou prezentaci, kterou jsem otestovala na třech statečných lidech. Vyzkoušela jsem si i specializovanější pseudopřednášku/konzultaci na kolezích z LogicWorks a vůbec jsem se pustila do brutálního tréninku svých prezentačních dovedností a přemáhání strachu z lidí.

V posledním týdnu jsem navíc objevila tajemství trackování mobilních aplikací. A to je super, protože v mobilních zařízeních je budoucnost (se říká).

Svobodná firma je svobodná

Na svobodě v práci je spousta výhod. Třeba již zmíněné remote officy, home officy a individuální pracovní doba. V podstatě pracujete samostatně, na druhou stranu z toho vyplývá spousta rozhodování, od kterého jsou zaměstnanci běžné firmy odstíněni. Samotnou mě překvapuje, kolik lidí se na ten koncept tváří podezíravě a nechápou, jak můžeme být spokojení s tím, že víme, kolik kdo bere, a ještě o tom jdeme hlasovat. Ano, hlasování probíhá téměř o všem. Pro někoho je debata o ekonomickém vývoji firmy nezajímavá, někdo zase nemá názor na druh kávovaru v kuchyňce. Nicméně se všechny diskuze daří vést přiměřeně k věci s notnou dávkou firemního humoru a výsledná efektivita je překvapivě dobrá. O svobodě v práci vypráví Martin Palička v rozhovoru pro HR kavárnu na následujícím videu:

V Etneteře se také dějí zábavné věci. Již jsem se účastnila veselého koncertu firemních kapel na etneteřím dvoře a později následovala akce zvaná Offline, kdy všichni Etneteráci vyrazili k Orlíku za sportem, alkoholem a teambuildingovou tvorbou báječného nábytku do našich nových kanceláří. Protože Holešovice, třeste se, a konci týdne se stěhujeme! Nové kanceláře vznikaly za přispění architektů z Monomu a také Feng-šuej mistra, jehož postupy ale dokázal nahradit náhodný algoritmus, a tedy se od jeho doporučení Activate distancoval :) Náš tým se nejvíce těší na síť, která bude viset nad testovací místností a budou se tam vyhazovat lidé s kocovinou. Nebo tak něco. Zde je veselé video z tvorby lavic, stolů a taburetek do našeho budoucího spojeného království etneterského:

Jedním z posledních kroků ke svobodě byla nedávná dohoda o zrušení dovolených, respektive o zrušení počítání dovolených a ponechání této věci čistě na dohodě v týmu. Což znamená mimo jiné, že je potřeba v našem Web Analyticsím týmu vytvořit zastupitelnost, na které sice vytrvale pracujeme, ale věc se má tak, že kvantita není kvalita a ani stádo žuniorů jako já jednoho Lukáše Čecha nenahradí. Proto je třeba intenzivně zvyšovat laťky a příští příspěvek bude o megaefektivním rapidněrychlým hustokrutoučení. “Vítej mezi námi workoholiky,” řekl mi takhle ráno přítel, když vstával a viděl, že jsem ještě nešla spát... (Ale to není workoholismus, to je koníček!)

[digitalniblues]

Tři měsíce v Etneteře Activate

Uteklo to jako voda. Můj první kvartálek :-) Pořád se učím a pořád mě trochu děsí rozloha té neprobádané digitální džungle, která číhá za interfacem Google Analytics, kde jsem již poměrně zdomácněla. Ale dobrodruzi se děsí rádi. Navíc mě může těšit, že když si prohlédnu své březnové "to do" úkoly, které mi přišly nekonečně komplexní a téměř nesplnitelné, mohu si říci "Pff, to teď udělám během půl hodinky". 

Postup digitální džunglí

 Nejvíce jsem se naučila hraním si s testovací stránkou Luxury Travel Site (vypadá takhle), kterou poskytuje Google jako demo pro Tag Manager. Po primitivním nasazení Google Analytics se tam vystřídalo několik trackovacích kódů, sbírajících data s různou podrobností. Od zatím střídmých pokusů s Adobe Analytics (Site Catalystem) po Google Tag Manager kombinovaný s Enhanced Ecommerce. S testovací stránkou jsem si hrála v GitHubu přes jejich webové rozhraní. Pokoušela jsem se to dělat nejdříve přes Terminal, ale na to bude ještě čas později. Stejně jako na zvážení nějakého GUI, které bude fungovat na mém historickém notebooku jménem Wilhelm. Je to super konečně vědět, co to znamená, když si kamarádi posílají pull requesty! 

 Během implementace jsem trochu bojovala s Java Scriptem. To, co mi nejprve přišlo jako změť kódu, o které vůbec netuším, co dělá, teď zvládnu prokouknout a najít prvky zobrazující obsah, na které je potřeba navázat nějaké měření. Také jsem se dozvěděla, že místo tlačítkových funkcí onClick nebo onDrag, je lepší trackovací kód navěsit až na něco, co indikuje, že na stránce už proběhla nějaká změna obsahu - třeba na změnu hashe, url nebo na věci jako fadeIN. Vzhledem k tomu, že spousta webanalytických úkolů se dá vyřešit Custom JavaScriptem, vidím zde velký prostor ke zlepšování.

 Tvorba dokumentace se mi naopak už zdá být zlatým standardem. Začínám pomalu vidět web očima analytika, který hned odhalí, kde by se mohla naměřit nějaká čísla vyvracející nebo potvrzující naše domněnky o provozu na webu :) A v neposlední řadě jsem se naučila důležitou věc: testování. Existuje celá řada rozšíření do prohlížečů (Adobe Debugger, GA Debugger,..), které za vás zjistí, zda se data správně odesílají. A také lze použít magické javascriptové console.log.

Jak se pracuje ze San Francisca

<disclaimer> Tato část obsahuje některé myšlenky, které jsou původně mého přítele. Nedokáži ale rozlišit, které to jsou, protože mám pocit, že si to stejně všechno přečetl u mě v hlavě. Nicméně on je ten, kdo to vyslovuje nahlas, tak aby někoho nemátlo, že to beru za své :-) </disclaimer>

Výhody svobodné firmy jsem pocítila již v květnu, kdy jsem vyrazila s přítelem na měsíc do San Francisca. Nejen, že mi to bylo bez problémů umožněno, mohla jsem odtamtud i spokojeně pracovat a ještě jsem byla pověřena účastí na Google Summitu, což byl můj největší zážitek. Ano, bylo to částečně díky tomu, že pořád spíše "pracuji", než pracuji. Tedy spoustu času trávím tím, že si věci zkouším a nepotřebuji tedy komunikovat se zákazníky. Ale věřím, že i ta komunikace půjde v pohodě ukoordinovat ze zahraničí.

Hořeniště halí hustá hmla.

V San Franciscu je stabilní počasí, takže můžete celoročně pracovat venku. Třeba z Golden Gate parku, který jsme měli kousek. Park je vybavený piknikovými místy s grily, spoustou sportovních ploch, cest pro chodce, běžce i cyklisty, vodními plochami a krásnými stromy. Jedinou jeho nevýhodou je @CarlTheFog. Mlha nad Golden Gate Bridgem, která má svůj vlastní twitter účet, a která se ráda roztahuje až k parku přes naši čtvrť, ve které je pak celé dny šero a zima. Nebo můžete pracovat z nějaké hipsterské kavárny. Letošním hitem je Sightglass, krásný prostor, který je zároveň skladem, továrnou na kávu a kavárnou. A všichni se tam baví o programování. 

Sightglass - všichni hipsteři teď pijí kávu odsud. Za půl roku ale bude trendovat na Yelpu třeba zase něco nového.

Zábavná věc byla s časovým posunem. San Francisco je od Prahy -9 hodin, takže se česká pracovní doba zrovna hezky překrývá s osmihodinovým spánkem. Vymyslela jsem si ale krásný režim, který by by mi dovolil existovat v Kalifornii a zároveň živě komunikovat s Prahou. No, nebudu napínat, nevyšlo to. Možná na delší dobu by mělo smysl se zkusit adaptovat, ale na měsíc určitě ne. Večer jsem byla unavená a ráno nevyspalá, takže jsem zabila spoust času velmi neproduktivním zíráním na dokumentaci s otevřenou pusou (a někdy zavřenýma očima). Menší překryv nakonec nevadil kvůli výše zmíněné nepotřebě komunikace. Nejproduktivnější jsem byla od 11 večer do dvou ráno místního času, což bylo v Praze od osmi do deseti, pak jsem déle spala a přes den pracovala samostatně z domova, parku nebo kavárny.

Takto se vyvíjel můj režim.

Stinné stránky slunné Kalifornie

Jídlo je kapitola sama pro sebe. Pokud nemáte dost peněz, jíte odpadky. Odpadky z fast foodů, na kterých se navíc stáváte závislí, protože jsou přesolené a přeslazené. Nápoje jsou přeslazené i v lepších rodinách. Navíc člověk začne mít rád evropské regulace, když vidí všechny ty nápisy "All natural" na totálně nezdravých potravinách. Buď má potravina nápis "bez cukru" a je v ní 40% tuku nebo má nápis "bez tuku" a je v ní tuna cukru nebo má nápis "bez lepku" a je v ní obojí.  Za ten měsíc se mi podstatně zhoršila pleť a přibrala jsem 2kg. A to jsme si mohli dovolit nakupovat téměř výhradně ve WholeFoods (tedy předražené biopotraviny). Nicméně ty jejich předpřipravené potraviny chutnají opravdu skvěle. V dochucování chemikáliemi jsou prostě napřed.

Eat it. Just eat it!

 San Francisco je taková Metropolis. Pokud pracujete v IT, žijete vysoko v patrech (obrazně, protože SF má regulace na výšku staveb, aby neztratilo svůj charakter) budov plných květin, fontán a jídla izolováni od skutečného světa. Všude se o vás neskutečně starají, v restauracích vám splní, co vám na očích vidí, pracoviště jsou vybavena nejen zásobami výborných jídel, ale vším, na co si vzpomenete - vybavené krásné sprchy, bazény, tělocvičny,.. prostě nemusíte prostory vaší firmy vůbec opustit. 

Na druhou stranu se po ulicích pohybují dělníci. Nejsou vykořisťovanou fyzickou silou jako v Metropolis. Počítače je zcela nahradily a teď jsou absolutně nepotřební. Nemají právo ani na zdravotní pojištění a jsou zanecháni na ulici jisté smrti. Spousta z nich trpí těžkou schizofrenií nebo maniodepresivním syndromem, protože Kalifornie zrušila ústavy pro duševně choré. Jejich mantrou je totiž "každý se o sebe postará sám". Krásně svůj kulturní šok popsal např. @tef TADY. Není ideálem všech civilizací svět bez hladu a nemocí? A přece během Google Summitu, demonstrace vyspělého světa technologií, skonal bez pomoci člověk hned na ulici za rohem. Byl nepřirozeně opřený o stěnu nablýskaného nákupního centra a okolo trapně postávalo několik policistů, když jsem ho musela překračovat. Morální konflikt, difuze zodpovědnosti… 

 Kvůli drahému bydlení nebo pojištění se můžete ocitnout na ulici během okamžiku. Pokud jste ale zaměřeni technologicky a osobní krach Vám tedy nehrozí, můžete si dál spokojeně sedět ve své bublině a potkávat se s dalšími úžasnými hipstery ověšenými apple zařízeními. Ostatně Kalifornie je nejsocialističtějším státem v USA a místní univerzita v Berkeley je zřídlem levicových intelektuálů, tak ten nedostatek soucitu a zájmu o okolí zaráží jen přistěhovaleckého Evropana.

Rozvírající se nůžky: Pokud jste český libertarián, v Americe budete ještě pořád za socialistu. Jejich měříka jsou totiž jiná.

První vlastní projekt!

 Když si ale odmyslím systémové chyby, které jsme si my sami lidé vymysleli, a také proti nim můžeme bojovat, v Kalifornii bylo skvěle. Soustředění nejvíce prospívá, když se Vám smrskne sociální život na pár lidí, co tam ještě navíc praktikují "pracovní tábor". Časový posun učiní nemožným všechen instant messaging, takže maximálně posíláte krátké výstižné maily nebo krásně analogové pohledy, a zbylý čas se můžete věnovat sobě. A učit se a učit se. Koneckonců je vědecky dokázáno, že nejvíce se naučíme a nejvíce si zapamatujeme, když něco děláme zcela sami. A protože už toho učení bylo hodně, je třeba si poznatky upevnit jejich aplikací. Tetelím se radostí, protože mi byl svěřen první vlastní klient, a už se moc těším na další dobrodružství.

[digitalniblues]

Na stáži v Etneteře

Cesta k digitálnímu marketingu

Počítače mě provázely od dětství. Navíc od dob, kdy jsem udělala svůj první web středoškolské partě nebo naší kapele, se objevily mnohé další možnosti, jak a kde na internetu publikovat nějaký obsah a jak na něj upozornit. Nikdy jsem to úplně nepřestala zkoumat a na loňské stáži jsem zjistila, že tyto zkušenosti jsou velmi cenné. Důležitou součástí mé pracovní náplně byla totiž propagace aktivit mého zaměstnavatele. A ten byl velmi otevřený inovacím, takže jsem mohla vyzkoušet celou řadu online marketingových praktik. Firma byla malinká a nová, tak jsem mimo toho, co bylo potřeba k sebepropagaci, zastřešovala i různé věci ohledně vnitřní organizace. Ale časem byly procesy nastaveny a technologie vybrány, a pokud jsem nechtěla svůj zbylý čas vyplnit telefonováním a recruitingem, musela jsem se posunout někam dál.

Na počátku všeho byl tweet:

Na Facebooku nabízím 6 měsíční neplacenou stáž v online marketingu pro neziskovku pod mým vedením https://t.co/vGwWPqNGxC #ppc #internship

— Jindrich Faborsky (@Faborsky) January 2, 2014

Nakonec jsem bohužel reagovala těsně poté, co byl výběr ukončen. Odmítnutých se nás ale sešlo hodně a Jindřich Fáborský to vyřešil tak, že vyrobil formulář (stále funkční!) a informace o stážistech nabídl na svém blogu. Jeho spřízněná neziskovka dostala grant od googlu na Google Adwords a vzhledem k tomu, že ten grant v ČR získalo více neziskovek, třeba také hledají nějaké stážisty, kteří by jim spravovali kampaně a sledovali jejich úspěšnost. Myšlenka webové analytiky se mi ze všech zákoutí digitálního marketingu začínala líbit nejvíce. (Data! Fakta!) Jasně, má to jistá úskalí, ale stejně je dobrý nápad mít změřené, jaký z množících se způsobů vedení marketingových kampaní, funguje. A navíc je lepší dělat pár měsíců něco smysluplného v zajímavé firmě zadarmo, než se nechat platit za copy&pastování. Takže formulář byl úspěšně odeslán. 

Brzy se ozvali dva sympatičtí lidé: Jan Faltýsek z Atwebu a Lukáš Čech z Etnetery Activate. Ve druhé společnosti šel administrativní proces mnohem svižněji a také bylo od Etnetery milé, že mi navrhli pouze čtrnáctidenní stáž s tím, že pokud se úplně neznemožním, za další práci už mi budou platit. A tak jsem si mohla zvolit za svou opravdu specializovanou specializaci webovou analytiku. 

Prostředí

První den mě Lukáš provedl hezkýma vilkama naproti točně na Špejcharu, kde Etnetera a její děti (Etnetera Activate, Etnetera Logicworks) sídlí. Vilky tu stojí jako vzdor okolo probíhajícím pracem na tunelu Blanka. Už jich tu moc nezbylo a prý i tyhle padnou za oběť nějaké skleněné obludě mezi magistrálami. Škoda veliká té atmosféry z Mišíkova blues o Špejcharu. Nicméně zatím vilky stojí a je v nich veselo a živo. Vždycky jsem měla prostředí IT moc ráda. Hlavně kvůli tomu, že je otevřené a nebojí se cokoliv sdílet. Často to jsou velmi zajímavé zkušenosti a kontexty. Lidé v této oblasti - programátoři, designéři i online marketéři - nikdy nezamrznou na místě a stále se chtějí vzdělávat a vzdělávají se rádi navzájem. Že je radost v takovém prostředí pracovat se pozná už po těch čtrnácti dnech. Lidé tady se zajímají o svět, mají spoustu zájmů a neustále něco objevují a své objevy sdílejí. Jasně, v HUBu byli také koncentrovaní aktivní lidé, kterým neobyčejné zájmy a dovednosti lezly ušima ven. Taky se mi tam líbilo. Ale tady je to ryzejší a přátelštější. A navíc se tu dá viset ve dveřích na hrazdě nebo retardovaně pololežet ve vtipných sedacích pytlích, které jsou na západě součástí každé cool firmy. 

Byla jsem explicitně požádána o negativa, tak tady je jedno: Vstávání a únava. Sice nemáme žádnou pevnou pracovní dobu, tak nemusím být vystreslá, když můj autobus hraje škatulata batulata v ranní zácpě na Patočkově, ale i příchod mezi 9:00 a 9:40 je pro můj soví biorytmus celkem rána. Začala jsem pít vedle maté i kávu (vyrábí ji tu dva kamarádské kávovary), abych překonala ranní i poobědový zombie stav. Nastavila jsem si budíky na 22:30, že mám dodělat věci a na 23:52, že si mám vyčistit zuby a spát, abych nechytala své půlnoční záchvaty aktivity. No a mám pocit, že si celkem zvykám, i když jsem stejně nejproduktivnější těsně před odchodem domů.

Co jsem se naučila

První věc, se kterou jsem se obeznámila, byla dokumentace webů a jejich příprava pro měření. V Etneteře se to dělá tak, že se projde web, najde se, kde je nějaká funkcionalita nebo kde se odesílají nějaká zajímavá data, a vše se strukturovaně popíše ve speciální google aplikaci "Sites".

Také jsem dostala na hraní testovací web, který jsme nasadili na GitHub a já si zkoušela, jak na něm co měřit pomocí Google Analytics, a pak i Google Tag Manageru. Základní věci šly snadno, ale když jsem si chtěla měřit nějaký vlastní výmysl, tak mé řešení nefungovalo skoro nikdy. Navíc jsem narážela na každém kroku na temné díry vlastní nevědomosti: Jak pracovat s GitHubem? Co ukazují tamty záložky prohlížečového "Inspect Element"? OMG, co dělají všechny ty JavaScriptové funkce? A na co je javascriptová konzole? …

Lukáš si se mnou vždycky sednul a zasvětil mě do problematiky věci, na kterou jsem narazila. A když nebyl čas, tak jsem si našla odpověď někde v dokumentaci. A když jsem nic nenašla, tak jsem svou otázku napsala do sdíleného dokumentu a časem dostala odpověď. Věci zároveň začaly dávat větší smysl po absolvování kursu Google Analytics - Elements, který skvěle popisuje celý proces od rozboru cílů firmy a firemního webu přes určení klíčových indikátorů pro hodnocení firemního snažení a nasazení měřících kódů až po zobrazování dat do grafů tak, aby v tom byly hned vidět důležité informace. Kurs se rozhodně hodil, i když možná nakonec s GA vůbec pracovat nebudu, protože používáme primárně jiné nástroje.

Vrcholem čtrnáctidenní stáže pak byla ukolébavka (rozuměj prezentace) o obsahu kursu GA mým kolegům. To představuje další neorané pole, které bude vyžadovat dlouhodobější kultivaci. Ale až budu mít co prezentovat, třeba se i úroveň a sebejistota mého mluveného projevu strmě zvedne. Plán je tedy jasný: "Per aspera ad analysēs."

PS: Analytický tým v Etneteře Activate shání ještě další stážisty, takže kdo se ke mně chce přidat, může kontaktovat Lukáše.