1/2 ups 3/4 roku v Etneteře Activate
Být úplně zaměstnaný přináší neblahé vlivy na psaní tohoto blogu, ale již jsem se vzpamatovala z prvotního šoku a je na čase pokračovat. Můžu se při tom uklidňovat, že výpadek měly na svědomí důležitější věci. Opravdová práce! Na úplně mého malého klienta, o kterého bych se starala tak říkajíc od housenky, sice nakonec nedošlo, ale o to zajímavější práce byla na těch dospělých motýlech,.. kterým jsem občas musela utrhat křidélka a přilepit úplně nová. A to je pro každého dobrodruha výzva.
Aplikace řídí naše životy
Moc se mi líbí, že hledáme nové způsoby, jak zvládat všechny ty remote officy, home officy a sick officy. Tento podzim jsem se do Kalifornie moc netěšila, protože jsem chtěla být s týmem. Začali jsme ale vymýšlet zavedení aplikací, které by nás více spojily. Nejen mě, když jsem na remote, ale i ostatní, kteří třeba pracují v kanceláři klienta nebo z domova. Mezi návrhy padly různé HipChaty a Slacky, ale rozhodli jsme se zatím zkusit znásilnit Trello, abychom nemuseli používat příliš mnoho aplikací. Osobně jsem přestala Trello používat asi před rokem přesně z tohoto důvodu. Začala jsem si To Do ládovat do Evernote jako všechno ostatní. Ale Trello je jedna z těch inteligentnějších aplikací umožňujících různé integrace, tak se s ním všem třeba bude pracovat fajn. Zprvu se mi to zdálo trochu nepřehledné a vlastně asi i trochu duplicitní s Basecampem, ale po měsíci používání jsem musela konstatovat, že na rychlé vzkazy o změnách v rozvrhu a vzájemné informování se o své pracovní vytíženosti je to ideální. Občas pomůže si tam jednotlivé úkoly rozkouskovat do Checklistu (pokud to nedělám na papír) a pokusila jsem se také s Trellem integrovat Basecamp přes Zapier, aby mi nový úkol v Basecampu vyrobil kartičku v Trellu. Škoda, že už je to půl roku a nikdo mi od té doby v Basecampu žádný úkol nepřiřadil, tak ani nevím, jestli to stále funguje :)
Opět v San Franciscu
V Richmondu byla jako celý rok mlha, takže se mi stejně nechtělo ven a pracovalo se odtamtud dobře. Můj standardní režim je o tolik posunutý, že jsem se v noci hezky zvládala syncnout s probouzející se Prahou a párkrát jsem dokonce chytla záchvat práce do rána rušené jen občas otravným hoo-doo, jak jsem překřtila parníkoidní troubení Golden Gate bridge, které ten most vydává, když je opravdu velká mlha. České čajovny tu nejsou, ale z kaváren se také pracuje skvěle. A vůbec změna prostředí a odříznutí od lidí prospívá utřídění myšlenek.
Webanalytické dovednosti
Já jsem hodně přemýšlela třeba o tom, co je všechno potřeba se naučit a v jakém pořadí. Na webu Etnetery jsem objevila krásný obrázek ilustrující vzájemně se prolínající vědomostní okruhy programátorů a příbuzných pracovníků v technologiích. Inspirovala jsem se jím při kresbě obrázku, jak podle mě vypadají potřebné znalosti analytikovy. (Když jsem ten obrázek kreslila v letadle cestou zpátky do Prahy, vzbudilo to velkou pozornost vedle sedících pánů). Když to porovnám s checklistem, který jsem si vytvořila během prvního měsíce v Etneteře, posunula jsem se zhruba takto:
Co jsem se tedy naučila
Zatímco Google Analytics je pro mě již zcela zkultivovaná země, na které roste to, co jsem tam zasadila. V Adobe Analytics mám prošlapané jen ty nejdůležitější cestičky a pořád neznám účel spousty položek v jejich strašidelném posouvacím menu. I tak již dokážu říci, co se mi na zmíněných nástrojích zdá nejvíc jé a nejvíc blé:
Google Analytics (Bez Premium verze)
JÉ: Intuitivní rozhraní a snadné nastavení, připravené reporty, které člověka budou zajímat (ale už je nelze většinou upravit k obrazu svému)
JÉ: Zdarma
BLÉ: Brutální samplování dat (neukazuje to reálná data, jen dopočet ze vzorků), Premium nesamplovaná verze pak vyjde většinou dráž, než AA
BLÉ: Omezené množství vlastních proměnných (20 dimenzí a metrik)
Adobe Analytics
JÉ: Žádné Samplování (Žádný dopočet, všechna data jsou započítána)
JÉ: Poměrně velký počet nastavitelných proměnných a eventů, celkově lze nastavit téměř cokoliv narozdíl od GA
BLÉ: Odporné nepřehledné rozhraní připomínající software z počátku 90.let okořeněný občas neintuitivní volovinou jako jejich šoupací menu
BLÉ: Ačkoliv se pro každý report dá vybrat z několika druhů grafů, to, co člověk potřebuje nejvíce, stejně nejde
Ačkoliv mám být Lukášův pilotní projekt neprogramujícího analytika, který spíše navrhuje trackování a předává to k implementaci profesionálům ( :) ), na své mezery v JavaScriptu narážím na každém kroku. V Google Tag Manageru je to dovednost téměř nezbytná. Abych si užila nějakou legraci a i si trochu zaprogramovala, vyrobila jsem demo s formulářem, na které se pak nasazovalo trackování. Asi bych to ale nikdy nedokončila bez hutné výpomoci kamarádů a řady kolaborativních nástrojů utvořených na míru sdílné a nápomocné komunitě programátorů. Někdy by to chtělo udělat nějaký Gitter (nástroj pro diskuzi nad repozitářem v GitHubu) pro učitelky nad učebním plánem. Nebo pro jakoukoliv jinou profesi. Hodně mi také pomohl kamarád přes Screenhero, což je nástroj, díky kterému může způsobilejší kolega vzdáleně ovládat vaši myš a řádit ve vašem monitoru.
Analyzovat a reportovat!
Pokud máte rádi barvičky jako já, tak vězte, že v digitální džungli kvete spousta barevných orchidejí. V následujícím testu si můžete vyzkoušet, jak hodně pokročilými pěstiteli grafových orchidejí jste. Uhádnete, jak kvetou Google Analytics? Jak Adobe Analytics? A protože tím nejsou vyčerpány možnosti webanalytikovy - jak vykvetou googlí spreadsheety? Poslední a nejhustější možnost pěstění grafových orchidejí jsem si vyzkoušela v Rku. Rko je hrozně super a umožní člověku kultivovat orchideje všech barev a tvarů, tedy je ta v testu spíše orientační.
A pokud jste neuspěli, vězte, že orchideje (především ty GAčkové) se hnojí hlavně segmentací. A pokud segmentujete opravdu divoce, mohou být ještě barevnější!
Také jsem trochu rozšířila slávu webové analytiky a vytvořila malou prezentaci, kterou jsem otestovala na třech statečných lidech. Vyzkoušela jsem si i specializovanější pseudopřednášku/konzultaci na kolezích z LogicWorks a vůbec jsem se pustila do brutálního tréninku svých prezentačních dovedností a přemáhání strachu z lidí.
V posledním týdnu jsem navíc objevila tajemství trackování mobilních aplikací. A to je super, protože v mobilních zařízeních je budoucnost (se říká).
Svobodná firma je svobodná
Na svobodě v práci je spousta výhod. Třeba již zmíněné remote officy, home officy a individuální pracovní doba. V podstatě pracujete samostatně, na druhou stranu z toho vyplývá spousta rozhodování, od kterého jsou zaměstnanci běžné firmy odstíněni. Samotnou mě překvapuje, kolik lidí se na ten koncept tváří podezíravě a nechápou, jak můžeme být spokojení s tím, že víme, kolik kdo bere, a ještě o tom jdeme hlasovat. Ano, hlasování probíhá téměř o všem. Pro někoho je debata o ekonomickém vývoji firmy nezajímavá, někdo zase nemá názor na druh kávovaru v kuchyňce. Nicméně se všechny diskuze daří vést přiměřeně k věci s notnou dávkou firemního humoru a výsledná efektivita je překvapivě dobrá. O svobodě v práci vypráví Martin Palička v rozhovoru pro HR kavárnu na následujícím videu:
V Etneteře se také dějí zábavné věci. Již jsem se účastnila veselého koncertu firemních kapel na etneteřím dvoře a později následovala akce zvaná Offline, kdy všichni Etneteráci vyrazili k Orlíku za sportem, alkoholem a teambuildingovou tvorbou báječného nábytku do našich nových kanceláří. Protože Holešovice, třeste se, a konci týdne se stěhujeme! Nové kanceláře vznikaly za přispění architektů z Monomu a také Feng-šuej mistra, jehož postupy ale dokázal nahradit náhodný algoritmus, a tedy se od jeho doporučení Activate distancoval :) Náš tým se nejvíce těší na síť, která bude viset nad testovací místností a budou se tam vyhazovat lidé s kocovinou. Nebo tak něco. Zde je veselé video z tvorby lavic, stolů a taburetek do našeho budoucího spojeného království etneterského:
Jedním z posledních kroků ke svobodě byla nedávná dohoda o zrušení dovolených, respektive o zrušení počítání dovolených a ponechání této věci čistě na dohodě v týmu. Což znamená mimo jiné, že je potřeba v našem Web Analyticsím týmu vytvořit zastupitelnost, na které sice vytrvale pracujeme, ale věc se má tak, že kvantita není kvalita a ani stádo žuniorů jako já jednoho Lukáše Čecha nenahradí. Proto je třeba intenzivně zvyšovat laťky a příští příspěvek bude o megaefektivním rapidněrychlým hustokrutoučení. “Vítej mezi námi workoholiky,” řekl mi takhle ráno přítel, když vstával a viděl, že jsem ještě nešla spát... (Ale to není workoholismus, to je koníček!)













