MÉ SKORO-POPRVÉ
U nás ve školce (rozuměj FMK UTB) nedostáváme trapné mainstreamové plusové body za aktivitu a vědomosti v hodinách. Kdepak. My dostáváme Fidorky. Kulaté, čokoládovité a křupavé.
Aby bylo jasno, jsem nebezpečně inteligentní a sečtělá, ale nerada tím děsím okolí, a tak to úspěšně skrývám. No, a tak, abych mé blízké Vagíny nevyděsila vědomostmi a znalostmi, jsem při všech intelektuálních diskuzích zarytě mlčela a žádnou Fidorku nevybojovala. Neměla tak jsem možnost se s ní vyfotit na pasovou fotku. Zveřejnit ji na kdejaké sociální síti s hashtagy #mojeprvnifidorka #milujuFMK #FMKstyle. Vytetovat na prso. Vylisovat si ji do památníčku. Nemůžu se o tom zmínit ve svém CV v sekci Ostatní. Jsem zkrátka fidorková panna.
Včera se ovšem stalo něco, co s mým fidorkoprostým světem hnulo. Hádáte správně- dostala jsem to.
Problém ale byl, že jsem Fidorku dostala jen za to, že jsem byla ve škole jako jeden ze dvou bláznů na přednášku už v osm ráno. S opuchlýma očima a hlavou plnou hejtů a myšlenek na to, jestli jsem to s tím dobrovolným budíkem na 6.50 tak trochu nepřehnala, mě zahlídla naše vílí královna/mamka/Olga, zkrátka ředitelka našeho ústavu, která se každý večer modlí za koťátka, poníky a delfíny a která je zakladatelkou fidokrového odměnového systému (FOS). Její duhové a třpytivé srdíčko se nad mým odpudivým zjevem ustrnulo a mlčky a vědoucně mi podala Fidorku. "To je speciální kávová edice", hlesla. Prostě mi ji dala, jako by to nebyl BIG DEAL. A já?
Já jsem ji hrdě s díky odmítla. Takhle si svoje poprvé nepředstavuju, pánové! Nebolelo to, nekrvácela jsem a nebylo to ani trapné. A já to všechno chci! Chci full package. Chci nehynoucí slávu a závistivé pohledy a sbíhající se sliny konkurenčních chytráků. Já hledám dlouhodobé uspokojení. A basta.