#holkazesnu

[holkazesnu]

dýchej.

ulehám na měkký mech

na obličej nechávám dopadnout paprsky svitu měsíce

jde slyšet lesa vzdech

a na dohled mám mochumůrky

jsou jich snad tisíce

vzalo mi to dech

vůně borovic provází můj sen

ozvěna vrací údery srdce

moje duše už odlétá na křídlech

a tys řekl jen

dýchej.

[holkazesnu]

[holkazesnu]

moucha pro štěstí

[holkazesnu]

Olívie s pokřivenýma očima.

[holkazesnu]

INKOUST

už pětkrát a určitě ne naposled černý inkoust co v kůži mi zbled už pětkrát a určitě ne naposled tvoje já zvěční moje plátno už pětkrát a určitě ne naposled bolest co krásná jest už pětkrát a určitě ne naposled co semnou budeš i na konci cest

[holkazesnu]

21:23

poznatky z týdne, co jsem sama doma nesnáším holuby, teda ty, kteří mi sedají na okno a neumí držet ten jejich zobák zavřený  u holubů zůstanu, lítá sem jeden, co úplně tak nevypadá jako normální holub, má na hlavě chocholku, menší krk a jiný zobák a dívá se na mě stylem ,,hlavně drž prosimtě hubu, ať nepoznají, že sem jinej’’ takže něco jako agent perry. v kriminálce Anděl mají úplně u prdele, že v jednom díle hraje týpek dealera drog a v dalších pak patologa na jejich oddělení nesnáším, když mi v oblíbeném seriálu změní dabing a ještě na úplně nevkusný (edit: to pak nejsem schopná se na ty díly koukat, takže moc super) a definitivně nesnesu být sama, takže hodně zlomový bod, ale lidi nesnáším pořád, to jo, jen některý mám teď trochu radši a toho jednoho miluju nejvíc na světě a snad poprvé v životě se těším na neděli

[holkazesnu]

kdyby někoho zajímal i můj obrázkovej svět, jsem na ig stejně jako tady @holkazesnu

a vy mi sem hoďte svoje ♥

[holkazesnu]

být tak malá jako je smítko prachu sedat na okraj rámu od obrazu být beze strachu padat na řasy malíře být tak malý, že..?