je o třicet cm vyšší, píše první a koupil mi pivo <3
seen from Yemen
seen from United States
seen from Kazakhstan
seen from Canada
seen from China

seen from Greece
seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from Canada
seen from Germany
seen from China
seen from United States

seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from Germany

seen from United States
seen from China
seen from China
je o třicet cm vyšší, píše první a koupil mi pivo <3
je noc a měla bych jít spát. nebo se učit. ale nemůžu, protože se nemůžu na nic soustředit. nemůžu přestat myslet na minulý víkend. na to, jak jsme se líbali. sami v prázdný chatě v horách. na tom nejlepším místě na světě. já byla nemocná a jemu to bylo jedno. leželi jsme tam třeba dvě a půl hodiny ve tmě mezi cizíma spacákama. moc jsme nemluvili, jenom jsme se občas smáli a občas něco poznamenali. leželi jsme tam a bylo to vlastně úplně nevinný. dva nemocní a smutní, ale když jsme byli spolu, bylo nám to jedno. ztrácela jsem se v jeho náručí a omlouvali jsme se sobě navzájem, protože v tom ani jeden neumíme chodit. nevím jak pro něj, ale pro mě to byl jeden z nejkrásnějších momentů mýho života. když jsme pak seděli a on mě chytil za ruku, cítila jsem jenom čistou radost. bylo mi jedno, že to bylo jenom tam a tehdy. a v tu chvíli mi ještě nedošlo, jak moc je otázka “tam proč se teda líbáte, když spolu nechodíte?” na místě.
Jak to spolu máme, ptáte se? Příkladem budiž včerejší rozhovor s Vítkem:
V: Vy spolu chodíte?
+ Ne. Nebo chodíme spolu?
- Asi ne
+ Hm, tak asi spíš ne
Možná jsme se jen náhodně potkali, možná to tak mělo být, co vím ale je, že ji miluji. Je to žena, pro kterou sem ztratil hlavu. Je to ona, pro kterou už chci jen žít. Mám jí moc rád, je to moje lištička.
Chceš vidět hvězdy, i když bude den?
Měli bychom hippie káru a jezdili bychom všude možně i nemožně.
Skoro jsem zapomněla, že býval má platonická láska.
Měla bych na to víc myslet v okamžicích, kdy mě štve
v době kdy řešíme, jak se budou jmenovat naše děti a já plánuju svatbu
o nocích, kdy vedle sebe usínáme a kradem si navzájem peřinu
ráno, když mu dávám pusu na rozloučenou
při společném vaření, když ho nechávám aby solil jídla (protože to umí líp)
na cestách autem, kdy ho nutím aby jezdil pomaleji
ve dnech kdy se společně smějeme
během dlouhých rozhovorů přes telefon
když se o mě stará v době kdy jsem nemocná
ve snech, kdy se mi zdá o společném bydlení
během společného koukání se na Přátele
když je tu pro mě v době kdy jsem protivná nebo smutná
...
Protože se stále se objevují nové, krásné věci, o kterých jsem v té době ani nesnila, že se stanou.
Už jsem nám naplánovala svatbu a teď si ze srandy říkáme, že se vezmem v září.
A to jsem dříve nechápala, jak si někdo může chtít někoho vzít po roce vztahu.