Nový Zéland 2019 - Aotearoa
Po delší době píšu tento blog. Víte, ikdyž se to nezdá, víc a víc se zajímám o své soukromí, kterého je čím dál míň. Mnohem více než v minulosti se nám zlodějští politici vměšují do života a špehují nás. A to není dobře. Víc o tom psát nebudu. Takže co se to vlastně dělo v roce 2019 na “Zélošu”? Letěli jsme ve třech, což byl supr nápad a dost se to na místě hodilo. V průběhu letu jsme měli pár hodin v Shanghaji, tak jsme se projeli Maglevem, o kterém jsme zjístili, že je to projekt firmy Siemens a že je to praktický mrtvý vlak, který tak nějak symbolicky kurzuje mezi letištěm a metrovou zastavkou někde na půli cesty do centra města. Silvestra jsme oslavili v letadle nad Papuou-Novou Guineou. Jedno decentní cink vínem co donesly letušky ve srandovních tématických čepičkách a bylo. Pak někdy v 6 ráno jsme přistáli v Aucklandu přešli přes kontroly, nechali se očuchat tím šmejdským psem Betsy a byli jsme venku z budovy a dýchali jsme čerstvý NZ vzduch. Ubytko bylo znovu domluvené na Graftnu a tam jsme i nakonec zůstali po celou dobu pobytu. Pomáhali jsme tam s výstavbou zahradního domku, úpravou zahrady apod. Hygiena byla v domě mizerná, dokonce jsme dostali podmínku, že nás vyhodí, jestli ještě jednou nás uvidí jak nastavujeme pasti na krysy. Prostě magořina a krysy se musí chránit a měli bychom je pěkně poprosit ať nechodí do domu, že si to nepřejem. Lidi na domu byli fajn, snad nejlepší byl Anwar z Egypta. Na něj nikdy nezapomenu, na tu jeho tichou moudrost, a úmění kopu s otočkou z bojového sportu Aikido, ve kterém se kdysi stal mistrem Egypta. Finn z německa byl taky super, to z těch nových lidí a stálice jako Ivan, Nishant, Kudrnatka byli pořád stejně super. Na zélandském bazošu jsme koupili auto v kombiku, byla to Toyota Carib, kterou jsme pak 3 dny před odletem znovu prodali z 300-400 dolarovou strátou, takže jsme prakticky celé 3 měsíe měli auto zadara a o víkendech jsme s ním jezdili na výlety. Byly to většinou mě známá místa, jako jsou pláže s černým pískem Whatipu a Bethels. Ale je pravda, že jsme byli i na místech, kde i já jsem byl poprvé a byly to krásné místa. Například Tawharanui park, který byl rezervací uzavřenou na poloostrově anebo rybí zátoka u Kozího ostrova. Ale zde se musím přiznat, že jsem neměl tucha jak toto Goat island místo oblíbené a jaké množství lidí tam jezdí si lehnout na ručník.Samotný Auckland byl taky moc fajn. Pamatuju si jak jsme s Tonym chodili večer si sednout na lavičku na K-road a jak jsme klábosili s cicími lidmi o tom jak ten čas letí. Shapiro a jeho divné sáčky po kapsách. Anebo Pirát, který uměl dokonale zmást policajty ať táhnou a díky kterému jsme objevili uzené pivo ze Samoy zvané Vailima. Často jsme chodili do čínského marketu otravovat prodavačky a pak hned na střechu na obchod na samotný vrch nadzemních garáží, kde jsme dlouze debatovali o všech možných filozofických směrech a přišli jsme na to, že bychom se měli stát influenceři a říct lidem o čem ten život je. Co se týče našich aktivit v půběhu týdne, tak ty byly taky super, ale nebudu zde o nich psát, ani vkládat fotky. Každopádně po absolutně skvělých 3 měsících jsme zbalili svých pár švestek a vyrazili jsme směr za poznáním našeho vysněného místa, a tím bylo Japonsko!
