#objekty

[magdalenamonhartova]

[discardedreality-blog]

Zatemňovač

Albus Brumbál použil tento předmět – co vypadá jako stříbrný zapalovač – k zhasnutí všech pouličních lamp v Zobí ulici. Kdykoliv jím cvaknul, nejbližší pouliční svítilna zhasla; nakonec opustil Zobí ulici téměř ponořenou do tmy.

[discardedreality-blog]

Měrný systém

Stejně jako britské čarodějky a čarodějové nepoužívají elektřinu nebo počítače, tak se nikdy neobrátili na metrický systém. Neřídí se rozhodnutími vlády Mudlů, takže když proces přechodu na metrický systém (změny na metrickou soustavu) v roce 1965 započal, čarodějky a čarodějové změnu jednoduše ignorovali.

Čarodějky a čarodějové se nevyhýbají pracným výpočtům, ale konec konců, pokud mohou, provedou to kouzlem, z toho důvodu neshledávají obtížným vážit v uncích, librách a kamenech; měřit v palcích, stopách mílích; nebo platit za zboží ve svršcích, srpcích a galonech. 

[discardedreality-blog]

Měrný systém

Když byl rukopis Harryho Pottera a Kamene mudrců poprvé schválen k vydání v Británii, redaktor mi radil, že by všechny váhy a rozměry měly být pozměněny, což byl také u vydavatele obvyklý postup. Odmítla jsem změny povolit z výše uvedených důvodů, nebyla zde žádná logika věci. Nicméně, tohle by nemělo být bráno jako nějaké politické prohlášení ze strany autora. Nejsem proti-Evropan; naopak, jsem jednoznačně pro, aby Británie byla součástí Evropy, a já sama mám v sobě část Francie. Ani nemám nic vůči metrickému systému, který je mnohem více logický, než imperiální a jistě dělá pečení mnohem jednodušším. Nicméně, ve starém systému nacházím mnohem více malebnosti a nepředvídatelnosti, a tudíž je mnohem vhodnějším pro takový druhu společnosti, jaký jsem popsala.

Rozhodnutí ponechat v knize imperiální měrný systém, mělo neočekávané důsledky, jimiž bylo pozvání do řad Britské Společnosti Měr a Vah s tím, jak souhlasím, aby Británie odmítla metrický systém (stejně jako si to myslí mnoho jejich členů). Už jsem se chystala hodit pozvánku do koše, když mě náhle praštila myšlenka a já změnila svůj názor. Vím, že co se chystám říct, neodhalí o mé povaze zrovna velmi dobré věci, ale v tom okamžiku jsem si uvědomila jak moc to dopálí moji sestru Di, pokud se přihlásím. Di není nikdy zábavnější, než ve chvílích, kdy je rozzuřená a mezi její vychování patří lpění na starých způsobech, a to jen kvůli nim, neboť protože-je-to-dáno-Bohem-a-žádný-Johnny-Foreigner-mi-nebude-říkat-v-jakých-měřítkách-mám-nosit-oblek, jehož přesně taková organizace představuje.

Jakmile se moje členství dostalo do tisku, explodovala v opravdu uspokojující běsnění. Nemohla jsem se přestat smát tak dlouho, dokud jsem jí neřekla, že jsem se přihlásila jen proto, abych ji namíchla. To v ní vyvolalo téměř nesouvislé rozhořčení, což bylo možná ještě mnohem zábavnější. Upřímně řečeno, pochybuji, zda si někdo někdy užil tak moc legrace jen za cenu jediné poštovní známky.