Rozhovor s (nejen)svatební fotografkou Lucií Peškovou
SL: Lucie, co vnímáš ty jako kvalitní Svatební fotografii? Mířím tím k tvému názoru na to, co je v této disciplíně vkusné a zároveň aktuální, dalo by se to formulovat i jako „moderní směr“?
Lucie: Moderní směr je těžké formulovat, každému vyhovuje něco jiného, naštěstí je trh naplněný všemi druhy fotek od hodně barvitých po vybledlé/světlé. To, co se líbí nám, je reportáž - zachycovat přirozeně a nezasahovat moc do děje. Každý má v dnešní době možnost si najít přesně vyhovujícího fotografa, který mu bude maximálně vyhovovat a proto řadit vkusné a moderní v tomto odvětví je těžké. To, co se nám zdá už kýčovité, je pro někoho dalšího krásné a chce právě to. Proto je asi důležitý výběr správných dodavatelů.
SL: Naše Laboratoř je prostředí, které má za úkol vytvářet nové pohledy a měnit již přežitý stereotyp právě ve svatební tématice. Co je pro tebe jako umělce to, co Tě i dnes na svatbě zarazí a ty cítíš, že je to už opravdu záležitostí, která se už na svatbu „DNES“ prostě nehodí?
Lucie: V první řadě by měla svatba být jedinečný den těch “dvou”. Takže zažité pratradice a zvyklosti starších ročníků, přes které nejede vlak, dneska už prostě být nemusí. Není to neúcta k rodičům a prarodičům. Jejich účast na svatbě je stále stejně důležitá. Jen by lidé mohli dát víc prostoru tomu, že se už některé věci prostě dělají jinak. Například čas obřadu. Není nic lepšího než pohodový den, kdy se přípravy nemusí hrotit brzo ráno a obřad začíná až kolem druhé hodiny a později. Zažila jsem v těchto případech situace, kdy snoubence přesvědčovali, že se to prostě nedělá, že správný čas na obřad je přeci dopoledne. Nechat každého udělat si svůj harmonogram a zábavu na míru by ulehčilo mnoha snoubencům. A právě to je jedna z věcí, která udělá z jejich dne zážitek právě i pro tu důležitou součást jakou je nejbližší rodina.
SL: Naším cílem je v první řadě vnést na svatební scénu nový svěží vítr a dodat našim čtenářům/klientům odvahu a pustit se do něčeho nového, co bude čistě o nich. Jaká by byla tvoje rada pro mladé snoubence? Jak bys jim ty dodala odvahu využít aktuální svatební design v praxi?
Lucie: Nebát se nových míst na uspořádání obřadu a hostiny, staré továrny, louky, lesy a statky jsou ideální místa k uspořádání svatby. Také šaty/oblek nemusí být jen takové, jaké mají v půjčovnách, ale člověk může oblečení přizpůsobit svému životnímu stylu a potřebám. Měli jsme i “černou” nevěstu jen s tílkem a tylovou sukní a byla úžasná. Šaty na míru podle povahy a stylu člověka je ideál, cítíte se dobře a je to pak na Vás i vidět.
SL: Tato otázka se může zdát velmi obecná, ale o to víc mi záleží se nad ní pečlivě zamyslet. Jak si mají snoubenci vybírat toho pravého fotografa? Každý potká svého fotografa možná na jedné osobní schůzce před svatbou. Pakliže bude patřit k těm kvalitnějším na scéně, bude fotografův webový profil plný kvalitních obrázků, ale v praxi se může stát, že po svatbě bude výsledek méně třpytivý a ze šťastných snoubenců se lehce můžou stát nešťastní novomanželé. Co je pro laika důležité neopomenout a na co se zaměřit?
Lucie: Určitě vidět v galerii větší část nafocené svatby a ne jen jednotlivé fotky z různých svateb, ale jako velmi ujišťující si myslíme, že je nejlepší mít na fotografa i reference.
SL: Z naší praxe v Laboratoři víme, že kvalitní make-up fotografovi může nemálo pomoci a i přesto se setkáváme s nevěstami, které se právě v této oblasti snaží šetřit. Jak bys téma kvalitního make-upu opodstatnila ty?
Lucie: Kvalitní práce vizážistky/ty je neskutečně nápomocná k celkovému dojmu fotky. Nalíčení profesionálem dodá nevěstě šťávu, zvýrazní její opravdovou krásu a nemusí se vůbec jednat o silný make-up a tzv. zmalování, kterého se hodně nevěst bojí. Práce kosmetiček, které Vás nalíčí obyčejnými šminkami se po hodině smaže, žena pak vypadá neupraveně a na fotkách se pak musí “pracovat”, aby nedokonalosti byly schované.
SL: „Tradice jinak“ - to je v naší Laboratoři mezi hlavními tématy na které neustále narážíme. A to v tom smyslu, že si naši klienti vymyslí nádherný svatební den v nadčasovém duchu a musí ze svého záměru ustoupit, jelikož by riskovali vážné a možná i nevratné rozpory v rodině. Co bys ty ponechala ze starých svatebních tradic a co je pro tebe naopak už tradiční nesmysl?
Lucie: Už výše jsem zmiňovala čas obřadu a konání celé svatby. Zažili jsme pozdní obřad kolem 17:00 hodiny a byl to jeden z nejkrásnějších co jsem kdy viděla. Slunko pomalu zapadalo, hudba hrála a nebylo horko :) Myslím, že atmosféru, kterou prací s časem můžete vytvořit dodá celé svatbě na jedinečnosti.
SL: Jaká byla tvoje svatba?
Lucie: Brali jsme se před dloooouhou dobou, v době kdy se na svatby moc nevymýšlelo extra věcí. Rok 2006. Ani dodavatelé nebyli nic moc. Svatby byly jako přes kopírák a tak jsme chtěli jít trochu mimo proud, v rámci možností sehnat co se dalo sehnat či udělat jinak, ale vesměs to byla úplně normální svatba, kterou jsme si užili. Ale moc věcí si vlastně nepamatuji (hodně lidí, málo času) a jsem ráda, že aspoň z těch 20ti fotek, co máme, si něco můžu vybavit. Nicméně bych po těch pár letech vše udělala jinak, jen se stejným skvělým mužem.
