#vždycky

[teplavecernice]

"české školství je na nic"

"ano naprosto souh-"

"měli bychom mít stejný systém jako v Americe"

[kralovna-ne-stesti]

Jak se vždycky stane, že září tak rychle zmizí?

[ceskypokefan]

Je start roku 2019. Já, mladé nevinné kuřátko, jsem se rozhodla si založit Tumblr blog.

Už mám jméno. Už jen stačí vyplnit data.

A v tom přijde ona osudná otázka: Jaký jazyk používáte na svém blogu?

Přejede mi mráz po zádech, a zadívám se do seznamu jazyků. To nemůže být pravda...

Nemají češtinu.

[kralovna-ne-stesti]

Černý nehty. Černý oblečení. Černý humor. Černá nálada.

Zpátky do bezpečného módu.

[zivotjelajf]

In my dreams I'm dying all the time As I wake it's kaleidoscopic mind I never meant to hurt you I never meant to lie So this is goodbye This is goodbye Tell the truth you never wanted me Tell me In my dreams I'm jealous all the time As I wake I'm going out of my mind Going out of my mind

[kralovna-ne-stesti]

Včera jsem potkala svoji spolužačku ze základky. Svého času jsme byly nejlepší kamarádky, nedaly bez sebe den, ani noc, vyváděly strašný blbosti a tak moc se nasmály… A potom už jsme byly jen kamarádky a po základce se potkaly maximálně na ulici nebo facebooku. A včera tam byla, se svým malým, kouzelným synkem, čerstvým, slavným a bohatým manželem, s dokonalou postavou a dokonalým úsměvem a dokonalým životem, a i když mě nejdřív nepoznala, byla moc milá a sympatická jako vždycky a já se potom otočila a s každým krokem, co jsem šla od ní, od nich, od té spokojené, ukázkové rodinky, cítila jsem se hůř a hůř, jako nikdo, jako chudinka, jako v určitém směru slaboch. A takhle to prostě je, takhle prostě reagujeme na svoje vrstevníky, když si uvědomíme, že v určitou chvíli jsme vycházeli všichni plus mínus ze stejných podmínek a přesto jsme teď každý diametrálně jinde. A i když vím, že dělám, co mužů, že mám přítele a svoje sny a úspěchy a cestu a že si nemám na co stěžovat, že naopak jiný lidi závidí můj život mě,… tak ale když se kouknu prostě na NI,… mám pocit, že ona bude vždycky víc, vždycky kilometry přede mou. Tak jak tomu bylo (a nejspíš i bude) VŽDYCKY.