Aug 29, 2017
Práce
Před patnácti lety jsem konec srpna trávil v Ústí nad Labem. Byl jsem tam odklízet následky povodní. Mezi dobrovolníky byla i jedna zvláštní skupina, kterou nešlo přehlédnout. Vysoký černoch, se kterým jsem si svou ubohou angličtinou nepopovídal, protože on uměl "jen" francouzsky, portugalsky a německy, běloruští manželé, kterým přisluhovači režimu pro výstrahu otrávili psy z jejich chovné stanice nebo bodrý Bulhar, který otevíral konzervy zásadně nožem.
Byli to lidé, kteří v uprchlickém táboře čekali na azyl. Pracovali s až podezřelým nadšením. Běloruska Olga mi vysvětlila proč. Byla to pro ně po měsících i letech čekání první práce, kterou mohli dělat a díky které se mohli cítit užiteční.
