whatPZBluvz&hates

Si sem píšu co chci o věcech o kterých chci a třeba to i někoho zajímá // i když na tom záleží asi tak stejně jako v Bělorusku na výsledku voleb

[whatpzbluvzandhates]

[whatpzbluvzandhates]

What I want these days

Chtěl bych dělat čtvercová videa rozkvetlých stromů ve větru. Větví, jak se tu malátně komíhají, tu jsou úplně napínané silnými poryvy. Okvětních lístků ladně se snášejících k zemi na lehkém vánku nebo odvátých vichrem až do vedlejší ulice.

Pak bych z každého z nich vybral nejhezčí záběr a poskládal z nich jarní plakát. Nebo si koupil tenkou televizi, tu zarámoval a v obrazu z jednotlivých čtverečků nechal jednotlivá videa začínat vždy v jiný čas, aby i ten obraz tak nějak sám o sobě vířil po obrazovce.

To by se mi moc líbilo.

[whatpzbluvzandhates]

Tak už letos konečně taky žiju.

Ale chvilku mi to trvalo.

[whatpzbluvzandhates]

Ice cream struggle

Tuhle jsem dostal chuť na zmrzku. Bylo 10 večer a mně to přišlo jako super nápad. I ostatním to přišlo jako super nápad. Jenže jsme zmrzku neměli, což se nám ale v době vrcholného kapitalismu nezdálo být problémem. Ale bylo.

Z rozvozů jídla prodává zmrzku snad jen jedna restaurace, v deset večer dávno zavřená. Asi tak na všech portálech v zemi. Cukrárny tuhle službu vůbec nemaj, Speedy Zmrzka se asi nikomu nezdála jako dobrej podnikatelskej záměr. A Tesco rozvoz potravin? Nejdřív se tváří, že si můžu objednat bez registrace, dám si zmrzku v ceně 67,90 Kč za litr do košíku, jdu k checkoutu, bang, zaregistrujte se prosím. Well normally I'd say FUCK YOU U SAID THERE'S NO NEED TO COME FITE ME FAGIT, ale měl jsem chuť na zmrzku a vyplnil asi milion údajů, který už stejně Zuckerberg dávno všem prodal, čili chill. Bang, vaše číslo je zadané v nesprávném formátu. Jasně, protože mezinárodní předvolba je nadnárodní společnosti asi moc detailní, když se mě o stránku dřív ptali na číslo dveří a velikost bot omg.

Long story short, ve čtvrtek 15. ledna 2015 ve 23:00 jsem se po všech těch eskapádách, ve chvíli kdy bych za vaničku zmrzky už dal klidně dvě kila, dozvěděl, že mi zmrzku můžou dovézt v sobotu v 8:00. 

Tak jsem chvilku nadával na nefunkční kapitalismus a pak šel poslouchat RTJ. V roce 2015 jsme měli mít lítající auta a hoverboardy. Zatím nemáme ani zmrzku, achjo.

[whatpzbluvzandhates]

Jsou doverské paničky stejně veselé jako windsorské?

Anebo jsou windsorské paničky bílé jako skály doverské?

A jsou ty skály vůbec bílé?

[whatpzbluvzandhates]

Winter plans for the summer

Máme plán na léto. Hrozně tvrďáckofešácky se oblečem, koupíme za pár tisíc ojetýho bavoráka a pojedem s nim na západ. Kam až dojede. Po cestě budem zažívat super věci, fotit super fotky a potkávat super lidi. Nebo možná jen pojedem našim starým bavorákem a budem se tvářit drsně.

Starej bavorák by měl ideálně dojet někam ke Calais nebo Wissantu, kde bychom ho zaparkovali nebo prodali nebo vyměnili za kola a na těch jezdili po okolí dokud by nebylo příznivý počasí.

Pak bychom nafoukli plavidlo a jako 4 muži ve člunu (sic!) se vydali vstříc bílým skalám doverským. Ještě nás čeká spousta prozkoumávání proudů a počasí a vybírání bavoráka a vůbec, ale přijde mi to jako bezva nápad. Letní dobrodružství pro muže bez rodiny.

I když se asi chca nechca seznámíme s pobřežní stráží, ale oni jsou asi zvyklí, prý už odsud tahali lidi i na nafukovacích matracích. A my navíc nejsme Mongolové a nechceme azyl. Chceme jenom občas pořádně žít!

[whatpzbluvzandhates]

The other drug overdose

Jedu brzy ráno vlakem, abych se mohl bát, že mě odnese vítr ze střechy na Novém Městě. Graffiti na komíně jsou k smíchu. Nic se nestalo, ale největší bro kolabuje po předávkování shitem proti kolapsu.

<fastforward>

Máváme na lidi v autech, protože je známe. Mávají zpátky. Dáváme si vzpomínkové Bún bò Nam Bộ a jsme rádi, že aspoň tady se na výslovnosti shodnou i Vietnamci.

<fastforward>

Jedu pozdě večer do třetího města a kdosi se diví, že mu říkám doma. Já ale už asi nemůžu jinak. Ahoj Brno.

[whatpzbluvzandhates]

Ve Švýcarsku loni vlka potkali v 17 z 26 kantonů. Kvůli vymizení predátorů prakticky úplně upadla tradice ovčáckých psů, takže se teď znovu cvičí - jak psi, tak sedláci. A pod alpskými vrchy je zase živo.

U nás je živo na Kokořínsku. Přišli tam vlci z Horní Lužnice a od léta tam kolem fotobuněk běhá vlče. Nebo možná víc vlčat. Po všech těch letech. Paráda.

Škoda, že člověk vlka v lese jen tak nepotká.

Mám rád vlky.

[ondrejtrhon]

Kolem tančil dav. Podobné večírky byly tenkrát v módě - bylo narváno k prasknutí. Do rytmu tu podupávala spousta kostnatých srnčích chlapců v úzkých kalhotách a obrovských brýlích. Někteří měli plnovousy - poslední hit, pečlivě předžvýkaný a natrávený v Berlíně a jiných velkoměstech. Bylo velmi žádoucí vypadat ve dvaceti staře a použitě. Vůbec tady tančila spousta nefalšovaných mladých lidí. Na mobilních telefonech psali krátké zprávy na facebook o tom, že právě tančí. Všichni ti designéři vlastního ega. Brusiči diamantových avatarů na sociálních sítích.

Marek Šindelka - Mapa Anny

[whatpzbluvzandhates]

From the past to the East

Žila byla v mém životě jedna blondýnka. Já jsem byl mladý hoch s kapelou, ona krásná studentka. Asi rok jsme strávili tím, že jsme si skákali do řeči. Zpětně si říkám, že to bylo super, i když někde uvnitř cítím, že asi úplně ne. Dost jsme se milovali i nenáviděli a střídalo se to bez jakýhokoli logickýho důvodu. Nejošklivější bylo to, co nikdy neřekla, nejhezčí zas to, co mi napsala v SMSce na jeden festival, kde nemohla být kvůli práci.

Bylo to pro mě tehdy dost zvláštní, srovnat se s tím, že vedle sebe mám člověka, který má občas spoustu pracovních povinností. A to občas bylo spíš často. To tehdy lidi okolo mě neměli. A už vůbec je za to nikdo takhle neplatil. Natož aby se ten člověk sebral a letěl na čtvrt roku pracovat někam devět tisíc kilometrů daleko.

Teď už je to pár let, kdy si při náhodných setkáních řekneme maximálně ahoj a je to zvláštní. Už dlouho. Teď blondýnka letí do Ósaky. Jak se asi bude mít?

[whatpzbluvzandhates]

New Year's Week

Byl jsem teď na týden ve městě z červených cihel, plném kol, kanálů a lidí z celého světa. A musím říct, že česko-irácko-slovinsko-indicko-marocko-italsko-nizozemsko-německá párty byl asi nejlepší nápad, jak se vyrovnat s tím, co se komu v roce 2014 nepovedlo, stejně tak jako s tím, že představa lidí okolo mě o bezva silvestru se až strašidelně šablonovitě motá okolo věcí jako co nejvíc se opít, vyfotit si všechen alkohol a nejcool skupinovou fotku, kde jsou všichni dokonale ožralý šťastný, a všechno to plácnout na fejsbuky. Pardon the teenage rant.

Mám rád domy z červených cihel. Moc. Ale když je jich moc, trošku to asi ztrácí kouzlo. Ne, že by se mi to nelíbilo, naopak - přišlo mi to okouzlující. Jen jsem i během těch pár dní pochopil, proč lásku ke starým stavbám bez omítky nejde dost dobře vysvětlit lidem, kteří mezi nimi žijí pořád. Okouká se to. Jako všechno, kromě očí vaší holky. Ty jsou ke koukání napořád.

Trošku mě mrzí, že se nám nepovedlo dostat se do Trouw. Ve 4 odpoledne fronta asi tří set lidí, tomu říkám hype. A dneska, 8 hodin zpátky, tam skončila poslední party ever. Takže se seznam velkých míst mojí doby začínajících na T, kam se nikdy nepodívám, rozšiřuje. Nejdřív Tacheles, teď Trouw. Co příště?

Po návratu z jednoho z hlavních měst techna, back in the USSR, si připadám jak kdyby někdo osekal realitu o zbytné detaily a mě pro jistotu vzal po hlavě lopatou. Vrchní dovozce rýže na sushi mobilizuje národ v boji proti kebabu, jakožto nástroji islamizace, a slušný lid se dohaduje, jestli Havel pracoval jen pro CIA, nebo i muslimy.

Já si ale asi svoje nové teroristické kamarády zatím nechám. A někdy za nimi zajedu, kouknout na červené cihly, odpálit ohňostroj s radostným pokřikem Allahu Akkbar a dát si vepřový kapsalon, protože who cares, really!?

[whatpzbluvzandhates]

Chtěl bych mít holku, která má černý brusle.

[whatpzbluvzandhates]

For Xmas I want these Xmas

Předvánoční shon jsem nestihl. Mnohem víc stresu než Vánoce mi nadělalo kupování novýho obleku. Protože občas prostě v životě chlapa asi přijde den, kdy ví, že potřebuje novej oblek. S čímž souvisí, že mě zima aspoň v noci donutila přestat nosit baseballový bundy a vytáhnout kabát. O kterým hned K prohlásila, že mi sluší a neměl bych nosit nic jinýho. Což mi přijde teda jako dost seriózní závazek, protože čepice s kšiltem.

Jména všech žen v mém životě už nezačínají na L. Teď mají všechny rovné černé vlasy a kočičí pohled. Nestěžuju si. Seznamuju se s tatínkem pár chvil po poslání beckettovské básně na lístku v mé nové oblíbené hospodě. Pár chvil předtím tatínek nabaluje K. Magickej kruh.

Teď jsem doma a jsem spoko. Máme krásnej stromeček, všechny dárky jsem sehnal v minimálním čase //a přijde mi, že jsou paradoxně jedny z nejlepších, co jsem kdy měl//, s bráchou máme takovej malej reunion a užíváme si spoustu srandy, místo koled se učím písničku od jedný z nejsympatičtějších kapel, co u nás kdy hrály, a dělá mi to hrozně dobře někde mezi žaludkem a páteří. A můžu kdykoli drbat našeho kocoura za ušima.

Tyhle Vánoce se mi líbí.

[whatpzbluvzandhates]

Většinu svých vnitřních problémů mám proto, že chodím příliš pozdě spát.

- PZB 3:55

[whatpzbluvzandhates]

I want to be happy like a wolf cub in an ivy bush

Trávím dny za oknem s dřevěnou konstrukcí porostlou opadaným břečťanem. A venku je od rána do noci tma. Tuhle polární noc moc rád nemám. Ale mám rád břečťan. Asi největší radost by mi teď udělalo vidět vlče válející se v temně zeleným břečťanu. Jako opravdu.

Jména všech holek v mým životě teď začínají na L. Po El je to příjemná změna. Nevím čím to je, jestli to nějak podvědomě dělám schválně, abych se jakoby klepnul přes prsty nebo co.. těžko říct. Ale je to docela sranda.

S klukama teď máme problémy. Nepamatujeme si večery, políváme si nový saka, neúspěšně přesvědčujeme Němky a Rakušanky o našich slovanských kvalitách, rande na Wagnerových operách zakončujeme sedmi pivama, před spaním pijeme jägery na dobrou noc a jeden z nás se rozhoduje, jestli jet spíš do Běloruska, Gruzie nebo do kina. Já jsem pro kino, ale vždycky se stejně jdu znovu posadit za břečťan.

Tohle je ten vysokoškolskej život?

[whatpzbluvzandhates]

Zpoza úsměvu a zelených očí:

Moc na mě nekoukej, nebo tě pobodám.

Může holka vůbec přijít s lepší pick-up line?

[whatpzbluvzandhates]

Některé věci se zjistit nedají, ale na základě dohadů a domněnek se nikdy nedovíte, že se nedají zjistit: ne, na to musíte mít trpělivost a pokračovat v experimentech, dokud nezjistíte, že se to nedá zjistit. A je potěšující, že je to právě takhle, protože svět je tím velmi zajímavý. Kdyby nebylo co zjišťovat, byl by nudný. I když se člověk pokouší něco zjistit a nezjistí to, je to právě tak zajímavé, jako když se něco pokouší zjistit a zjistí to, a nevím, jestli to není ještě zajímavější.

Mark Twain - Dopisy z planety Země