Sea means love. I want to wake up by the sea and I want to fall asleep with it, listen to its calling, sink bellow the surface and be swayed gently. Do you know that feeling when you catch a scent of saltwater in the air and from that moment you're caught, you're dragged, you have to go and reach the coast? I do. We did go.
We traveled the lenght and breadth of Istria peninsula. Having no tent with us, we slept on beaches, in a church, on the street, anywhere really. We found some abandoned beaches and after two weeks of this "vacation" we looked like savages, both of us very tanned, both of us very hairy (oops), our bodies covered with traces of salt. We had no money but we were immensely happy because of the sea.
The last issue of Kinfolk magazine is dedicated to salinity. I got the issue as a birthday present from my friends and I love it. There's an article called The Saline Solution by Daniel Crockett about the ancient relationship between men and the sea. I like the idea that we humans have this very strong bond with the sea since there's salt in our blood, sweat, and tears. Therefore, when we come back to the sea, we return to our origin or to the mother's womb, so to speak. A very special bond is created, both chemical and emotional, which makes us feel so insignificant. However, the sea also makes us feel wild and free and adventurous. Just like these photos I think.
Moře je láska. Chci se u něj ráno probouzet a v noci usínat, poslouchat ve spánku jeho šumění a volání, ponořit se a nechat se kolébat. Znáte ten pocit, když zachytíte ve vzduchu stopu slané vody a už vás to bezpodmínečně táhne k moři? Nedalo se nic dělat, museli jsme jet.
Křížem krážem jsme prošli Istrii, spali pod širákem, v kostele i na ulici. Našli jsme opuštěné pláže, je to vůbec v Chorvatsku možné? Po týdnu „dovolené“ jsme vypadali jako dva divoši, opálení do hněda a zarostlí (ano, oba), po těle cestičky zaschlé soli. Byli jsme bez peněz, ale šťastní a spokojení, protože u moře.
Právě moři a soli je věnované poslední číslo Kinfolku, které jsem dostala od kamarádů k narozeninám a které se stalo mojí prázdninovou biblí. Jedním z článků je The Saline Solution Daniela Crocketta, pojednávající o pradávném vztahu mezi člověkem a mořem. Líbí se mi jeho myšlenka, že my lidé jsme s mořskou vodou nerozlučně spjati, protože i našem těle koluje ve formě krve, potu a slz. Když se vracíme k moři, vracíme se tak k samotným našim počátkům, do mateřského lůna. Vzniká tak silné chemické i emocionální pouto, které v nás vyvolává dojem, že jsme součástí něčeho většího a neznámého. Zároveň nám dává pocit svobody a vzbuzuje touhu po změně, po dobrodružství. Právě takové pocity nekonečných možností ve mně vyvolávají i tyto fotky a s nimi spojené vzpomínky.
