IIIVIII
Dívám se na obzor s á m. Myšlenka kulka poslední. nejsi tu. Jen svit slunce sdílíme stejné.
art blog(derogatory)

Janaina Medeiros
Sweet Seals For You, Always
trying on a metaphor

shark vs the universe
No title available

祝日 / Permanent Vacation
todays bird
almost home
occasionally subtle

blake kathryn

Product Placement
RMH

roma★
let's talk about Bridgerton tea, my ask is open
noise dept.
No title available
wallacepolsom

No title available
TVSTRANGERTHINGS
seen from Austria
seen from United States

seen from Germany

seen from United Kingdom

seen from Canada

seen from United States
seen from Germany
seen from Malaysia
seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from United States

seen from Germany

seen from United States
seen from United Kingdom
@bzf13-blog
IIIVIII
Dívám se na obzor s á m. Myšlenka kulka poslední. nejsi tu. Jen svit slunce sdílíme stejné.
@touha
Ztratil jsem se v poezii. Co nenapsals pro mě!
verše pohybů těla teplo podkoleních jamek.
V tichomoří ŘVU Ticho! Hořím!
ARO
Rozřízni mé srdce vejpůl
Protrhni tu poslední blánu mozku.
Co vidíš? Jen tkáň, krev Kde je bolest bytí, Kde trápení kroků? Zmizí Poslední vzpomínka Halucinace života Ztracená v anestezii bytí.
@téé
Nad čajem ze zázvoru. Hřeješ zmrzlé ruce. Zpola ve snu částí reality. Zkoumavě zaplníš židle v okolí. Lidmi, kteří neměli poslední slovo. Stejné tváře plné úsměvu. Zachytáváš je jak empatik Božskou manu
O
Chyť mou ruku někde uprostřed hrudníku V teple těla budu tě hřát Až k cíli ukážu ti cestu Splním ti vše O čem sní poetové
Pády
Jedné noci, chci být měsícem. Co tvé nahé tělo světlem obalí. Jedné noci, chci být hvězdou Co pro tvou krásu Shoří v sedmém pádu! Do očí nechám si vypálit tvůj úsměv který dohnal tisíc srdcí k záhubě. Bloudíš už mě nevidíš stal jsem se přízrakem z konce ulice.
ˇˇˇ
Kouř z popelníku S T O U P Á. Poslední hodinu, odpojen od intelektu. Chci KŘIČET brečet a řvát Na tebe pro tebe, Pod peřinou tě držet už nikdy neodpovědět na tvé volání Náhle mám to, co chci. A nevím co s tím dělat.
“””
Křehké city tříštící se beton. Odcházíš Přicházíš. Čas dovolí ochutnat mou vůni. A z perutí racků padají okvětní lístky růže. Doufáš v mé odpuštění. Snažíš se ho koupit, jak desátky pro smilníky. Podlévané vínem ze slz.
Vězeň
Stal ses půlnocí ve středu dne. Jsi vězením co nazývám domovem. Hlídám odraz v zrcadle brutální pravdu co exploze uvnitř sopky srdce. Všechno je nic ztraceno v odchodech. Za dveře se sluchátkem. Jedna mrtvá květina nevyléčí rány rána.
Letňany
Pod mýma roztřesenýma kolenama chvěje se zem. poslední potah cigarety dvě stydnoucí kávy myšlenka na tebe. Tužba tě vidět. Prokletí planoucí duše mládí. Mám tě v hlavě. Před sebou i vedle mě. Kráčíme zmrzlou zemí touláme se bezcílným světem. teď... ...v tichu středu města mě unášíš Skrz Letňany Až na Vysočany.
Výběrové řízení
Když duše duši potká na rtech milenců jak led Touha praskne. Posílám žádost na tvé Ministerstvo Nitra. Prosím o spěšnou odpověď. Jestli jsem se dostal blíž. Ve výběrovém řízení k tvému srdci.
___
Znám universa, matka luna, líbající “Dobré ráno”. století na obloze. Múza poetů chtíč umělce svědek milostných vzplanutí, trýznitelů času. Srdcem planoucím. Náhle. Bez varování. V zimním slunci. Ses zrodil. Pro kterého chci vše. Ukázat ti dálky dlící na dosah ruky dát darem sám sebe TY pro kterého prožiju bolest, za kterého se vzdám jména padnu z nebe K tvým nohám.
Práce
S dvouměsíční zákonnou lhůtou k dnešnímu datu, podávám výpověď ze života. Najdu si snad brzy jiný jinde jinak. Daleko od středu kontinentu S lepším šéfem. Tak SBOHEM
...
Na tvá záda tužkou z uhle nakreslím puntík. Abys nezapomněl můj dotek. Na tvou ruku načmárám kompas starých mistrů jen tak Abys našel svou cestu. Pod víčka vepíšu inkoustem své jméno Ať víš, kdo je viníkem lásky. Na srdce hodím jen pár stehů. Snad aby překryly díru cos v něm nechal.
čas
Čas od času. je ticho
tou nejlepší poezií.
XXX
Začínám mít strach ze sebe sama. Dávno jsem se vzdal manýrů filmových hvězd. Změnil se od základů. Postavil hradby z ledu. Střežící rozbité srdce. Rozdupané černý králem.
cestovatel
Překročil jsem sedm moří, prošel celou galaxii. To vše, abych tě našel. Chtěl, tvou lásku. A tys řekl: “že vlastně nemáš cestovatele...rád”