Lars Svendsen - Malá filosofie nudy
„(…) podobnost melancholie a smutku, která spočívá v tom, že obojí obsahuje vědomí ztráty. Avšak truchlící jedinec si je vždycky vědom konkrétního objektu, který ztratil, zatímco melancholik neví přesně, o co vlastně přišel.“ (s. 16)
„Do čeho všeho se lidé nepustí jen z nudy! Z nudy studují, z nudy se modlí, z nudy se zamilovávají, vstupují do sňatku, množí se a nakonec nudou i umírají." George Büchner, veselohra Leonce a Lena (s. 26)
„A není náhodou fascinace hrůzami, dennodenně živená hromadnými sdělovacími prostředky, výsledkem našeho bezprostředního vědomí nudy? Právě hon za kratochvílemi jasně ukazuje, jak se bojíme prázdnoty, jež nás obklopuje.“ (s. 27)
„Nejtěžší je nuda, když se nelze vymluvit na nečinnost. A vůbec nejhorší je nuda těžce pracujících. Nuda není nemoc, kterou si člověk přivodí trápením se nad tím, že nemá co dělat, nýbrž nemoc vážnější, jež pramení z pocitu, že ať bude dělat cokoliv, nemá to cenu. A v tom případě čím více má člověk na práci, tím hlubší nudu pociťuje.“ Fernand Pessoy - Kniha neklidu (s. 33)
„Řekl bych, že množství nudy, pokud je nuda měřitelná, je dnes mnohem vyšší než dřív. Protože za starých časů nebyla povolání, alespoň z větší části, vůbec myslitelná bez citového zaujetí: rolníci s láskou k půdě; můj praotec, kouzelník krásných stolů; ševci, kteří znali nazpaměť nohy všech lidí ze své vesnice; lesníci; zahradníci; počítám, že i vojáci tehdy zabíjeli vášnivě (…) Lékař uvažoval jinak než rolník, voják se choval jinak než učitel. Dnes jsme všichni stejní, sjednocuje nás společná lhostejnost k naší práci.“ (s. 35) Milan Kundera - Totožnost
„(…) existenciální nuda se více méně neprojevuje nijak. Tělesné projevy situační nudy jsou pravděpodobně známkou toho, že člověk ze sebe jho nudy může shodit, otřepat se a jít dál, zato neexistence projevu existenciální nudy jako by implicitně dávala najevo, že žádným aktem vůle ji přemoci nelze.“ (s. 40)
„Nuda. Pro člověka není nic tak nesnesitelné jako být v naprostém klidu, bez vášní, bez zájmů, bez rozptýlení, bez úsilí. V té chvíli pocítí svou nicotu, svou opuštěnost, svou nedostatečnost, svou závislost, bezmoc, svou prázdnotu.“ Blaise Pascal (s. 51)
„„Člověk je jediné zvíře, které musí pracovat.“ Nutnost pracovat zde nemá být chápána pragmaticky, ale existenciálně. Bez práce se nudíme k smrti, protože po delší dobu nedokážeme žít bezobsažným životem.“ (s. 52)
„„Přítomný čas nám sice může připadat plný, ale ve vzpomínce nám přece připadá prázdný (…); když člověk v životě nic nevykonal, nýbrž pouze mrhal časem, a za svým životem se ohlédne, nechápe, jak mohl tak rychle dospět ke konci.“ Immanuel Kant (s. 52)
„Předpokladem osobní identity je narativní identita, tzn. že o sobě člověk dokáže odvyprávět relativně souvislý příběh.“ (s. 72)
„V předmluvě k románu [Bouračka] píše [James] Ballard, že vztah mezi fikcí a skutečností se postupně převrací, že ve stále větší míře žijeme ve světě fikcí (které se zprostředkovávají především televizí a reklamou) a že úlohou spisovatele proto není vymýšlet fikcí, neboť fikcí už je dostatek, ale spíš vymýšlet skutečnost.“ (s. 75)
„Lidé v nic nevěří. Dneska také není čemu věřit (…). Je tu taková prázdnota (…) to, po čem lidé nejvíc toužili, totiž spotřební společnost, se stalo skutečností. A jako vždycky, když se nějaký sen stane skutečností, nadešel sžíravý pocit prázdnoty. Tak se chytají čehokoliv, věří jakémukoliv extrému. Jakýkoliv extrémistický nesmysl je lepší než nic.“ James Ballard v rozhovoru (s. 76)
„[Andy Warhol] O svém filmu Kitchen (Kuchyně, 1965) říkal, že je „nelogický, bez motivace nebo charakteru a naprosto směšný“. „Úplně jako skutečný život.““ (s. 95)
„Problémy lidí pramení z jejich představ. Nebýt představ, nebylo by ani problémů, protože by lidé prostě vzali za vděk tím, co by zrovna bylo.“ Andy Warhol (s. 99)
„Všechny prostředky, které se proti nudě doporučují - jako např. umění, láska či pobožnost -, by člověk měl vyhledávat jako takové a nezaslouží si, aby byly redukovány na něco, k čemu se člověk utíká před nudou.“ (s. 139)
„amor fati“ = láska ke svému osudu (koncept - Epiktetus, Marcus aurelius, fráze - Friedrich Nietzsche) (s. 141)
„Dospět znamená přijmout, že život nemůže být navždy kouzelné dětství, že život je do jisté míry nudný, ale zároveň to také znamená pochopit, že s tím lze žít.“ (s. 142)