Dejte si hamburger!
Ne, nemám nic proti české kuchyni, mám rád svíčkovou, guláš, štůdl i pivo, ale přesto si myslím, že byste měli ochutnat nejen hamburgery, ale i spoustu dalších vymožeností, se kterými se v české kuchyni příliš nepracuje. Proč? Je to způsob, jak vystrčit hlavu z české kotliny a přitom nevystrčit nohy z domu a docela příjemný a nenáročný způsob, jak si rozšířit rozhled, jak poznat něco nového. Netvrdím, že byste měli hned opouštět tradiční kuře na smetaně, ale uškodí vám, když poznáte, že krom klasického eidamu existuje i čedar a parmazán a krom nivy i gorgonzola? Spoustu toho navíc není třeba hledat ve specializovaných prodejnách lahůdek, ale postačí si ve správný čas zajít třeba do (milovaného či proklínaného) Lidlu - kde vás to ani nebude stát majlant. Ale zpátky ke hamburgerům, a teď nemyslím těch za 25Kč z McDonald's ani z BurgerKingu, ba ani nemyslím ty dražší produkty těchto a podobných řetězců. Dejte si dobrý hamburger: připravte si ho buď sami (prvně doporučuji pod dohledem někoho, kdo již s touto lahůdkou má zkušenosti) anebo si zajděte do některé - raději vyzkoušené - restaurace, kde Vám dobrý burger připraví - mě se osvědčil třeba pikantní Mucho Jalapeños od brněnského Giraffyho anebo Dishburger od pražského Dishe. (Dobrých burgráren je samozřejmě víc, ale netroufám si doporučovat jiné, se kterými nemám dlouhodobější dobrou zkušenost.) Co s sebou? Možná to bude znít zvláštně, ale přiměřený hlad. Většina burgerů se dělá ze 150g hovězího masa, což spolu s ostatními ingrediencemi, které dostanete zabalené do housky, dělá docela velkou porci jídla. Na druhou stranu - zvlášť pokud jste jedlík jako já - tak si hamburger nedávejte vyhladovělí: ne, že by nezasytil, ale nevychutnáte si ho. Dále potom doporučuju prohlédnout si, jak se takový hamburger jí. Ve zkratce: oběma rukama, palec a malíček zespod, ostatní prsty nahoře - zapomeňte na příbor! A ano, hodí se mít po ruce ubrousek (některé restaurace dávají k jídlu i vlhčený), než přijdete na ten správný grif, jak pohromadě udržet všechny vrstvy této delikatesy, asi si budete potřebovat několikrát očistit prsty. Dát si hamburger v nějaké restauraci vám přinese ještě jedno dilema: s přílohami nebo bez? Nevím - ale jakkoli se to může zdát nadbytečné, pouze výjimečně si dávám hamburger samotný - většinou k němu dostanu (jako k polednímu menu u Giraffyho) nebo si objednám salát, hranolky nebo opečené brambory s nějakým dipem. Není to nutné, ale já jsem si na to zvykl a hranolky používám na "rozjezd" před samotnou akcí a na "dojezd", když už je dobojováno. A jak jsem se vlastně stal burgerovým evangelistou? Za všechno vlastně může jedna z epizod amerického sitcomu Jak jsem poznal vaši matku s názvem Nejlepší burger v New Yorku. V té době jsem již měl nějakou zkušenost s fast-foodovými hamburgery a tak mi trochu vrtalo hlavou, jak je možné takové jídlo, jako je hamburger, hodnotit takovými přívlastky - přišlo mi to podobně absurdní jako slovní spojení "nejlepší brněnský párek v rohlíku". Svěřil jsem se se svými pochybami našemu tehdejšímu lektorovi angličtiny - a domluvili jsme se, že na konci školního roku si nějaký ten burger připravíme. Nečekal jsem moc, ale pro chvíli, kdy jsem se zakousnul do svého prvního opravdového hamburgeru, nemám jiné hodnocení než "absolutní slast na jazyku". Dejte si (dobrý) hamburger i vy. Třeba Vám to zachutná a naleptá vám to zažitý stereotyp o tlustých amerických buranech. Anebo ochutnejte alespoň čedar a třeba přijdete na to, že i anglická kuchyně má své světlejší stránky. A pokud jste na sladké, můžu vám jen doporučit sicilské cannoli con ricotta. Zkrátka: poznávejte svět (a přitom se nemusíte omezit jen na ten gurmánský!)