Mediální blokace

aneb Jak si blogům blokovanej uživatel blog založil...

[medialniblokace]

Říjnový Výtěr z Kickstarteru

Všechno to začalo včera večer. Přišel mi mailem status update ke Sweryho projektu The Good Life, který jsem cca před půl rokem podpořil na Kickstarteru. Prostě jsem si řekl: “Hmm.. že bych se podíval, jaké nové projekty se chystají...”

Po pár hodinách jsem se probral pohlcen v klasické pasti nekonečného skrolování a procházení někdy méně, někdy více nadějných projektů. Když už jsem tomu přehrabování obětoval tolik času, rozhodl jsem se je sepsat, třeba má někdo podobný vkus a udělá mu alespoň jedna z her radost.

1) The Sundew, 2054

Ať už se první hra v mém seznamu jmenuje podle masožravé Rosnatky, nebo slepé větve window managementu z konce osmdesátých let, jedno je jisté - do konce kampaně zbývá pouhých pár hodin a zatím to bohužel pro Agnès Vuillaume a její studio 2054 nevypadá příliš vesele. Přitom se zde bavíme o vizuálně zajímavé 2D pixelartové  point and click záležitosti, inspirované LucasArtovskými a sierrackými klenoty. Příběh policajtky Anny Isobe by nás měl zavést do temného světa kyberpunku, kde se dle slov autorky “stírají hranice mezi dobrem a zlem”. Děj se odehrává ve futuristickém Japonsku v novém hlavním městě Shibukawa. Francouzská vývojářka slibuje silný příběh, mnoho těžkých rozhodnutí a herní dobu přibližně 3 hodiny, což je dle mého názoru na projekt tvořený jedním člověkem délka dostatečná. Kromě toho, že se Agnès v kampani ohání Dickem (Phillipem K. pochopitelně) a Gibsonem, stará se také o grafiku, scénář a programovou stránku celé hry a je tak páteří studia 2054. To má nyní (necelý den před koncem kampaně) na pomyslném účtu připsáno přibližně polovinu z 16 tisíc USD.

Bohužel, projekt nejspíše trpí tím, že nenabízí nic nového, originálního. Já však kombinaci kyberpunk + point and click nikdy nepohrdnu. Pokud to máte podobněm určitě autorku podpořte,  pokud si nejste jisti, můžete dokonce sáhnout po demu, které lze stáhnout přímo ze stránek projektu. Kampaň končí 4. října a hra samotná by měla vyjít v druhém kvartálu roku 2020.

2) Retro Synthesis, PlayWay

Zmiňovaná originalita naopak nechybí druhému kyberpunkovému projektu. Polští tvůrci PlayWay sází především na komiksově stylizovanou 3D grafiku navazující na vizuálně unikátní XIII (2003) od Ubisoftu. Děj se tentokráte neodehrává v budoucnosti, ale v alternativní minulosti. Přesněji v roce 1999 kde se v kůži policejního detektiva Harrisona Noelse vydáte do hlubin New Venice - města vzniklého nad oceánem, jelikož Zemi zasáhly zatím blíže nespecifikované klimatické změny. Jak už to tak v kyberpunku bývá, městu vládne zločin a silnější slovo má zpravidla ten, kdo má větší zbraň nebo augmentaci. Exploraci rozpolceného světa by vám měl mimo jiné usnadnit zvukový scanner, kterým budete schopni přehrát rozhovory, které se již odehrály. Hra by však měla obsahovat i opravdové dialogy, k nimž autoři přistupují poměrně odvážně. V konverzacích můžete vždy reagovat buďto pozitivně, neutrálně, nebo negativně. Nic mezi tím.

PlayWay mají doposud za sebou pouze low-budgetovové simulátory (např. Truck Mechanic Simulator, Car Mechanic Simulator atp.) Kreativní trojnožka na níž varšavské studio stojí se však holedbá zkušenostmi z her jako Witcher 3, Hitman, Hard West, nebo třeba For Honor. Nutno dodat, že našim severním sousedům se v posledních pár letech daří generovat zajímavé videohry, z poslední doby lze zmínit například Frostpunk či Phantom Doctrine. Věřím, že by se po jejich bok mohla ve čtvrtém kvartále roku 2020 zařadit i Retro Synthesis. Už teď je jasné, že pokud hra skutečně vyjde, bude ve stínu vysokorozpočtového (a taktéž polského) Cyberpunku 2077, i tak by se mohlo jednat o příjemný audiovizuální výlet. Kampaň končí až 4. listopadu 2018 a tak máte ještě dost a dost času odsypat nějaké drobné z vaší peněženky.

3) The Darkside Detective: Season 2,  Spooky Doorway

Zpět však ke klasickému 2D adventuření. Možná vám stejně jako mně protekla mezi prsty první sezóna The Darkside Detective. Pokud tomu tak je, lze to jednoduše napravit např. na GOGu za necelých 12 Euro.

Podobně jako v jedničce na vás i v pokračování čeká duo vyšetřovatelů - detektiv Francis McQueen a v roli sidekicka důstojník Dooley. Stejný by měl být i počet případů, které si pro hráče tvůrci ze Spooky Doorway přichystali - tedy 6 (první sezóna později dostala ještě později 3 bonusové případy). Herní doba jedné epizody by se měla pohybovat kolem 45 minut. Přičemž právě herní doba byla první sérii často vyčítána. V průběhu více jak 4 slibovaných hodin se můžete těšit na mnoho popkulturních narážek a vtípků. Ano, hra se tentokráte nebere vážně a bude tak velmi záležet, zda vám Dave McCabe (scénárista) kápne do noty, či nikoliv. Boj dobra se zlem se odehrává v městečku Twin Lakes. To můžete kromě zmiňované první sezoně navštívit už i v demu té chystané. Pokud vás projekt Irského studia zaujal, přispějte  do 12. října. Hra samotná má vyjít v únoru 2020. V době psaní textu měli autoři vybráno už více než 30 z  požadovaných 40 tisíc USD.

4) Nighthawks, Wadjet Eye Games

Na první pohled se Nighthawks jeví jako obyčejná moderní textovka, vizuální novela, chcete-li. A ani slogan sdělující, že jste “před třemi měsíci umřeli, v ten moment se opět zrodili a stali se něčím novým...monstrem toužícím po krvi” nezní nijak originálně. Dokonce se musím přiznat, že mě osobně nezaujala ani vizuální stránka hry. Proč zde toto upíří RPG (!) tedy vůbec zmiňuji?

Nestojí za ní totiž nikdo jiný než Richard Cobbett,  autor titulů jako Sunless Sea nebo The Long Journey Home. Ba co víc, projekt vzniká pod hlavičkou nejvýraznější 2D adventurní společnosti současnosti - Wadjet Eye Games. Dave Gilbert, který v téměř sám se svou ženou tuto značku tvoří má na svědomí například skvělou sérii Blackwell, či ještě lepší a nedávno vydanou Unawoved. Kromě vlastní tvorby se vrhl Dave i do produkce a z her vydaných pod hlavičkou této New Yorkské firmy lze vybrat např. Gemini Rue, Technobabylon či A Golden Wake. Další v pořadí má být právě Nighthawks.

Musím se přiznat, že zmiňované tvůrčí kombo na mě zapůsobilo a nedovedu si představit, že by z něj mělo vypadnout něco jiného než skvěle napsaný příběh, který se snad bude i příjemně hrát. Tím spíše když je v popisu kampaně zmíněn jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů dnes už legendární RPG Vampire: The Masquerade - Bloodlines. Kampaň končí už za necelé dva dny (5. října) a ke splnění cíle 125 tisíc USD schází vybrat ještě přibližně dalších 25 tisíc. Vydání je plánováno na květen 2020.

5) Rakovina ve vesmíru

Na úplný závěr jsem si nechal jednu smutnější o to však důležitější kampaň. Pokud jsem vás ani jednou ze 4 předchozích her nedonutil otevřít peněženku a vy byste rádi utráceli, máte možnost. Navíc si připíšete i bludišťáka za dobrý skutek.

Rakovina je svině o tom žádná. Pořádný peklo je ale i zdravotní systém v USA. No a teď si představte, že máte obojí. Právě to se přihodilo hernímu designerovi Scottu Murphymu. Pokud vám jeho jméno nic neříká, tak vězte, že se jedná o někdejšího člena již zmiňované firmy Sierra a člověka podílejícího se např. na slavných sériích Space Quest a King’s Quest. Scott už za sebou jednu úspěšnou kampaň má. To když v roce 2012 vybral na Kickstarteru více jak 500 tisíc USD na dosud nevzniknuvší adventuru Two Guys SpaceVenture. Zatímco kolegové ze studia Two Guys from Andromeda stále pokračují na přípravách opožděného titulu, Scott bojuje s mocným nádorovým nepřítelem, což v Americe leze trošku do peněz. Chris Pope, spoluzakladatel studia stojícího za dosud nevydanou hrou tak založil kampaň na GoFundMe.com, ve které prosí o příspěvek na léčebné výdaje svého kolegy.

[medialniblokace]

Soukromí - ZSNM #9

Jak jsem v minulém blogpostu slíbil, tak činím. Dnešní příspěvek budu věnovat našemu (rozuměj mému) soukromí na internetu. 

Jelikož jsme se v závěru ZSNM nořili do Heideggerovo Otázek techniky a kolem mých uší létaly termíny jako bytnost, bytování techniky, použitelný stav atp., a jelikož jsem “kluk z průmyslovky”, který o filosofii slyšel poprvé na VŠ (a bolelo ho to), rozhodl jsem se vás mým pohledem na Heideggerovo dílo neobtěžovat. Co mě však zaujalo daleko více, byl nápad Míši Buchtové, která nám dala za domácí úkol, přinést své eSelfie.

Asi si říkáte “Co to? eSelfie?”. Nehledejte v tom žádnou vědu. Jedná se o náš osobní záznam aktivity v sítích internetu, ideálně zpracovaný do nějakých pěkných grafů. Mohli jsme k tomu využít různé specializované nástroje jako Floodwatch, RescueTime apod. Část z nás (a stejně tak i já) využila nejjednodušší cestu - printscreen z Webové historie Googlu (history.google.com) viz obrázek níže.

Na hodinu jsem přinesl o něco více podrobné grafy, zde na blogu se omezím jen na základní okno historie - přeci jen si chci ještě nějaké soukromí (alespoň před vámi) ponechat ;). I tyto 3 základní boxy ale o mě již něco vypovídají, pojďme se podívat co.

Předně - jedná se o data za minulý měsíc, což je ještě poměrně malý vzorek na nějaký hlubší osobní profil. Síla takovýchto dat může být v jejich objemu. Pokud byste o mně, jako uživateli, získali např. data za celý rok, vcelku snadno byste vypozorovali můj internetový osobní profil, moje chování, atd. 

1. box - Vyhledávání podle dní ukazuje, že nejčastěji jsem vyhledával v pondělí a v pátek, nejméně v sobotu a neděli. Z toho lze usoudit, že nejčastěji u PC sedím právě v tyto dny, kdežto o víkendu jsem někde venku, např. na chalupě. Pro někoho kdo by na mě chtěl cílit svou reklamu, příp. mi udělat něco daleko horšího je toto slušná informace ne?

2. box Vyhledávání celkem je z mého pohledu nejméně zajímavý údaj. Takto o samotě je číslo nezajímavé. Smysl by začalo dostávat až v kontextu s čísly za další měsíce až roky. Daly by se pak snadno vypozorovat patterny mé aktivity v dlouhodobějším horizontu. Jsem si jist, že například během zkouškového období, by má vyhledávací aktivita nabývala daleko vyšších hodnot, než třeba v srpnu.

3.box Nejvíce kliknutí z vyhledávání ukazuje, které stránky jsem po vyhledávání i otevřel. Pokud bychom tato data chtěli nějak využít, bylo by potřeba je ještě trochu pročistit od stránek, které o mě nic moc nevypovídají - jako např. wikipedie. Nicméně už z těchto 5 bodů se dá snadno usoudit, že jsem si/nebo někomu jinému kupoval/chtěl koupit pouzdro na mobil. Z toho by se možná dalo usuzovat, že jsem si i mobil koupil (ano koupil). 3. bod ukazuje můj zájem a vlastně částečně i mé schopnosti. To, že jsem byl aktivní na fórech linuxové distribuce Slitaz značí něco o tom, že mám na nějakém zařízení právě tento systém. Jelikož se jedná o distribuci minoritně zastoupenou, dalo by se usuzovat, že se zajímám o SW/HW - prostě IT, případně že možná umím i nějak (nevíme jak dobře) programovat. K  těmto předpokladům přispívá i bod č. 4, kdy jsem evidentně měl v ruce RPI a něco s ním dělal.

Tři boxy a tolik informací. Super ne? Ne. Jelikož se jedná o data za 1 měsíc, mohou být značně zkreslená. Co kdyby např. o víkendech nejezdil na chalupu ale hrál hry, protože v týdnu na to nebyl čas? To je pak předpoklad, že jsem mimo domov, lichý. Co když u mého pc seděl někdo jiný? Navíc to, že jsem některé stánky otevřel neznamená, že jsem je přečetl... :).

Nicméně... i tak o mně tyto 3 boxy říkají víc než dost. K tomu aby někdo jiný mohl vytvořit mé eSelfie a zjistit tak, kdo vlastně jsem a jaké mám potřeby, musel by navíc:

mít více dat - čim více tím lépe :)

vlastnit data i z jiných služeb a aplikací, např. historie na Steamu, aktivita na soc. sítích, poloha atd. atd.

umět tato data zanalyzovat a propojit. 

A co říká vaše internetová aktivita o vás? Přemýšlíte nad tím někdy?

[medialniblokace]

Hacker, Cracker, Kilometr - ZSNM #8

Hackerská komunita prošla za cca 60 let své existence výraznou proměnou, stejně tak se změnilo vnímání této komunity společností. Právě hackingu v aktivistické formě - tedy tzv. hacktivismu, byla věnována další hodina ZSNM.

Vývoj komunity lze rozdělit do mnoha etap. Kořeny má hackerská komunita v 50.-60. letech v univerzitním prostředí (zejména MIT). Nejdůležitější etapou jsou ale 80.-90. léta. V tomto období  také napsal Steven Levy svou knihu Hackers: Heroes of the Computer Revolution, ve které popsal tzv. etiku hackerů (hacker ethic).

V 80.-90.letech ale  především započal odklon hackerské komunity od dřívější snahy experimentovat s možnostmi PC a vymýšlet nová řešení zapojení atp. ke kriminální činnosti (například crackování, pronikání do systémů...)  a pojem “hacker” začal mít spíše negativní konotaci.

Z hackerské komunity také vznikl již zmiňovaný nový způsob aktivismu - hacktivismus. Hacktivismus může mít mnoho podob. Od zdánlivě nenápadných jako jsou parodické verze různých stránek, až po na hraně zákona stojící DDoS útoky. Pokud vás hacktivismus zajímá více, určitě se začtěte do práce Alexandry Samuel - Hacktivism and the Future of Political Participation.

V rámci výuky jsme taktéž shlédli oscarový dokumentární film Citizenfour o případu E. Snowdena. Ačkoliv jsem film viděl již podruhé, opět jsem se v některých jeho pasážích neubránil “husí kůži”. Svoboda je v dnešní době vykoupena ztrátou soukromí a je jen na nás jak moc nám to vadí... 

A tím si vlastně dělám oslí můstek k dalšímu, už závěrečnému blogpostu, ve kterém popíši, jak jsme si na STUNOME “hráli” s naším vlastním soukromím.

[medialniblokace]

Všichni jsou už mrtví, Dave! - ZSNM #7

Jelikož jsem na některých hodinách ZSNM chyběl a jelikož mě minulá (6.) hodina ZSNM zaujala více tématy, rozhodl jsem se původní blogpost rozšířit ještě jedním příspěvkem. Popíši tak vše, co mě zaujalo a zároveň tak jednodušeji naplním požadovaný počet blogpostů, aniž bych si musel cokoliv cucat z prstu.

 Ve zmíněném blogpostu jsem se věnoval historii internetu jako takového. Prakticky skoro všechny projekty v postu popisované - jako například síť ARPANET - jsou dnes mrtvé. Otázce co jsou mrtvá média jsme se věnovali i ve zbytku hodiny. 

Mrtvé médium je takové, které je již vyhaslé, neaktuální a nahrazené nějakým novým médiem. Tento termín je nejvíce spojován se jménem amerického spisovatele science fiction - Brucem Sterlingem. Bruce v roce 1995 založil společně s Tomem Jenningesm a Richardem Kadreym tzv. Dead Media Project (dále DMP). Součástí tohoto projektu byl text se soupisem v té době mrtvých médií a něco jako encyklopedický záznam o každém z nich. V manifestu mrtvých médií pak Bruce popisuje, jak mrtvá média chápe a co je cílem DMP:

” We need a book about the failures of media, the collapses of media, the supercessions of media, the strangulations of media, a book detailing all the freakish and hideous media mistakes that we should know enough now not to repeat, a book about media that have died on the barbed wire of technological advance, media that didn't make it, martyred media, dead media. THE HANDBOOK OF DEAD MEDIA. A naturalist's field guide for the communications paleontologist. ” [1]

Z citace čiší sběratelství a zvědavost. Nejvíce mě zaujalo Brucovo zaměření na slepé uličky médií, zajímají ho především média neúspěšná a zapomenutá. Z dnešního pohledu by takovým čistým mrtvým médiem mohlo být například HD DVD. Pamatujete si ještě na nedávný souboj Blu-Ray vs. HD-DVD?

Letos v lednu (2015) vyšla kniha The Dead Media Notebook: 20th  Anniversary Edition, kterou sestavil Tom Whitwell. Jedná se o soupis mrtvých médií, které Bruce a spol. do dnešní doby zaznamenali (součástí knihy je i původní manifest). 

A to nejlepší nakonec, kniha je nyní k dostání zdarma na Amazon storu, takže si seznam mrtvých médií můžete v klidu procházet i na svém Kindlu. Btw, za kolik let bude Kindle - resp. čtečka mrtvé médium?

- - - - -

1) STERLING, Bruce, Richard KADREY, Tom JENNINGS a Tom WHITWELL (ed.). The Dead Media Notebook: 20th Anniversary Edition. USA: Music Thing Press. Dostupné také z: http://www.amazon.com/The-Dead-Media-Notebook-Anniversary-ebook/dp/B00RYANI3A

[medialniblokace]

Historie - ZSNM #6

Kdo může za to, že vznikl internet? Nebo přesněji, kdo mu položil základy? Šestá hodina ZSNM se (jak už název napovídá) nesla ve znamení archeologie - tedy té novomediální samozřejmě.

<nudny_uvod>Pravděpodobně v každém historickém období mělo lidstvo potřebu informace vyhledávat. Tato potřeba přímo úměrně rostla s nárůstem edukace ve společnosti. Za zvyšování úrovně všeobecné vzdělanosti společnosti může především stále snazší přístup jedinců k informacím. Internet, jako v současné době největší zdroj informací, vplul do našich životů poměrně nenápadně. Jeho vývoj však za sebou zanechal mnoho projektů a nápadů, které dnes již neexistují. Pár jich zmíním i v tomto blogpostu</nudny_uvod>

Něco, co bychom mohli nazývat historií Internetu začíná rokem 1958, kdy byla instalována první testovací síť v Národní výzkumné laboratoři (National Research Laboratory) ve Velké Británii. Krátce nato přišlo americké ministerstvo obrany s požadavkem vybudovat podobnou síť v USA. Síť s názvem ARPANET [1] . Ta vznikla v roce 1962 a držela si dominantní postavení až do roku 1990, kdy byl její provoz ukončen [2].

Vývoj ARPANETu

Milníků v historii samozřejmě bylo více, např. rok 1973 kdy se Vint Cerf přidal k Bobu Kahnovi a společně začali vylepšovat protokol TCP na TCP/IP [3]. Hlavním datem však z dnešního pohledu je rok 1990, kdy sám velký TBL (Tim Berners-Lee) na základě Bushova Memexu navrhl systém WWW [4]. TBL tak de facto zabil v té době slibný projekt Gopher (viz zajímavý článek na ArsTechnica.com). Tím se už dostáváme k hlavnímu tématu naší hodiny - k mrtvým médiím...

O tom ale až v dalším příspěvku.

- - - - -

1) SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0.

2) RUTTAN, Vernon W. Is war necessary for economic growth? military procurement and technology development. Oxford: Oxford University Press, 2006. ISBN 9780198040651.

3)https://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Kahn

4) SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0.

[medialniblokace]

Propojování trubek (v Yahoo Pipes) - ZSNM #5

Tak se to stalo.

Letos nečekaně pozdě.

Co?

Zaspal jsem, jsem trubka. A tak jsem přišel o úvodní část 5. hodiny ZNSM. Nicméně, dle pozůstalého obrázku na tabuli jsem poznal, že na přetřes přišel opět shannon-weaverův komunikační model. Ten jsem zmínil např v blogpostu před rokem.

Dalším tématem byla státnicová otázka zabývající se teorií softwaru a teorií kódu. Dle Lva Manoviche by se studia nových médií mohla klidně nazývat software studies, jelikož skoro všechna média dnes jsou výsledkem PC práce a software studies vlastně zjišťují to, jak nová média ovlivňují/určují reprezentovaná data/realitu. Manovich dále dělí média na multimédia a tzv. hybridní média, přičemž multimédia chápe jako taková, která mají jednotlivé vrstvy (různé druhy médií) provázané (jakoby až biologicky), naopak v novém hybridním médiu tomu tak být vůbec nemusí a jednotlivé vrstvy stojí jakoby mimo ty ostatní. Takovýmto hybridním médiem je např. Google Street View nebo zajímavý umělecký projekt The Invisible Shape of Things Past.

Na závěr hodiny jsme dostali za úkol hrát si s Yahoo Pipes a vytvořit si nějaký vlastní mashup z dat a informací dostupných na webu. Zde jsou mé meshupy:

Bazar feed - Nejjednodušší z mashupů, pracuje s RSSkama Aukro.cz a Bazoš.cz. Jeho úkolem je prohledávat kategorii _herní konzole _a z ní vybírat inzeráty, které se týkají konzole XBOX 360. Mám tak přehled o nejnovějších nabídkách s touto herní konzolí a můžu si to hodit např. do RSS readeru.

New Media Twitter feed - Tento mashup kombinuje Twitter účty Lva Manoviche, Evgeny Morozova a TBL. Nabízí tak vždy aktuální informace o tom, co právě řeší tyto osobnosti nových médií. BTW klidně napište, koho mám ještě přidat. :)

[medialniblokace]

Hypertextová cibulačka - ZSNM #4

Úvod čtvrté hodiny ZSNM obstaral náš spolužák Pavel Schamberger (@dope457), který nám povyprávěl o neprozkoumaných hlubinách internetu a možnostech skrytí se v těchto hlubinách. Ano, myslím tím anonymizační projekt Tor. Pavel popsal strukturu fungování sítě a ukázal i některá aktuální čísla. Z nich mi přišlo nejzajímavější procentuální vyjádření vyvracející mýtus, že Tor slouží výhradně k prodeji drog a šíření dětské pornografie. Právě dětská pornografie totiž bývá častým zaklínadlem odpůrců Toru. Přitom na “dark netu” (jak Pavel prezentoval) se dle posledních statistik vyskytují pouze 2% závadného obsahu z jeho celkového množství. 

A věděli jste, že i Facebook má svou “dark” instanci? Pokud ne, tak šup šup na https://facebookcorewwwi.onion (samozřejmě pouze s Tor Browserem)

Zbytek hodiny jsme věnovali hypertextovým teoriím. Opět byl např. zmíněn projekt XANADU (viz můj předchozí post), definovali jsme si pojem Espena Aarsetha - cybertext (jako text ve kterém hraje hl. roli médium), až jsme se nakonec zastavili u gamebooků a nástroje Twine. A právě v Twine, nástroji na tvorbu interaktivních hypertextových příběhů, jsme dostali za úkol vytvořit vlastní hypertextový příběh. O tom ale až někdy příště.

[medialniblokace]

Papoušek XANADU - ZSNM #3

Třetí letošní blogpost = třetí hodina ZSNM. Ta se nesla v duchu novomediální fantazie. Nerozebírali jsme média existující,ale spíše ta imaginární - nebo ještě přesněji - snažili jsme se najít rozmazanou hranici mezi nimi. Imaginární média let 60.a 70. už dnes mohou být médii zcela běžnými a vlastně už ani ne novými. Proč zvýrazňuji slovo "mohou"? Právě dle míry naplnění takovýchto fantazií se nejlepe imaginární média dělí a popisují.

V rámci diskuse bylo zmíněno mnoho novomediálních fantazií, např. matrix, kouzelnické noviny z Harryho Pottera, samořídícíauta, drony... ale i fantazie starší, jako MEMEX Vannevara Bushe či Projekt Xanadu, který mě zaujal nejvíce.

Xanadu není ani papoušek, ani jméno jedné z mnoha distribucí linuxu (jak by se mohlo z názvu zdát). Xanadu je projekt amerického sociologa a informačního teoretika Teda Nelsona a jedná se o jeden z prvních návrhů hypertextového informačního systému (vychází právě z Memexu V.Bushe). Projekt se však proslavil zejména dobou, po kterou byl "dokončován". Nelson Xanadu navrhl již v 60. letech 20. století, nicméně, alespoň částečně fungující "beta" spatřila světlo světa až v roce 2014. O celém projektu pojednává dnes už takřka kultovní článek Garryho Wolfa na The Wired nazvaný The Curse of Xanadu.

[medialniblokace]

Donor - ZSNM #2

Na v pořadí druhé hodině ZSNM jsme pokračovali ve snaze definovat si nová média. Tentokrát jsme se nořili ještě více do hloubky a doputovali jsme až do Guttenbergovy galaxie. Ano správně, koukli jsme se na zub Marshalla McLuhana a jeho definic horkých a chladných médií. Také jsme ochutnali teorie Manuela Castellse a "hatera" Kittlera (viz obrázek), přesněji jeho text There is no software.

Nejvíce mě však zaujala zmínka o organizaci Donor Sibling Registry. Uvedli jsme si jí jako příklad nových možností, která nám nová média otevírají. Jedná se o neziskovou organizaci sídlící v USA, jež umožňuje lidem narozeným pomocí umělého oplodnění najít své "sourozence". "Sourozenci" jsou myšleny osoby, které mají stejného dárce (při umělém oplodnění pochopitelně). Proces vyhledávání probíhá na webu organizace a ta takto pomohla spojit už skoro 12 000 osob. 

Rozdělili jsme se do skupin a během cca 5 min. jsme zkusili vytvořit vlastní "definici" (tak aby vycházela z příkladu právě DSR). Výsledek naší práce není neprůstřelný, ale rád ho tu zveřejním:

Nová média se vyznačují tím, že nám umožňují snadněji navazovat kontakt s jinými lidmi. Navíc toto navazování, není omezeno pouze naším okolím, ale je globální - což je způsobeno globální vesnicí, kterou nová média vytváří. Díky tomu lze snadněji postupovat za společným cílem (crowdsourcing), ale cíle jednotlivých komunit mohou být diskutabilní (např. Islám v ČR nechceme). Jako vedlejší efekt nám nová média přináší přístup k většímu množství informací, což nemusí být vždy prospěšné - můžeme se dozvědět i informace, které nechceme (“Tak ty jsi můj otec!?”). Kvalita získávaných informací je rozlišná.

[medialniblokace]

Méé-Dium - ZSNM #1

V minulých letech jsem tento blog plnil příspěvky jako student Infromačních studií a knihovnictví (čti "knihovník"), jako živočich, který se učil katalogizační pravidla jen proto, aby mohl ochutnávat i jinou, mnohem chutnější potravu - předměty Studií nových médií...

Nyní, téměř rok od posledního blogpostu, se tyto předměty staly mým denním chlebem! Ano, neuvěřitelné se stalo skutkem  - nyní jsem již právoplatným studentem na Studiích nových médií.. Á propos, co to vlastně ta nová média jsou?  Skvělá otázka s ne tak úplně jasnou odpovědí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vždyť přece nová média jsou ta, která nejsou média stará, ne? Stará média - to zní divně... Tak tedy ne stará, ale klasická média? Hm to by šlo.. ale jak poznám, která média jsou klasická a která nová? A kdy nastává ten okamžik, kdy dřívější nová média nejsou tak NOVÁ abychom je za nová označili?

Definice prostě není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Možná i proto jsme se v úvodní hodině předmětu Základy studia nových médií věnovali definici ještě základnější - tedy co je ono samotné médium.

Naučili jsme se ho chápat jako prostředí pohybu (znaků, myšlenek). Médium je tedy prostředí, ve kterém se tento pohyb (výměna znaků) uskutečňuje (semióza). Budeme-li tedy na problém nahlížet ze sémiotického pohledu, tak médium nám vymezuje to, jak se znaky přenáší (a prostředí samozřejmě ovlivňuje přenos). Proto tedy studujeme-li média, studujeme jejich omezení (např. rozhlasové vysílání je omezeno formou, ta vždy bude především zvuková).

Nová média jsme si pak definovali jako taková média, jejichž omezení ještě nejsou dostatečně prozkoumána.

Na závěr ještě poslední postřeh z hodiny. Část přednášky byla věnována i Marxovu pohledu na technickou inovaci a  také na dějiny. Ty vidí jako dějiny uspokojování  potřeb. Navíc uvádí, že potřeby se  s inovacemi mění - spotřeba vytváří nové potřeby. Zde se mi vybavila hospoda. Ano hospoda. Jde-li člověk do hospody "na jedno", tak zpravidla vypití onoho jednoho vyvolá potřebu piva dalšího. Navíc s narůstajícím počtem piv, se mění i hranice toho, kam až je jedinec ochoten zajít (např. co se týká jeho soukromí)… a  stejně tak je tomu s technickými inovacemi.  

[medialniblokace]

Digital Humanities #5 - popularita Čechů v NHL

Následující post se nevztahuje přímo k nějaké konkrétní hodině Digital Humanities, spíše k projektu, ke kterému mě hodiny DH inspirovaly.

Jelikož mám rád sport, zejména pak hokej a letos jsem už strávil nejeden večer sledováním zápasů v NHL (až do časných ranních hodin), rozhodl jsem se zjistit a porovnat, jak jsou čeští hokejisté hrající v této kanadsko-americké soutěži celosvětově populární.

Můj index popularity hráčů jsem vypočítával z počtu jazykových verzí wiki stránky daného hokejisty a počtu fanoušků jeho fanpage na Facebooku. Jak? Počet jazykových verzí jsem zlogaritmoval a vyšla mi čísla v rozsahu 0,3-1,5 s mediánem i průměrem kolem 0,95. Totéž jsem udělal s počty fanoušků jednotlivých fanpages, zde mi vyšla čísla 1,4 - 5,3 s mediánem a průměrem kolem 3,4 (vyšší čísla jsou dána výrazně vyšším počtem fanoušků než je jazykových verzí). Jelikož považuji počet jazykových verzí na wikipedii za o něco málo více relevantní číslo (vzhledem k popularitě daného hráče) hledal jsem číslo, kterým vynásobím zlogaritmované počty jazykových wiki verzí tak, aby průměr i medián byli o něco větší než ten, co vyšel u FB fanoušků. Zjistil jsem, že hledané číslo je 4, jelikož po vynásobení všech logaritmů jazykových verzí právě tímto číslem, se mi medián a průměr jazykových verzí zvýšili na požadovaných cca 3,8.

Výsledný vzoreček tedy vypadá takto:

Log("počet jazykových verzí")*4 + Log("počet fanoušků FB fanpage)

A kteří hráči jsou tedy dle mého indexu popularity nejznámější? Na to vám odpoví následující obrázek:

Z první pětky je nejpřekvapivější jméno letošního nováčka - Tomáše Hertla, který se velmi rychle vyhoupl až skoro na vrchol popularity (srovnáván s Jágrem a pod.). Pokud by vám první pětka nestačila, můžete si prohlédnout celou tabulku, do které jsem i znázornil nováčky v letošním ročníku NHL (tučně)  a také hráče nominované na ZOH 2014 v Soči (žluté podbarvení). Z toho je zřejmé, že kromě Hertla, který je zraněný v nominaci chybí Havlát, Hudler a Mrázek (ten málo chytal) naopak překvapivá je nominace Ondřeje Paláta (stejně jako ve skutečnosti).

Zajímavá je i korelace mezi počty fanoušků a počtem jazykových verzí, ta vychází 0,78 (zde jsem čekal možná i o něco větší).

poznámka na závěr: FB profily jsem považoval za méně významné proto, že někteří hráči jich měli víc a tak by se výsledný počet fanoušků mohl lišit, já vždy vybral ten s nejvíce fanoušky.

[medialniblokace]

Digital Humanities #4 - co píší kina

Jaké je vaše oblíbené pražské kino? Asi každý máte své (já mám samozřejmě Ponrepo:-) ). Stejně tak (z pohledu kina) má každé svou cílovou skupinu diváků. Chovají se kina dle toho i na sociálních sítích? A jak vlastně postují?

Při jedné z dalších hodin Digital Humanities na STUNOME jsme si hráli se slovy, přesněji s wordcloudy. Na tvorbu wordcloudů existuje mnoho nástrojů, do kterých jen nahrajete textové korpusy, přidáte stopwords a pak už si upravujete výsledný vizuál (např.  Voyant, Wordle a mnohé další). Proč ale dělat něco jednoduše, když to jde složitě. Rozhodli jsme se být frajeři a wordcloudy jsme si kreslili přímo v R Studiu, pomocí balíčku "wordcloud". Takovýto přístup k tvoření je na první pohled složitější, ale dal nám nahlédnout hlouběji pod pokličku Rka (to hlavně) a možná i díky tomu vystoupily (na hodinách zmiňované) nedostatky wordcloudů (zavádějící délka slova atd.).

Rozhodl jsem se zanalyzovat posledních 500 statusů většiny* pražských kin. Statusy posloužily jako korpus a výsledkem mé snahy byl pro každé kino jeden wordcloud. Také jsem se pokusil "spatlat" svou první "infografiku", ve které jsem porovnal distribuci příspěvků na profily jednotlivých kin.

Jak to celé dopadlo? Na pročištěné wordcloudy jednotlivých kin se můžete podívat na samostátné stránce (album na G+). Tady je pouze okomentuji.

Stopwords - použil jsem na internetu nalezený seznam českých stopslov, plus jsem pro každé kino přidal specifická slova, jako například název kina v různých tvarech (např. Aeru, Aera...atd.). Hodně jsem přemýšlel, zda mezi stopwords zařadit i slova "dnes" a "zítra", která se u většiny kin vyskytovala hojně. Nakonec mi přišlo lepší, nechat je tam. Díky tomu pak působí kontrastně profily kin, kde se tato slova nevyskytují tak často - mají tedy jiný způsob komunikace.  

Pokud vezmeme kina Aero/Oko/Světozor, můžeme si všimnout podobnosti wordcloudů s dominantním slovem "dnes". I přes podobnost se ale kina liší, nejvíce vybočuje asi kino Světozor, u kterého mě překvapil výskyt slova "pondělí" (asi postují často o tom co hrají od pondělí?) a také různé formy slova "dokument". Velmi podobnou strukturu slovníku tomuto triptychu má i "mé" Kino Ponrepo. Zde je navíc stejně dominantní slovo "zítra" a podobně i různé varianty slova "promítneme", což značí naší snahu dát lidem vědět, že u nás se filmy promítají z klasického filmového pásu. U kina Atlas jsou termíny zastoupeny mnohem rovnoměrněji a kromě dominantní "režie" mezi nimi nalezneme opět i slova "dnes" a "zítra". To v Evaldu se oproti kinům předchozím nachází niancí více. Dominantním termínem je "snímek" a následují ho "rezervace" a "promítneme" (zde nejspíš v jiném kontextu než v Ponrepu;)). Kino Lucerna bylo ve svých statusech strohé a nejčastěji používaná slova jsou podobná všem předchozím kinům. Nejzajímavěji tak působí kino Premiere Cinemas v Hostivaři, které se od všech předchozích kin velmi liší. Krom toho, že se chlubí svým jedinečným zvukem Dolby Atmos je nečastěji zastoupeno slovo "čtvrtka". Čtvrtek se tak často vyskytuje z důvodu toho, že kinotýden v multikinech vždy začíná právě čtvrtkem, a tak vždy postují co od čtvrtka hrají. Dále můžeme vidět i hodně slov o soutěžích, které na profilu probíhají.

Tím se dostáváme k druhému bodu tohoto postu, tím je slibovaná infografika.

Z infografiky je zřejmé, že vyjma Atlasu, Evaldu a Lucerny je nejčastějším typem příspěvku kin obrázek. Nejaktivnějším přispěvatelem je Oko, zatímco nejméně postů za den má kino Evald. Nejvíce lajků na post získávají příspěvky kina Oko a Aero. Překvapivě v nejvíce komentářích ale ani jedno ze zmiňovaných kin nevede, předběhlo je kino Premiere Cinemas. Proč? Důvodů může být více, dle mě největší roli hraje ve wordcloudu zmiňovaná diference oproti ostatním kinům a s tím spojené i soutěže. Nejvíce sdílení má opět kino Aero. Nezapomínejme, že tato čísla jsou do značné míry ovlivněna i počty fanoušků (nejvíce mají Oko a Premiere Cinemas) a případným (ne)promováním jednotlivých postů.

* Neanalyzoval jsem kina MAT a Modřanský biograf (protože postují převážně pouze robotické odkazy na vlastní web), dále pak sítě multikin CinemaCity a Cinestar, ty bych rád porovnal někdy v budoucnu. Některá kina ani 500 statusů neměla, tam jsem samozřejmě veškerá čísla počítal z počtu analyzovaných statusů.

[medialniblokace]

Digital Humanities #3 - vztahový striptýz

Jestli si myslíte, že sociální sítě a jejich zkoumání je devízou posledních několika let, jste na omylu. Jak jsem se dočetl, tak tento obor se začal formovat již v 70. - 80. letech minulého století v USA, kde bylo na základě analýz sociálních sítí například zkoumáno, jakým způsobem vyhledávají ženy lékaře, který by jim provedl potrat, nebo třeba jak si lidé hledají práci. Pomocí těchto analýz se zjišťovala příslušnost subjektů k nějaké sociální skupině, která se vyznačovala do jisté míry podobným vzorcem chování. Na základě těchto vzorců se navíc dá předpovědět, jak se v které situaci subjekt pravděpodobně zachová a možná i proto zažil tento obor boom v letech následujících. 

V současné době jsou možnosti analýzy sociálních sítí již poměrně pokročilé a značně matematizované (využívajíc PC). Připočteme-li k tomuto i velké množství virtuálních přátelství na sociálních sítích typu Facebook (kde je už více jak 15% populace), nemůže nás napadnout jiná otázka než: Kdy jindy analyzovat sociální sítě (a vazby v nich), než právě teď?

Není tedy divu, že jsme i my, v další hodině Digital Humanities, do tohoto oboru zabrousili. S BIG DATY se už přeci skoro kamarádíme a FB API nás (doufám) již brzy bude zdravit pověstným "ahoj pyčo", tak proč to nezkusit. Co budeme potřebovat? Předně nějak TA data ze (svého) FB profilu stáhnout. Způsobů je několik, my jsme využili jeden z těch jednodušších, aplikaci Netvizz. Zde (poté co si jí povolíte) stačí kliknout na "here" na řádku "Step 2 - create a gdf file from your personal network by clicking - here". Po chvilce čekání si už můžete stáhnout svůj osobní GDF soubor. V něm jsou zaznamenány vazby mezi vámi a vašimi přáteli. A čím otevřeme GDF soubor? No třeba programem GEPHI. V něm si můžete "hrát" s vizualizací dat v souboru obsažených. Návody na to, jak si "hrát", jsou jednoduché a povaluje se jich na internetu mnoho. Nebudu zde tedy plácat játrama a raději vás odkážu na nějaké tutoriály. Jako základní zdroj vám postačí prezentace a odkazy ze stránek samotného programu.

Dat je na Facebooku mnoho, a tak raději upřesním, že jsme se rozhodli analyzovat osobní profil na základě přátelských vazeb. A jak tedy vypadá má sociální síť? Koukněte na obrázek (můžete si ho zobrazit i v plném rozlišení). V následujícím textu se jej pokusím popsat.

Tak a teď kdo je kdo. Začnu z levého horního rohu a půjdu (plus mínus) po směru hodinových ručiček.

zelená (nebo teda tyrkysová) - lidé z a okolo základky

oranžová (vpravo od zelené) - spolužáci Anet B.

žlutá - lidé ze střední školy

fialová (nad žlutou) - tři lidé, s kterými jsem seděl v komisi u voleb v roce 2010(?) na Praze 1 

světle modrá - rodina a lidé s vazbou na rodinu

červená - lidé od filmu (zaměstnanci NFA, holky s kterejma jsem byl v Sokolově, lidé z K4)

tmavě modrá - ÚISK (+STUNOME)

světle zelená - lidé z letní knihovnické školy, kterou pořádal KISK

zelená (osamocená vlevo dole) - zaměstnanci Cinema City

růžová - holky s kterejma jsem se potkal v Rumunsku

8 dalších "sólo" skupin, které bych shrnul do jedné - to jsou lidé, které jsem potkal na různých akcích, či při různých jiných "speciálních" příležitostech (např. jsme měli společný tělocvik od FF UK :-D) a nemají žádné vazby na mé ostatní přátelé.

Velikost tečky (nodu) je dána hodnotout betweenness centrality (česky se to prý řekne mezilehlost :-D), která je výsledkem počtu nejkratších možných cest ze všech vrcholů do všech ostatních, které procházejí daným nodem (uzlem). Jednoduše řečeno, nejvyšší je hodnota tehdy, pokud cesty mezi libovolnýma dvěma uzlama sítě vždy procházejí tímto uzlem. A teď k detailům, které mě při pohledu na vizualizaci zaujaly:

Mými nejhlavnějšími uzly jsou Ivet H. (donedávna přítelkyně, logicky se zná s lidmi z většiny skupin), Aneta B. (ještě více bývalá přítelkyně, která navíc chodila na stejnou základku jako já), Jakub H. a Sandra H. (jediní lidé ze střední, s kterými se pravidelně vídám), velká je i Míša P., která má vazby na mou základku.

Překvapilo mě, jak malá a poměrně stranou je Kristýna L. (jediný člověk ze základky, s kterým se pravidelně vídám).

Dále mě zaujala pozice Sandry H., která se mnou chodila na střední (do vedlejší třídy), ale zároveň nyní studuje na stejném VŠ oboru, jako kolegyně z NFA (Filmová studia). To, že je spíše červená než žlutá, bude následek toho, že jsem se na střední bavil z její třídy vždy jen s ní, a tak nevzniklo moc dalších vazeb a vazby z Filmové skupiny jednoduše přepraly ty ze Střední.

Zajímavé je i prostředí mezi Anetou B. a Davidem Hawaiiem H. S oběma jsem se vídal na hokeji na Spartě a lidé mezi nimi jsou známí právě z holešovické arény a společných sparťanských akcí.

Na skupině ÚISKu mě nejvíce zaujalo rozdělení na KNIHOVNÍKY (tedy povětšinou mé kolegy ze třídy) a na STUNOMÁKY, které znám z předmětů Studií nových médií, které rád navštěvuji. Středobodem této skupiny je Marie K., která rok studovala s námi a rok na STUNOME. Dál je zajímavá pozice Pavla S., který už má, alespoň dle konexí, značně nakročeno na STUNOME ;).

Ve skupině z Letní knihovnické školy se mísí lidé z brněnského KISKU s letošními druháky ÚISKu, kteří na letní škole byli, proto jsou i tyto skupiny blízko sebe.

Skupiny Cinema City, Rumunsko a "sólo" skupiny byly ve skutečnosti ještě více separovány od ostatních skupin, pro přehlednost (a velikost) obrázku jsem je přetáhl blíže. 

Z obrázku by se dalo vyčíst i daleko více. Myslím si ale, že těchto pár zajímavostí stačí. Ještě si dovolím přiložit jeden obrázek a to je koncentrace pohlaví. Z něj je pěkně vidět, jak jsme byli na střední škole třída plná kluků. Narušuje jí jen Zuzka K., učitelka matematiky a Adéla T. přítelkyně jednoho ze spolužáků. Další dvě holky na okraji jsou zase kamarádky Jakuba H. :).

Doufám, že se vám můj vztahový striptýz, ve kterém jsem na sebe možná odhalil více, než jsem chtěl, líbil. V jednom z příštích blogpostů se pokusím shrnout vztahy 5 FB stránek (resp. toho co lajkují). Konkrétně jsem si vybral 5 kin.

[medialniblokace]

Digital Humanities #2 - Rrrrrrr

Ve své druhé blokaci tohoto semestru se budu věnovat Rku. Resp. úvodu do něj, který nám zprostředkoval @JosefSlerka na další hodině Digital Humanities.

R? Pod jednopísmenným názvem se skrývá programovací jazyk určený pro statistickou analýzu dat, v kterém lze data snadno vizualizovat. Vznikl v roce 1993 a navrhli ho pánové Ross Ihaka a Robert Gentleman. Nejnovější release je z 25.9.2013 a jedná se o verzi 3.0.2. Z mnoha různých GUI nám bylo doporučeno RStudio, které je aktuálně ve verzi v0.97.

Úkol - zadání Nejdříve jsme se naučili pár základních úkonů, jako vytvářet proměnné a různé matematické operace s nimi a pak také import CSV souborů. Na procvičení do příští hodiny jsme dostali za úkol:

sehnat si data o počtech obyvatel v obcích kraje, kde jsme se narodili

naimportovat je do RStudia a zjistit z nich medián a průměr a zjistit, kterým obcím kraje jednotlivá čísla přibližně odpovídají

Úkol - výsledek Obstarat si dobře zpracovatelná data se nakonec ukázalo, jako jeden z největších problémů. Nakonec jsem čerpal ze stránek Českého statistického úřadu. Data jsem si vyexportoval do XLS a ten pak upravil pomocí Google Refine. Odtud jsem si vyexportoval výsledné CSV, s kterým jsem pak pracoval následovně:

> praha <- read.csv("PocetObyvatel-Praha.csv") - načetl jsem si CSV do proměnné "praha"

> praha2012 <- praha$X2012 - do proměnné "praha2012"  jsem si vybral sloupec s daty z roku 2012 (csv obsahovalo data i z let předchozích)

> sum(praha2012) - součet všech obyvatel z všech částí Prahy [1] 1246780 

> summary(praha2012) - funkcí summary jsem dostal základní přehled o datech z roku 2012 Min. 1st Qu. Median Mean 3rd Qu. Max. 289 2453 5327 21870 29420 127600

Medián tedy vyšel 5327, což je stejný počet obyvatel, jako má Praha-Zličín a průměr vyšel 21870, což je někde mezi Prahou 17 a 18.

[medialniblokace]

Digital Humanities #1 - New Semestration

Se začátkem nového školního roku znovu oživuji tuto Mediální blokaci a budu zde (opět) sdílet zážitky z hodin Josefa Šlerky. Tentokrát jsem si zapsal předmět Digital Humanities, a tak mě čeká další povinné blogování. Pokud by vás zajímalo, co se za anglickým názvem předmětu skrývá, můžete se pomocí youtube kanálu STUNOME vrátit v čase do minulého roku a většinu přednášek si pustit. Jednoduše řečeno se jedná o aplikaci kvantitativních metod na obory (např. politologie), kde to dříve nebylo možné a nyní, díky vysokým výkonům počítačů, to možné je. Pomocí těchto metod hledáme kontext tam, kde bychom ho dříve najít nemohly a získáváme tak nový pohled na objekt zkoumání. 

Co nás čeká letos? R. Letos se už nedočkáme streamování přednášek a mění se i jejich koncepce. Budeme se více do hloubky věnovat Rku, takže se v něm snad konečně naučím i něco víc, než jen chytrou kalkulačku ;). Celý předmět by měl být oproti loňskému roku více kompaktní a jednotlivá cvičení na sebe budou více navazovat (alespoň tak to na mě z prvních hodin působí).

Projekt "Profilové fotky fanoušků politických stran" Hned na úvodní hodině jsme dozvěděli, co bude naším prvním úkolem: identifikace 200 náhodných profilových fotek fanoušků vybraných politických stran (ODS, Zelení, Svobodní, TOP09, Piráti, VV, Zemanovci, KDU-ČSL, Hlavu vzhůru, Úsvit, ČSSD, KSČM, DSSS a ANO). Každý z nás si vybral jinou politickou stranu a k ní dostal set fotek (cca 200 ks) v Dropboxu. Dle parametrů, které jsme si domluvili na hodině druhé, pak každý zapsal do Google Spreadsheetu, zda se jedná o člověka, zda je identifikovatelný, zda je venku či uvnitř atp. viz ukázková tabulka.

Takto jsme si vytvořili vlastní dataset, s kterým nejspíše budeme v dalších hodinách pracovat a na jehož základě se pokusíme najít nějaké zajímavé patterny.

Jak jsme pokročili a jak jsme poměrně úspěšně začali zápasit s Rkem se dočtete v dalších postech.

[medialniblokace]

3 + 3 Kulturně novomediální prázdniny

Letní prázdniny jsou jediný čas v roce, kdy (alespoň u mě) částečně odpadá celoroční stres z prokrastinace. Člověk si najednou začíná číst, co chce, koukat na filmy, hrát hry a konečně u toho nemá černé svědomí, že by měl dělat něco užitečnějšího... a vlastně i proto píšu tento post. Ve svém prázdninovém lenošení jsem narazil na pár zajímavých projektů a akcí, které mě velmi zaujaly a které by třeba mohly zajímat i vás.

Vybral jsem 3 zajímavé internetové projekty a 3 zajímavé festivaly.

1. A Film Archive V roce 2009 bylo v Ammánu (Jordánsko) objeveno přes 850 filmů na klasickém filmovém materiálu. Problém, který projekt aFilmArchive.net řeší, je identifikace těchto filmových kopií (před jejich digitalizací). A řeší ho poměrně zajímavě - crowdsourcingem. Popisky na obalech jsou ručně psané a to nejčastěji azbukou či arabským písmem a je potřeba je přeložit do angličtiny. Pokud tedy o prázdninách nemáte co dělat a jste jazykově schopní, můžete se do tohoto projektu zapojit. Doposud bylo identifikováno 546 z 850 kopií (11.7.2013). Prvních pár kopií se už dokonce podařilo zdigitalizovat. Mezi nimi například záběry (z roku 1968) jordánského krále Husajna, neznámé vietnamské propagandistické filmy z roku 1960, pár ruských filmů  atp. Pokud by vás celý příběh filmů nalezených v Ammánu zajímal ještě více, doporučuji tento článek.

2. Košuj! "Udělat ze světa kolem nás lepší místo pro život" - s tímto mottem byl projekt Košuj! nedávno spuštěn. Jak toho ale chce Tomáš Kořínek, který za projektem stojí, dosáhnout? Jednoduše, využívá lidskou soutěživost. Pokusil se gamifikovat na první pohled nepříliš přitažlivé téma - odpadky (resp. třídění odpadu). Pokud se do této hry přihlásíte, můžete sbírat body za třídění odpadků do správných kontejnerů. Dále také můžete umisťovat na interaktivní mapu pozice kontejnerů, čímž můžete pomoci s tříděním i dalším lidem. Tato funkce mě zaujala, mohla by takto vzniknout velmi užitečná mapa, která by pokrývala rozmístění kontejnerů po celé ČR a dala by se tak na ní najít např. černá místa, kam je potřeba kontejnery umístit apod. Pokud tedy (rádi) třídíte odpad, rozhodně Košuj! alespoň zkuste.

  3. Kinograph Za tímto projektem stojí (stejně jako za A Film Archivem) Matthew Epler. Jedná se o open-source řešení digitalizace filmových kopií. Díky tomu, že je celý projekt založen na open-sourceu, jsou náklady na digitalizaci minimální. Záznamové zařízení pohání Arduino (ano, jedno se mi válí doma na poličce) a OpenFramework to celé s Raspberry Pi a Linuxem v zádech. Zpracování obrazu je řešeno otevřeným programovacím jazykem Processing s OpenCV knihovnou (manipulace s obrazem) a AEO Sound technologií (pro převod analogové zvukové stopy na filmové kopii do digitální formy). To vše vás vyjde na 1200 USD, pak už stačí jen dobrý foťák (prý cca za 2000 USD ;)) a rázem máte nejlevnější zařízení pro digitalizování filmových kopií, které si může dovolit jakýkoliv archiv. Více už vám řeknou následující videa.

    1. Musicfest Eurotrialog (23.-24.8.2013) Nevím jak vám, ale mně hudební festivaly nic moc neříkají. Jediný, na který jsem poslední roky jezdil, byl právě Eurotrialog v Mikulově. Festival se rozhodně řadí k těm menším, ale o to lepší atmosféra na něm panuje (pokaždé se navíc těším na Svatý kopeček a do zatopeného lomu). Dramaturgie festivalu se snaží vybírat zajímavé a ne moc známé kapely, takže pokud chcete nechat vaše uši objevovat (kapely) a současně s tím ochutnávat místní moky (víno příp. domácí pálenky) a to vše v příjemném prostředí, pak jeďte do Mikulova. Lístek na celý festival stojí v předprodeji 490 Kč (a děti do 15 let mají vstup zdarma!). 

  2. Festival Banát (22.-25.8.2013) Eurotrialogu podobný, avšak ještě dál od Prahy umístěný - to je Banát festival (resp. tak na mě z těch internetů působí). Nabízí však  ještě zajímavější prostředí (Rumunské město Eibentál) a asi i větší zážitek ("jiný kraj, jiný varm", cesta autobusem s kapelou dle vašeho výběru atd.). Také je ovšem logicky dražší  (2 999 Kč). Na festival jsem "narazil"  teprve nedávno (seznam účinkujících je stejně jako v Mikulově kratší), ale opět na něm najdeme samá zajímavá jména (hodně mě láká můj oblíbenej kuchař Kittchen ). Chcete někdo jet, ale nemáte s kým? Napište mi:)

3. Filmový Festival Litoměřice (23.-25.8.2013) Začal jsem filmem a tak jím moje tipy i zakončím. V humbuku kolem dvou u nás asi největších filmových prázdninových akcí (KVIFF a LFŠ) by se litoměřický festival mohl možná ztratit, což by byla věčná škoda. Program festivalu mě naprosto nadchnul. Můžete se těšit na takové perly, jako Když chlapec potká dívku (Leos Carax), Spiklenci slasti (Jan Švankmajer), Opilý anděl (Akira Kurosawa), Dementia 13 (Francis Ford Coppola), Crash (David Cronenberg) apod. :). Krom toho se na festivalu odehrají i ozvěny Anifilmu. Sám jsem před několika lety festival navštívil a dodnes vzpomínám na tu úžasnou atmosféru menšího festivalu, kde se sejdou lidé, kteří mají film rádi a opravdu je zajímá ( a nejsou tam jen proto, že je to IN - KVIFF styl). Na festivalu se podílí litoměřické kino Ostrov (prostory), Katedra filmových studií UK (dramaturgie) a další.

Jak už jste si asi všimli, všechny 3 zmíněné akce se bohužel kryjí. Všechny mi ale přišly zajímavé, proto jsem je sem uvedl. Sám se budu muset hodně rozhodovat, kterou zvolím...

Snad vám tento článek dodal trochu inspirace na prázdniny. A když se i tak budete jó nudit, pusťte si třeba The Avalnches:

[medialniblokace]

"Koupíš mi ho?"

(printscreen z ivysilani z krize ve vládě po zatýkání ÚOOZ)