MyBestTrip @mybesttrip-cz - Tumblr Blog

Posts

Den 3. - 1/3 - sobota - 3. 3. 2018 Poušť Wadi Rum Rano jsme se probudili na menší stolové hoře vedle kempu. V noci jsme se byli projít po okolí a náhodou našli dobré místo na přespání. Kdo by taky spal dole, kde není nic vidět, že? Popadli jsme tedy deky ze stanu a šli nahoru. V noci byla pěkná kosa. Deka navíc by se hodila. Ale ten východ slunce za to stál. Snídaňe byla od 8, tak jsme si šli ještě na chvilku lehnout dolu abychom se trošku ze zahřáli. Po 9 hodině nás vyzvedl chlapec s větší Toyotou. Nasedli jsme a už si to drandili po poušti. Navštívili jsme to nejlepší, co Wadi Rum nabízí. Vzal nás k Lawrence's House, ale hlavně na Rock bridge. Trošku jsme poskákali po kamenech a pokračovali do Rum village chytnout nějaký ten stop.

Den 2. - pátek 2.3.2018 Potápění v Aqabě, cesta do Wadi Rum S Rikkim jsme vstávali asi po 7 hodině a po 8 jsme i s jeho kamarádem/zaměstnancem Alexejem vyrazili do přístavu. Po Aqabě nejezdí žádná hromadná doprava, ale taxík najdete na každém rohu. Skočili jsme si pro snídani do mekáče, který jsme snědli u majáku. Mají tam krásnou loď jménem Sea Breeze. Chvilku jí trvalo přiravit, ale zhuraba za hoďku jsme vyrazili na moře. Přidal se k nám taky nějaký Němec a Švédka spolu s instruktorkou. Plavili jsme se hodinu podél jordánského pobřeží, kde jsou korálové útesy a k potopenému vraku, který je zhruba 15 metrů pod mořem. A tak přišlo na potápění. Podle Rikkiho, nejkrásnější místo s jménem Japanese Garden. Naše první potápění bylo dechberoucí. Trvalo asi 20 minut a byli jsme v hloubce asi 10 metrů. Alexej jako náš instruktor byl velmi profesionální. Úžili jsme si to. Teď tu trošku uděláme reklamu Rikkimi a jeho potapěčskému centru v Aqabě. Díky tomu, že jsme u něj spali přes Couchsurfing, tak jsme i dostali velmi dobrou cenu. Rikki je super týpek původně z Británie, který žije v Jordánsku a je opravdu ochotný. Poradí, má o vás starost a zařídí vše, o co si řeknete. Návíc je s ním sranda. Tady je se svolením kontakt: Rikki Osullivan - +962 7 8116 3632 FB: Ahlan Aqaba Scuba Diving Centre - nejlépe pište přes Messenger www: http://www.diveinaqaba.com V centru Aqaby jsme si chytli taxi. Bylo dost složité vysvětlit kam vlastně potřebujeme. Mířili jsme na místo za městem, kde by se dalo dobře stopovat. Rikki říkal, že to bude stat tak 4 JOD. Taxikář byl celkem zmatený a když po chvilce odbočil špatným směrem, tak už jsme se ozvali. Zastavil, s dalšíma dvěma u silnice začal řešit kam to vlastně chceme a pak jsme i volali kamarádovi, co uměl anglicky. Výsledek: Jasně, za 15 JOD. Tak jsme řekli, že 5 a odcházeli. Takže nejdřív 12, pak 10, pak 7 a nakonec 5. Dostali jsme se na kraj města, kam jsme ho museli stejně navigovat. Auto nám zastavilo do prvních 5 minut. No auto, spíš pouštní přemysťovadlo. Starší beduín za volantem, asi manželka a tři děti. Všichni vepředu. Takže místo vzadu bylo. Jen co jsme dosedli, už rešil kolik mu dáme. Začal na 10 JOD. My řekli, že stopujeme, ale protože jsme pospíchali do pouště Wadi Rum, tak jsme byli rádi, že jsme v autě. Dohodli jsme se na 7. Jenomže v půlce zastavil, že chce 20. Tak jsme řekli, že 10 a stejně nás tech asi 70 km dovezl. Ve Wadi Rum nás vyzvedl beduín z campu, který jsme si raději na radu zarezervovali přes Booking. Dobře jsme udělali. Majitel začal okamžitě komunikovat přes WhatsApp. Podrobnosti dopíšeme později. Ale bylo to super usínat pod hvězdami, kde se natáčel například film Marťan.

Den 1. - čtvrtek 1. března

Je tu krásně a příjemně teplo. :-)

Přistáli jsme na letišti Ovda uprostřed izraelské pouště v 15:00. Autobus do Eilatu odjížděl v 15:15, tak jsme doufali, že stihneme pasovou kontrolu a pojedeme. Z letadla jsme vystupovali jako úplně první. Chyba. Ještě před budovou nás zastavil celník a začal se nás vyptávat. To co jsme mu řekli, zopakoval kolegovi a ten se nás začal vyptávat na to samé. Pochopitelně nás předběhla všechna letadla, co zrovna přistála. Takže máme za sebou první křížový výslech. :-D

Ponaučení: Nechoďte jako první z letadla.

Následovalo dlouhé čekání na pasovou kontrolu. Celníci postupně přicházeli, odcházeli, fronty se pohybovaly různě, ale ještě nikdy se nám nestalo, že bychom z výchozí pozice někde ve 2/3 fronty, zůstali skoro poslední. Asi nějaký druh kouzla.

Ponaučení: Vyber si vždy správnou frontu.

Hned jsme vyběhli ven. Autobus měl jet v 17:12. No, přijel v 17:35… Tak to tu nejspíš chodí. Nespěchá se tu. Dokonce na nás někteří zaměstnanci dost důrazně křičeli: “DONT RUN, DONT RUN”. Těžko říci proč, ale asi jsou v Izraeli prostě opatrní. Na letišti Ovda si vyměňte dolary za šekely. Autobusáci jinou měnu neakceptují. Kurz je v odletové hale celkem slušný.

Ponaučení: DONT RUN

Izraelská autobusová společnost egged.co.il má krásné autobusy. Můžete s nimi jezdit po celém Izraeli. Klimatizované, s wi-fi a na každém sedadle je USB nabíječka. Řidiči jsou veselí a komunikativní. Ten náš na cestě do Eilatu zastavil asi u třech vojenských základen, kde jsme vyhodili nebo nabrali nějaké ty vojáčky. Zakladny jsou blízko Egyptu. I tank jsme viděli. Bus zastavil na hlavním autobusovém nádraží, kde, jak už je zvykem i u nás v Evropě, uvidíte klasického bezdomku. Za půl litru pomerančového džusu zde zaplatíte 10 šekelů.

Ponaučení: Nekupuj si džus na nadraží.

Šli jsme pěšky do nákupního centra Big Eilat. Kde měl být místní operátor Cellcom. Ten jsme nenašli. Ale v obchodě s telefony měl stoleček velmi ochotný chlapík s batohem a prodával SIMky. Výsledek je, že Ondrovi simka funguje. Pavlovi nefunguje ani druhá vyměněná. Byli jsme však ve velkém spěchu. Hraniční přechod Araba mezi Eilatem a Aqabou zavírá v 20:00. A my ještě v 19:30 řešili nefungující simku. Naštěstí nám chlapík zavolal taxi - 41 ILS.

Ponaučení: Příště najdi obchod operátora.

Na hranice se nejspíš dá dostat ale i pěšky nebo busem. Byla tam zastávka. A hromadná doprava v Eilatu funguje nejspíš pefektně. Na hraničním přechodu na izraelské straně jsme zaplatili výstupní poplatek 207 šekelů za dva lidi. Doporučujeme neměnit zde za dináry. Za 100 USD dostanete jen 60 JOD, ale mělo by to být spíš tak 70 JOD. Následovala pasová kontrola, dutyfree a pak asi 200 metrů země nikoho - zvláštní pocito. Na jordánské straně musíte projit skenery, zaregistrovat se, mají tam na to asi 5 okének. Ale kupodivu nás nestáhli o 40/10 JOD (40-méně jak 3 noci v Jor./10-méně jak 3 noci v Jor.) - zatím je to zadarmo. Uvidíme na Allenby bridge, až budeme přecházet do Palestiny.

Ponaučení: Dávat si pozor na kurz ve směnárně.

Taxík do Aqaby nás stál 22 USD. JOD jsme neměli. Pravda trochu moc, ale pomohl nám se dostat až k domu Rikkiho, který bysme bez něj asi nenašli.

Ponaučení: Příště si pohlídat cenu taxi. Zákonem se hlídá, že zapne taxametr. To neudělal. Mělo to stát 9,5 JOD cca 11 USD

Teď jsme u super týpka doma, kterého jsme našli přes Couchsurfing. Jmenuje se Ricky a slíbil nám super program na zítra.

Nastupujeme do letadla. :-)

Jsme sbalení a zítra vyrážíme z letiště Václava Havla do Ovdy v Izraeli, následně do Ejlatu a pak za kamarádem Rickim, který má potápěčské centrum v Jordánsku v Aqabě.

Postupně budou přibývat posty z cesty. Máme v plánu si koupit jak izraelské, tak i jordánské SIMky a budeme online.

Ničeho se nebojíme. Máme toho o obou zemích zjištěno hodně a moc se těšíme. Nicméně, protože nejsou někteří naši členové rodiny na FB nebo na Instgr, tak bude průběžné hlášení tady.

Držte nám palce a cestuj a poznáš svět.