“dáš mi ještě chvíli?”
“nemůžu, nemám čas”
jak bizarní
we're not kids anymore.
I'd rather be in outer space 🛸

❣ Chile in a Photography ❣
PUT YOUR BEARD IN MY MOUTH
taylor price

Janaina Medeiros
tumblr dot com
Monterey Bay Aquarium
art blog(derogatory)

pixel skylines
will byers stan first human second
No title available

JBB: An Artblog!
🪼

Discoholic 🪩

PR's Tumblrdome
Stranger Things

Kiana Khansmith

祝日 / Permanent Vacation
DEAR READER

seen from India

seen from United States
seen from Croatia

seen from Malaysia
seen from United States

seen from United States

seen from Italy

seen from United States
seen from Brazil

seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from Argentina

seen from Argentina
seen from United States

seen from United States
seen from United States
seen from Germany
seen from United States
seen from United States
@namayuxin
“dáš mi ještě chvíli?”
“nemůžu, nemám čas”
jak bizarní
na hraně rána mám myšlenku v dlaních.
tenký pruh světla mi pravdu šeptá,
padlá hvězda má dost vlastních starostí
a tak v pekelném žáru mizí ze světa.
skrze zavřené oči ji však dále vídávám,
tam, kde není překážkou prostor a čas,
takto už zůstává můj svět rozeklán
den co den překonávám v něm propast.
was I? I was too lazy to play or paint or write or try to make a change now I can shoot a gun to kill my lunch and I don't have to love or think too much
MGMT
Nejsme lidské bytosti prožívající duchovní zážitek. Jsme duchovní bytosti prožívající lidský zážitek.
Teilhard de Chardin - Fenomén člověka
Lunu pozdravím
a ona mě
popluju za ní
dál od Země
Kosmické vakuum je zároveň i plností, neboť mu zjevně nic nechybí. Neobsahuje nic, co by se projevovalo nějakým konkrétním tvarem, a přesto se nám zdá, že v sobě zahrnuje veškeré bytí v jeho potenciální formě. Tímto paradoxním způsobem můžeme překročit obvyklý rozštěp (dichotomii) prázdnoty a tvaru, bytí a nebytí.
Stanislav Grof - Kosmická hra
“je to sice boží, pro mě teď jenom ne uplně příjemný...”
myslím, že skutečná svoboda člověka spočívá v možnosti řídit se vlastním svědomím, a ten nejvyšší dar je schopnost svému svědomí naslouchat
vesmír chyby nedělá
“hlavní je psát. takže pište a pište, to ostatní přijde samo.”
jak zvláštní je pozorovat, že správná míra něčeho, co je svou podstatou škodlivé, může působit prospěšně
ano, vesmíre? poslouchám
vědět, co chci
chci toho moc?
Až pochopíme, že žádná bytost nemá svou identitu, jaký potom bude rozdíl mezi tváří naší a tváří Buddhovou?
Hadés Alain Yaouanc - Učebnice vědecké a tradiční astrologie
moment, když rozetne tok času vedví,
myšlenky stojí, okolní mlžné pozadí
čeká, až prospíš se, potom se rozední,
ne víc, než chceš, možná o něco míň.
zvolna sublimuje v éter tvé přání,
krouží ti pod víčky, nechává stopy,
budí tě k ránu, uvrhne mysl v zdání,
že bude skutečností do příští noci.
můj první, a možná nejdůležitější poznatek z práce se sny je, že pokud si myslíte, že snu rozumíte, tak mu nejspíš nerozumíte
zdá se mi nepřehlédnutelný paradox, že člověk je často přesvědčen o prospěšnosti činů, kterými si ubližuje, přičemž vidí škody v principech, které jsou esenciálně dobré