Můj námět na letošní vánoční filmovou pohádku české televize pod titulem:
O Pekelně zakleté princezně
Za sedmero horami žije byje Káča v chaloupce s Babičkou a víc jak cokoli na světě si tahle Káča přeje jít do světa. Problém leží v tom, že do světa chodí jenom Honzové. Tak už to v pohádkách bývá. Teda, shodou okolností taky nedovoluje místní pán mladým ženám opouštět panství, ale takhle by to, že ano Babička neřekla. Babička viní za Káčino snění jejího nebožtíka tatínka, který ji naučil lovu a šermu. Ale i Babička ví, že když si Káča jednou něco namane, tak už ji ani peklo nezastaví.
No a tak to vlastně ani jinak dopadnout nemůže: Káča se musí stát Honzou. Jednoho rána si ostříhne vlasy, vezme kalhoty a uzlíček s buchtamy a už aby vycházela z chalupy. Jenže v ten okamžik ji zastihne Babička, a no jen ať si holka jde do světa takhle ohnutá, to uvidí sama jakym bude Honzou. Následuje sestřih scén jak se pod Babiččíným dohledem Káča učí být Honzou (chodit, pít pivo, krkat, hrát karty etc etc, a taky něco ve smyslu pratchetvského „mysli ponožkami“). A když už Honza všechno zvládá a loučí se, vytáhne Babička ze staré skříně balíček, že je to po její babičce, že se to Honzovi bude na cestu hodit. Z balíčku se vyklube obleček myslivečka alá Libuška Šafránková, který si Honza hned obleče a vyráží.
Po scéně bloudění po kopcích a loukách s písničkou (leitmotif: „Tak se vzmuž!“), přijde Honza ke království černým rouchem zahaleným. Jedinná dcera králova je tu prý pekelně zakletá, a kdo že se odváží k Luciferovi, aby ji odklel, dostane půl království a princeznu za ženu. Na nádvoří už je houf začmouděných a zraněných knížat, co se už bez úspěchu do pekla vkrásti snažili. Král a královna pláčí a naříkají, že už se nikdo princeznu neodváží zachránit. Honza přichází a že by se jako odvážil, ale princeznu ani nezahlédne, že prý je na to moc zakletá aby ji vůbec lidské oko uzřelo. Najednou vpadne na scénu z vedlejších dveří mladý Kralevic, a rozčileně oslovuje své královské rodiče, že už to nevydrží, tady jenom sedět na zámku, že musí jet sám do pekla odklít princeznu. Ze zhroženého výrazu krále a královny je vidět, co si o osvobozovacích schopnostech Kralevice myslí a snaží se mu to rozmluvit, že jeho místo je tady na zámku, že ve světe ještě nikdy bez služebnictva nebyl, ale Kralevic nejde rozmluvit a dobrák Honza se ho zastane a že může rád jet s ním a slíbí králi a královně že se o něho postará. Tak dostane Honza s sebou na cestu neschopného Kralevice, který se hned po výjezdu ze města začne chovat jako pyšná Princezna tm, effeminí, pyšný, a ještě k tomu nešikovný, jako by se ve vlastním těle nevyznal. Honza se pořád vyptává jak se to jako stalo to zakletí, kudy do pekla, jak princezna vypadá, etc, prostě je mu velmi do řeči. Kralevic se chová k Honzovi hrozně, jako kdyby byl Honza špinavej a hloupej a co to má na sobě za hadry, a to doopravdy žil v chatrči, a to je tak podivné jak ti poddaní žijou, a že skoro doufá, že Princeznu nezachrání, protože by si ho stejně nikdy nechtěla vzít za muže. Na Honzovy otázky odpovídá naštvaně a vágně a že se Honza nemá tolik vyptávat, že jeho úkol je doprovodit, vymyslet jak princeznu zachránit, a zbytek zařídí Kralevic.
Po cestě potkají:
Stařenku co potřebuje pomoci, Kralevic ji odmítne a co že mu je do toho pomáhat lidem můžou si za své utrpení sami. Honza na to, že jak by nebyli chudí, ze všech danní a robot co musí odnášet a válek co tu zpustošili zem. Kralevic na to, že když je jim tu špatně, tak by měli odejít do vedlejšího království. Honza mu nasléze vysvětlí co je to nevolnictví. Kralevic je zhoržen a že to by jeho rodiče přece nikdy neudělali... (nakonec stařence pomůžou).
2. Písnička Umění:
HONZA
Vždyť ty nic neumíš!
KRALEVIC
Já? Že nic neumím? A co umění? A co filozofii? Tak ty zaspívej sonátu a řekni mi jak sun tzu radil velet vojskům v nestázi?
K umění,
Já se mám k umění.
Proč dávat cihlu k cihle jen, když můžeš stavět hrad?
Proč kopat míčem sem a tam, když můžeš tancovat?
Proč dávat jazyk jen tak ven, když jde básně citovat?
To není, že bych neznal svět, kdo svět zkoumá má nadhled.
To není že bych neuměl, ale jak v lese užiju svých děl...
HONZA
K umění,
Jó i k umění,
Musíš umět dělání!
Nepostavíš nikdy hrad, když neumíš cihlu klást.
Tělo musíš cvičit přec, abys mohl tancovat.
A k čemu by jsi básně pěl, když neříkáš co bys chtěl?
V lese jsi a v lese budeš, k čemu nadhled když tu zbudeš!
V lese jsi a v lese budeš, k čemu nadhled když tu zbudeš!
3. Hajné v hostinci na kraji lesa kde se zastavili na odpočinek. Zatím co spolu hrajou karty, pozná Honza, že jsou to čerti, a začne se nenápadně vyptávat jak by se smrtelník mohl dostat do pekla, kdyby tedy jakbysme do pekla chtěl, a taky kdyby čiště teoreticky někdo chtěl odklet pekelně zakletou princeznu jak by na to, teda čiště teoreticky, šel, že vážení páni čertové jsou v tom úctihodně vyučeni a určitě se v tom vyznají. Čerti se těší, z Honzového mysliveckého vystrojení pod dojmem, že je to mladší nezkušený kolega, že se mládež dneska konečně zase zajímá o čertí kultůru a tradice a prozradí Honzovi a Kralevicovi, že smrtelník by mohl jít do pekla tradičním způsobem, ten je doporučený, ale pak by musil zůstat jabysme navždy, ale že kdyby to člověku nebylo k mání v pekle zůstat na zotavovací pobyt věčný, existuje i vchod do pekla pro hosty krátkodobého typu a ten že je tam a tam, a že odkletí pekelně zakleté princezny to je jednoduché a tady je sepsaný stručný rezept na lektvar, že rádi nováčkovi pomůžou a zrovna takovému jako jsi ty který se chce vzdělávat. Kralevicovi je během tohoto celého na výrazu vidět, že nabírá pro Honzu respekt a že si váží toho co tu Honza zvládá a že se z toho učí, jenomže než jeden z čertů dopíše poslední položku na receptu Kralevic náhle vzdechne nebo něco okomentuje nebo udělá něco jiného suspekt a čerti poznají, že ani Honza neni čert a že byli obelstěni a vrhnou se na ně. Kralevic se vůbec bránit neumí ale Honza přepere čerty, popadne recept a Kralevice oba utíkají z hostince co jim jen nohy stačí.
4. Sesypou se u dveří chaloupky za kopečkem a Honza, že je ale dobře dostali, a že se Kralevic bude muset naučit se prát. Najednou se dveře chaloupky otevřou, v nich stojí stařenka, co jí pomohli. Mládenci se jí se vším svěří, ona se podívá na recept a že to je prý jednoduchý, že většinu toho tady má a uvaří jim lektar do kouzelně vypadající lahvíčky. Jedinné dvě ingredience co jim chybí jsou tři zlaté vlasy princezny a zub luciferův.
5. Vyrazí směrem vchod do pekla pro hosty krátkodobého typu a následuje montaž scén jak se Honza a Kralevic spolu skamaraďují a sbližují: Honza učí Kralevice mečovat s klacky v lese, prát se, založit oheň, které rostlinky a houby se dají jíst a které ne, možná je ktomu nějaká pěkná písnička nakonec scéna jak dělají nějakou ptákovinu a spadnou spolu a smějou se, čela do sebe strčí ale zůstanou obličejema blízko sebe, najednou utichnou a zvážní a podívají se do očí a pak na rty druhého a pak zčervenají a rychle se odvratí na druhou stranu ale oba se pro sebe zamilovaně usmějou (všechno se to odehrává v podzimních slunečných lesích alá montáže z lotranda a zubejdy btw).
6. Loupežníky, co je přepadnou na cestě. A přivážou ke stromu. Kralevic nechápe proč něco takového mají zapotřebí, copak neměli jednou slušnější zaměstnání. Honza mu šeptem vysvětlí, že loupežníci jsou obyčejně staří vysloužilí vojínové, že celý život znali a uměli jenom válku a násilí a nedostali po válce žádnou práci ani podporu, že vrámci jejich znalostí a možností je dát se na lup docela dobré zaměstnání, že tak už to bývá, to si člověk už musí dávat pozor, když je hlad a nedostatek, že i lupiči to nějak přežít musí. Kralevic vše vyslechne a pak Honzovy řekne aby počkal na jeho signál. Ve správné chvilce použije fyzické násilí. Nakonec loupežníkům zvládnou utéci i s jednou jejich truhličkou.
7. Chudobnou vísku, kde jim milá ale vystrašená rodinka poskytne nocleh a pohoštění i když vlastně nic nemají. Honza a Kralevic se od nich dozvý, jak to v té vísce nebývávalo vždycky tak jako ted´, bejvávalo jim dobře, ale že od té doby co válka zkončila tu a přesunula se do sousedního a obsousendiho království mají bídu, obsousední král prý podplácí zdejšího pána, který pak přímhuřuje oči když občas vpadne obsousední armáda a vzplení jim zásoby. S Kralevicem, který žil v přesvědčení že už je všude v jeho království po válce, to hluboce pohne a společně s Honzou se rozhodnou nechat té rodince tu truhličku s drahokamy co ji vzali loupežníkům, že oni ji potřebujou více jak Kralevic s Honzou.
8. Večer u ohně před tím než dorazí do pekla proběhne nějaká konverzace nebo písnička ze které je divákovi jasné, že se mají Honza a Kralevic rádi, ale že se to ani jeden neodváží říct. Kralevic naznačuje, že se to teď nesluší, ale jakoby měl na zítřejší den a odkletí prinzeny obrovské naděje, jakoby potom mohl smět honzu milovat. Zatímco Honza má morální dilema, protože a myslí si, že jen kdyby se stal zase Káčou tak by se Kralevicovi mohl líbit.
HONZA
Ach listí, mechu, houby a lese,
Poraďte jak se můj život víc snese.
Mám vybrat si lásku a opustit sen?
Mám milovat noc a nesnášet den,
nebo žít šťasten a sám…
Mám…
Na odkletí Princezny jim chybí její tři zlaté vlasy a zub Luciferův. Když dorazí k branám pekelným pro hosty krátkodobého typu, je to jeskyně uprostřed lesa která má nad vchodem takovou tu obrazovky s číslem a přepážkou jako mají v čekárně na úřadech. Honza dojde ke stojánku s tlačítkem, aby si vzal číslo a vyleze mu papírek s číslem 666, s Kralevicem se znovu podívají na obrazovku, kde pod nadpisem “právě obsluhujeme číslo:” svítí červeně 002. No to asi chvíli potrvá, vzdechne Honza a Kralevic vypadá rozčileně. Po montáži scén jak tam čekají, a obrazovka vypadá občas že se číslo změní a pak přece ne, řekne Kralevic, hele a nechceš se vloupat. A Honza, že jo, že to obkoukne z druhý strany. Tak to oba obkouknou, jenomže když se vrací zase před bránu, zře Honza ze za stromu jak si Kralevic vytahuje 3 zlaté vlasy ze svojí vlastní hlavy a strká je do lektvaru. Následuje hádka: Honza co to jako, Kralevic já je měl s sebou, Honza že neměl já to viděl že jsi tam dal svoje vlastní vlasy, co si to jako myslí že to bude fungovat a zuří vždyť to zničil celý lektvar, jak budou teď princeznu osvobozovat. Ale Kralevic mlčí a dívá se na Honzu a vypadá, že se brzy rozbrečí. Honza se naráz zklidní a že to tak nemyslel, že je to v pořádku a vezme Kralevice za ramena, jen ať mu Kralevic prozradí proč to udělal. Kralevic vzlyká víc a víc a prozradí Honzovi vše: že on je Princezna a jak přišlo k tomu že byla zakleta (tady započne Kralevic používat pro sebe ženský rod), že si na její království peklo zasedlo a jak je to hrozné prokletí žít jako muž a jak se tak styděla to Honzovi říct, ale že jsou to její 3 vlasy a že teď stačí jen ten zub Luciferův. Honza se začne šťastně smát, a že to se Princezna vůbec nemusela stydět, že on je v podobné situaci jako ona, vezme ruku Princezny a dá si ji na prso a povídá, že taky má podobné tajemství, ale že kdyby byl zaklet jako princezna tak by se vůbec neodklíval, ale že tomu rozumí, že to neni pro všechny. Ale Prinzezna jen zhroženě kouká na svojí ruku na Honzovym prsu. A pak začne zuřit ona, jakto že je Honza holka a jak ji mohl takto lhát? A jestli si toho je vědom že si ji bude muset vzít ženu, a ona si ho i vlastně vzít chtěla, ale takhle to bohužel nepůjde a rozbrečí se ještě víc. A dál povídá, že ona si celou dobu myslela že si hude brát švarného jinocha a né nějakou holku, že si žadnou holku brát nechce, nebo teda neví nejstli chce, a to stejně král s královnou nedovolí, že se radši zachrání sama hmpf. Odstrčí Honzu, popadne lektvar a vejde do pekel.
Honza se za ní v šoku smutně dívá "ale Kralevici......ne....Princezno!!!!....vždyť jsem nikdy neřek že švarný jinoch nejsem...." a vykročí aby se vydal za Princeznou. V tom okamžiku je ale přepaden těmi čerty, co je v hostinci obelstili, a oni ho svážou a odnesou do pekel jako pytel brambor.
Kralevic/Princezna mezi tím prochází labyrintem pekel (alá až opadá listí z dubu ve fimfáru) nakonec dojde do luciferovi kanceláře. Lucifer (ideálně Marek Eben) má zrovna nějaké jednání, ale Princezna je překvapí, vyhodí nedůležitého pekelného úředníka z kanclu a dveře zamkne. Pak popadne z dekorace na stěně obrovský meč, přepere Lucifera a rukou mu vytáhne jeden z předních horních zubů. Krev vystříkne všude, ale Princezna si toho nevšímá a celá od krve hodí zub hned do lektvaru zatřepe a celou lahvičku vypije. Pár sekund se kouká kolem sebe očekávajíc něco. Ale vůbec nic se nestane. Lucifer do té chvíle ještě zhrožen a v bolesti z přepadení a krvácející z huby, se začene nehorázně smát "ale ale Princezno, já mám pořád ještě vaší zaklívací smlouvu tady v šuplíku, to přece nefuguje se zkoušet odklít, když máte ještě platnou smlouvu a ještě k tomu,” zvedne lahvičku od lektvaru ze stolu a čichne si k ní, „no zapoměla jste přece na poslední ingredienci, co ste si stímhle chtěla dokázat, to se snad ani radši nebudu ptát." A sedá si zase ke stolu jako by chtěl pokračovat v práci. Prinzezna jenom kulí oči, „jakou smlouvu? jakou smlouvou jsem mohla být zakleta? Vždyť já sem nic nepodepisovala..” Lucifer s nezájmem otevře ten nejnáhodnější šuplík, který je mnohem delší než vypadá že by měl být, prolistuje chvíli a vytáhne kus papíru s pečetí, „No tady to máte, My, Král a Královna království Zasedmihorského, to jsou vaši rodiče madam, se tímto dokladem zavazujeme, že dáme Knížeti Pekelnému, váženému Panu Luciferovi, to jsem já, cokoliv za to aby jsme měli syna. A pak podpis a pak tady dole v podmíkách: cokoliv je úředně definováno jako všicinko, co si Jeho výsost Lucifer namane, zahrnujíc i kledby typu škodlivého, které by spůsobili značné duševní či fyzické potíže osobám nám blíským. A máte to.” Princezna jen ztuhlá v šoku zakoktá, „ a poslední igredience?" "ano, ano, polibek z čisté lásky pokud si na to správně vzpomínám" namítne s nezájmen Lucifer zase u své Práce. Princezna kulí očima ještě víc, „polibek z čisté lásky?........”, Lucifer pořád dále ve svých papírech, „Ano, ano, polibek z čisté lásky, ty bývají občas i tak silné, že ten zbytek lektvaru a oficialní nulifikace smlouvy ani neni potřeba, ale to bych se nesnažil takhle zpětně zařídit, čistá láska to není jen tak, to nenajdete jen tak v lese.” a najednou se Luciferově počítačové obrazovce objeví videohlášení od čerta, že škůdce a podvodník byl úspěšně odchytnut, v pozadí videa je Honza za mřížemi žaláře. Princezna zděšeně vyhlásí „Honza!!” A běží co může z Luciferovi kanceláře ven.
Následuje dramatická fight scene kde se Princezna probojuje peklem k Honzovi do žaláře popadne překvapeného a deprimivaného Honzu za obličej a políbí ho. V mraku zlaté záře a třpytek se Kralevic promění v Princeznu v krásných šatech a malou korunkou na hlavě, Princezna vezme Honzu za ruku řekne pojď padáme a běží. Po cestě přeperou ještě pár čertů a pak jsou venku a plní smíchu až spadnou jeden druhé do náruče a Honza, že se přece jenom vrátila, že se pro něho vrátila, a Princezna, že to je jasný, že ho má přece ráda, omluví se, že ho neuposlechla a že ho tam nechala, a že je vlastně jedno jestli je Honza holka nebo kluk, když ho miluje.
Po cestě nazpátek do království:
Víska, kterou prošli, je úplně zpustošená, nikde ani dušička. Přijde k nim dcerka z rodiny u které dostali nocleh a povídá, že jim ta truhlička přivedla jenom neštěstí, že když to jejich pán viděl že maj peníze a chtějí se vykoupit z dluhu, tak obvinil rodiče že jsou sabotéři a terroristi ze sousedního království a truhličku odcizil, a nic proti nadělat nejde protože zdejší Pán má právo z moci pana krále ale taky ze síli obsousední armády. Princezna obavena novou znalostí čínů svých rodičů i proti ní, prohlásí když tvůj pán má tak rád obsousední království ať je tam vyhnán, a vezme celou vísku s sebou aby mohli žalovat u krále.
V lese sje znovu zkusí přepadnout lupiči ale Princezna je naverbuje jako svojí osobní gardu, slíbí jim čestnou práci a vážená místa v královské armádě
Tak táhnou Honza a Princezna s mini armádou na hrad po cestě na ně zamáva babička z chaloupky a taky se k nim přidá.
Princezna se vrací na královské nádvoří na koni v čele armády s mečem od Lucifera v ruce. Král a Královna se na ni nervózně usmějou, ach tak si tady, to jsme rádi, že si celá a pak mluví jenom na Honzu, jak to teda bude se svatbou s stou půlkou království, jakoby nic neviděli. Princezna vykročí s vytaseným mečem k rodičům a prohlásí „Půl království dostane, ale ne od vás. Princeznu za ženu si vezme, ale budu to já kdo se oddám.” Král se diví proč jako? „Mysli na království, děvenko, jenom s mužským následníkem je stabilní království, no nehněvej se, vždyť my sme nevěděli. Že ti to bude tak vadit” Princesna se rozzuří „Stabilní království?? Tvůj lid je zpustošen z válek které ty jsi vedl, a chamtivostvi tvých pánu kteří na válkách vydělali a dále vydělávají, peklo je vedeno lépe než toto království, slíbil jsi že dáš půl království tomu kdo odkleje prinzeznu, oba dva jsme ji odkleli, půl království dáš mě a půl Honzovi, naší svatbou zůstane pospolu, a vy královští rodiče, zůstanete bez půlky a bezdětní, protože za syna by jste i vlastní dceru prodali. poslední scéna je veliká svatba v obecentsvu je i babička i stařenka a lupiči v krásných královských uniformách a princeznu k oltáři vede Lucifer.
a pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec :)
(film by taky mohl začít ominózní scénou kde za bouřky na zámku Král s Královnou podepisují nějakou obecenstvu neznámou smlouvu s Luciferem, aby Lucifer mohl mít víc screen time)
