The Color Run 2015
Po dlouhé době jsme se opět někam vydali. Účastnili jsme se barevného závodu The Color Run. Závod se konal 30.5.2015 v Praze na výstavišti v Holešovicích a měl 5km. I když říkám závod, tak to byl spíše takový závod - nezávod. A to proto, že se neměřil čas. Po oblečení bílého "závodního" trika jsme si šli uložit batohy do úschovny. No a hned poté šli tancovat na DJe a rozházet na sebe a lidi okolo pytlík s barvou, jenž jsme dostali. Takže celkem barevní jsme byli už před výběhem. Tak a odstartoval se závod. Čekali jsme 30 minut, než jsme se dostali do hadu lidí, který šel až za výstaviště. A poté chvilku pomalu běželi, dlouho stáli. Zase chvilku běželi a opět stáli. Takhle to trvalo skoro do prvního stanoviště, kde po nás měli házet barvou. Natěšeni, že po nás bude někdo mrskat barvu (proto jsme tam také jeli, že...) jsme uháněli do prvního vrhacího stanoviště a když jsme tam došli/doběhli, tak jsme zjistili, že jim barva došla. Jak je to možné? Vždyť za náma jsou další 2 tisíce lidí. No.. Tak poběžíme rychle na další stanoviště, abychom alespoň tam dostali barvou po čumáku. Had lidí se roztrhal, takže se předbíhalo celkem dobře. Přiběhneme na další stanoviště a co myslíte, že se stalo? Barvy došly. S ještě malou nadějí běžíme dál na třetí stanoviště a ta samá situace. A na čtvrtém a zároveň posledním stanovišti samozřejmě také. Přiběhli jsme do cíle, dostali medaili s lahví vody, udělali pár fotek a šli si zatancovat na muziku DJe. Po nějaké době jsme dostali hlad a tak jsme si šli stoupnout do fronty úschovny pro svůj batoh. Přes hodinu jsme čekali ve frontě. Pár lidí dokonce přeskočilo pult a šlo si hledat svůj batoh. A nikdo z dobrovolníků jim nic neřekl. Takže si kdokoliv mohl odnést cokoliv. Po hodině a půl hladovění a čekání ve frontě jsme konečně dostali svůj batoh a mohli si jít koupit něco k jídlu a k pití. Při odchodu jsme si všimli, jak se lidé fotí u zdi sponzora Canon. Dobrovolník vždy naplnil děla barvou, vy jste si stoupli před zeď a fotograf Vás vyfotil, zatímco Vás děla obhodila barvou. Najezeni s lepší náladou jsme si šli stoupnout do fronty, doufajíc že konečně budeme od barvy. Po 40 minutách čekání, když jsme byli druzí na řadě nám bylo dobrovolnicí sděleno, že máme smůlu. Po dalším čekání, že to už nemůže být možné jsme se alespoň dočkali společné fotky s ostatními čekajicími. Okay. Tak alespoň to. Při čekání na vyvolání fotografie jsme viděli, jak lidi využili volných pytlů barvy a začali po sobě mrskat barvou hlava nehlava. Tak i my jsme se nakonec vyřádili a zmalovali se od hlavy až k patě. A musím říct, že to ten zážitek ze dne alespoň trochu zachránilo. Účastnil jsem se již mnoha závodů, různých typů a proto celkově hodnotím akci jako velmi nevydařenou z pohledu organizace. Dobře, byl to první ročník. Takže pochopím nějaké věci, které se do příště výladí. Dokonce i překousnu původní odmítnutí vyfocení (i když mohli dobrovolníci avizovat předem, že lidi už nevyfotí, aby nově příchozí nemuseli zbytečně čekat, stejně jako my). Pochopím i čekání na batoh. Je holt málo dobrovolníků na velké množství lidí - 12.000 (i když na We Run Prague kde vždy startuje 10.000 lidí to jde). Ale dobře, to se stává. Stále se to dá svést na to, že je to první ročník. Ale co nepochopím, že jsem dal 550 Kč (490 týmové startovné + 60 poštovné) za triko s čelenkou a hlavně za účast na závodě, kde hlavním cílem je nechat se zaflákat barvami a do cíle jsem doběhli čistší, než když jsem vyběhli. I když původně organizátoři avizovali, že je závod pro 9.000 lidí, při rozcvičení nám moderátoři sdělili, že je nás tam 12.000. Přitom jsem na trati potkal několik lidí s číslem 15.5xx. I když navýšili kapacitu, tak snad mohli navýšit i množství barev na jednotlivých stanovištích. Nebo ne? To je jako kdyby jste se přihlásili na běžecký závod a přitom Vám nebylo dovoleno běžet. Přijde mi, že organizátorům šlo spíše o kvantitu, než o kvalitu. Aneb jak z toho závodu vyrejžovat co nejvíce. Vím, že je hodně lidí, kteří byli po závodě nadšení. A věřím, že já být v první startující polovině, tak přiběhnu nadšený a bude nadšený též ze závodu. Ale bohužel jsem byl v 2. startovní polovině a tak se tak nestane. Nezavrhnu tento koncept závodu, protože nápad je to velmi dobrý. Jenom již příště nevyužiji organizace The Color Run, ale zkusím méně profláklý závod Barvám neutečeš, který je založen na stejném principu. I když vím, že The Color Run bude mít mnoho fanoušků a závodníků i v dalším roce. Ačkoliv si myslím, že cena ještě poroste.