POD VODOU
Každý rok je to u nás stejný – konec školního roku se rovná odjezdu pryč. Portoriko je pro moje rodiče místem odpočinku a díky jejich postavení si mohli dovolit koupi letního sídla pár metrů od pláže. Já to tam mám rád už jenom z toho důvodu, že nemusím trávit čas tady. Ačkoliv by leckdo mohl říct, že žiju život snů, tak je to blbost. Pokud je školní rok nebo spíš když jsem tady, tak rodiče o mě nejeví extra zájem. Podle nich jsem grázl každým coulem a žere je fakt, že si to užívám. Za vlastní prachy jsem si koupil Mustanga a s radostí všem jejich přátelům tvrdím, že je to Posel smrti. Ve škole nepotřebuju bejt ani kapitánem nějakýho sportovního týmu a i tak se mi lidi na chodbách radši klidí z cesty. No to víte, Jamie Hill je jako menší zlo s peklem.
Tohle je oficiálně první rok, kdy jsem si vydupal, že do letního sídla pojedu vlastním autem. Zní to šíleně, co? Otec s matkou si povezou prdel v autě, který bude řídit jejich řidič a já místo užívání luxusu radši strávím minimálně 3 hodiny za volantem v rytmu metalových songů. A samozřejmě nemám v plánu si neudělat přestávku.
•
Dvouhodinová cesta mi dala zabrat a já začal mít hlad. Původně jsem chtěl zajet do nějaký restaurace, ale světe div se, už se vidím na pláži. Z toho důvodu zastavuju v nějakým rádoby fastfoodu tady na kraji dálnice.
Při příchodu na mě padne ještě větší hlad než v autě. Rychle jdu k objednávajícímu pultu, diktuju objednávku a s pořadovým číslem jdu čekat. Při čekání se těsně přede mě postaví nějaká holka. Zezadu celkem pěkná – delší zrzavý vlasy, zadek tak akorát do ruky a její styl oblíkání nespadá mezi vyzývavý a spíš bych jí přirovnal k metalistům. Tak či tak, ta holka vypadala dobře, ale naštvala mě. Díky ní jsem totiž neviděl na tabuli s číslama objednávek a to mě sralo.
Fůrie jedna, řekl jsem si pro sebe a ona se na mě v ten moment otočila a já kurva hned věděl o koho jde.
,,Kate?“
,,Jsem ráda, že si mě poznal na první dobrou, Jamie.“ odpověděla mi s naprosto uhrančivým úsměvem.
Jasně, že jsem jí podle tváře poznal, kurva. Ta holka pro mě znamenala zkázu a lásku zároveň. Byla bodem kvůli kterýmu jsem se před rokem držel, abych neudělal nějaký kraviny. To ona byla v mým životě všechno a já to posral.
,,Tebe bych tu nečekal,“ řekl jsem svým obvyklým tónem, abych náhodou nedal najevo něco víc.
,,To samý bych mohla říct i já, ale vím proč tu jsi,“ řekla zatímco koukala na tabuli. ,,A jako nechci nic řikat, ale nejspíš máme stejnou cestu.“ řekla a otočila se na mě.
,,O tom pochybuju,“ řekl jsem a začal už bejt nervózní z toho, že moje objednávka nikde.
,,Portoriko. Ty vaše rodinný letní sídlo a já návštěva svýho strýce. Nic jinýho.“ řekla.
Ta holka byla zázrak a já přes veškerý její kouzlo zapomněl, že tam má rodinu. S jejím strýcem jsem se párkrát potkal. Milej chlápek. Ale fakt teď nemám náladu na rozptylování. Pochybuju, že se u něj zdrží dýl než 4 dny a já jí tak nebudu mít šanci potkat. Díky bohu tyvole.
Po pěti minutách od našeho rozhovoru se konečně na obrazovce ukázalo číslo mojí objednávky. Vzal jsem si jí, s úsměvem jsem se rozloučil s Kate a zapadnul do svýho auta. Spokojeně jsem se nacpal burgerem a pokračoval v cestě.
•
Zhruba po hodině jsem se ocitnul před letním sídlem v Portoriku. Naťukal jsem příjezdovej kód do garáže a nechal svůj Posel smrti odpočívat. Sám jsem popadnul svoje věci a odtáhnul do svýho pokoje. Tohle bylo moje místo. Obrazy, černý peřiny, knihovna a přehrávač všeho možnýho připojenej k televizi a největší pýcha pokoje – balkón. Měl jsem to tu rád. Všechny svoje věci jsem položil na zem a svalil se do postele. A zkrátka usnul.
Nevím za jak dlouho bych se probudil, kdyby mi nezapípal telefon. Popadnul jsem ho a už jsem chtěl vyťukat zprávu svým kámošům, že s nima fakt nikam nejdu, protože jsem úplně jinde. Jenže to nebyli oni, ale byla to Kate. Ta zatracená holka. Nikdy jsem na ní nezapomněl a troufám si říct, že moje city k ní úplně nezmizely.
Dík za potkání. Vím, že teď máš na práci balení holek na pláži, ale co si večer vyrazit?
Ta holka je magor. Člověk se chce vyspat a ona si hned myslí, že budu shánět holky. Jakoby jo, měl jsem to v plánu. No nic, slušnost je odepsat.
Vyzvednu tě v 8 u tvýho strejdy. Buď připravená. Nechci čekat hodinu v autě.
Snažil jsem se na ní zapomenout, fakt. Po našem rozchodu jsem přešel na jinou školu a snažil se žít jinej život. Naše fotky jsem schoval do krabice v ložnici našich a její věci jsem hodil hluboko do mojí skříně. Smazat její vůni trvalo dýl. Nebylo jednoduchý začínat jinak, ale musel sem. A docela mi to i šlo. Do dnešního dne.
•
Je 7.30 a já jsem u zrcadla už nejmíň hodinu. Z kufru jsem vytáhnul černou košili a k ní černý roztrhaný džíny. Na vlasech jsem si udělal mírnej rozcuch. Nastříkal jsem na sebe voňavku a vyrazil ke garáži. Cestou jsem se pozdravil s rodičema a slíbil jim, že se uvidíme ráno na snídani. A potom jsem zkrátka vyrazil.
Je 7.55 a já stojím před barákem strýce Kate. Jedno se jejich rodině muselo nechat – měli vkus pro všechno. A samozřejmě Kate byla chodící bohyně.Ať už šlo o vystupování ve společnosti, vzhled či chování. Byl jsem rád, že je moje. A potom se rozplinula a s ní i můj život. Byl jsem naprostej kretén, že jsem jí nechal odejít. Nedokázal jsem jí dat čas a to byla moje zkáza.
Přesně v 8 hodin Kate nastoupila do mýho auta. Usmívala se jak hvězda a přitom jsme oba věděli, že její život není pohádka. Ostatně jako ten můj a proto jsem si nejspíše rozumněli a prožili spolu vášnivý i láskyplný dny či noci. Byla krásná. Voněla příjemnou, ale nenápadnou vůní. Na sobě měla dlouhé šaty a to vše podtrhovala drobným řetízkem. ,,Kam vyrazíme?“ ,,Ty si mě vytáhla ven, tak mluv“, řekl jsem. ,,Hm.. tak třeba k útesu,“ navrhla. Tohle by nikdo nevěřil, ale tušil jsem, že to řekne. Na nic jsem nečekal a jel.
Zhruba za 5 minut jsme se ocitli na místě. Kate okamžitě vystoupila a utíkala se podívat na kraj útesu, A já? Já jí pozoroval jak sedmý div světa. Do hajzlu, ona byla tak nádherná.
,,Jamie? Pojď za mnou!“. Celej omámenej jsem se nadechnul, zabouchnul dveře, zamknul auto a šel za ní. ,,Pořád seš stejnej magor jako tenkrát?“ ,,Jsem ještě horší,“ řekl jsem šeptem. ,,Smysl pro humor máš stejnej,“ řekla s úsměvem. ,,Humor je to jediný pozitivní, krásko.“ ,,Achjo, chyběl si mi,“ řekla zklamaně. A kurva, co teď mám říct? Jasně, že mi chyběla taky. Trpěl jsem jako kretén a měl chuť všechno zníčit. ,,Ty mně taky, Kate. Hodně,“ odpověděl jsem. Ona se na mě znovu koukla a začala se svlékat. ,,Sakra ženská, co to vyvádíš,“ vykřikl jsem. ,,Svlíkám se?“ ,,To vidím. Slepej nejsem, ale nechápu proč,“ řekl jsem. No a v ten moment byla úplně nahá a skočila dolů. Bože můj. Vždyť ani neví jestli moře dole bezpečný. Jestli tam nejsou nějaký kameny a nebo cokoliv, co by jí mohlo ublížit. Kurva! Tak fajn, tyvole, tak fajn. Teď přišla na mě. Začal jsem ze sebe strhávat košili, kalhoty a prostě všechno, co jsem měl na sobě. Nečekal jsem na nic a skočil za ní.
Hledal jsem jí pod vodou a nikde nebyla. Vynořil jsem se ven a uviděl její obličej. Její nádhernej obličej. ,,Co tady děláš?“ ,,Co bych tady asi měl dělat? Nechat tě tu? Seš magor,“ řekl jsem. ,,Pořád mě miluješ, že ano? Stejně jako tebe,“ řekla a naklonila se ke mně. ,,Nikdy jsem tě milovat nepřestal,“ odpověděl jsem a políbil jí.