[skotskyvocasy]

padesátý šestý den

letadlo vám může uletět, není to mýtus. stačí když se v noci trochu opijete, spíte sotva pár hodin a potom jedete ještě do města nakupovat dárky, protože předchozích padesát pět dní na to nebyl čas, žejo. a když už to vypadá nadějně, protože na letiště jedete taxíkem, zjistíte že váš kufr neváží patnáct kilo (kolik by měl) ale dvacet. a není čas. aniččin váží patnáct, proto dobíhá letadlo a já si kupuju letenku na neděli za sto liber. 

[skotskyvocasy]

cykloláska

[skotskyvocasy]

cuteness overload

[skotskyvocasy]

kdo chytá v žitě.

[skotskyvocasy]

já v lánech. ale né těch prezidentskejch.

[skotskyvocasy]

před cestou.

[skotskyvocasy]

if you are goin’ to san francisco don’t forget that is actually just edinburgh

[skotskyvocasy]

jsme v tom světě tak maličkatí

[skotskyvocasy]

františek a jeho novej foťák. jsem venku z party. 

[skotskyvocasy]

esťa. srdéčko moje

[skotskyvocasy]

františek s ester vymysleli cestu. já se svým strachem z velkýho provozu a velkejch postavenejch věcí jsem nebyla příliš nadšená. díkybohu souběžně se silnicí vedla i cyklostezka. na tom mostě foukalo tak, že jsme museli šlapat z kopce. 

[skotskyvocasy]

melancholie na pobřeží

[skotskyvocasy]

esťa v lánech. ale né těch prezidentskejch

[skotskyvocasy]

věci se dějou

rychle, dobře a občas i špatně a pomalu.

co vám budu vykládat. jsme zaneprázdněný a sobecký. snažíme se z posledních dnů vytěžit co nejvíc času. věřte mi, jde to těžko -ten zmetek je narvanej v přesně zarovnanejch 24 hodinách. jsme sobecký, protože jsme se už týden “neobtěžovaly” napsat, co se děje. jak se máme. kdo se vymlátil na kole a kdo na koho, co vylil. stihly jsme jeden pořádnej výlet na kolech, dát si trochu vína, pracovat a zase pracovat. estin budík odmítá už delší dobu spolupracovat a já včera jela na kole domů v pěkný bouřce. máme se pořád rády. potkáváme se po večerech šťastný, smutný, šílený. jakýkoli.

p.s - nejvíce se omlouváme našim maminkám a tatínkům, kteří se touto formou informují o svých milovaných ratolestech a dmou se pýchou, když píšeme o výplatách a dospěláckých věcech.

p.p.s - nevim proč, ale celou dobu, co tohle píšu si v hlavě zpívám “it’s toooo lateeee to apologizeeee”.

[skotskyvocasy]

den čtyřicátý třetí

zamluvenej stůl pro 20 lidí, řikám si: “to bude nějaká rodinná oslava.” a ono ne, došla skupinka kluků a holek v rozmezí 15 - 18 let, holky nezklamaly, všechny v croptopech. a utratili tam přes 300 liber. jejich dotěrné, uječené hlásky se ozývaly po celý restauraci až do půl hodiny po zavíračce. nechali nám dýško 5 liber. štědrost sama! jogitu vyhodili z práce, z minuty na minutu. neb nás všechny neuvěřitelně rozčilovala. rozloučila se s námi pěkně, zařvala “bye” a třískla dveřma. milé. 

[skotskyvocasy]

den čtyřicátý druhý

jogita je se mnou na baru. bere to hrozně vážně, všechno neustále leští, komentuje a zapisuje si to do deníčku. vykládá mi o tom, jak jí chce její ex zabít, jak její máma zná mafiány a jak už pět dní nejedla. jsou to furt ty samý sračky dokola. naučila jsem se to ignorovat. jsme tam teď samý holky. ariana to na začátku týdne vzdala a niki a cathy se vrátily z prázdnin. občas si odskočím od baru dolů do skladu a něco jim tam sním. něco málo. něco málo si vezmu domů...

[skotskyvocasy]

všechny děti milují alexe.