Jul 3, 2014
11:11. What's your wish? Together forever. You? No drifting apart.
seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from Türkiye
seen from Japan
seen from Türkiye
seen from Russia
seen from China
seen from China
seen from United States
seen from United States
seen from United States
seen from Malaysia
seen from Türkiye
seen from Norway
seen from Russia
seen from United States
seen from China
seen from United States
seen from United States
11:11. What's your wish? Together forever. You? No drifting apart.
Pátek, den kdy dovoněla i růže
Hm, jasně teď a růže. Ke všemu dovoněná a vodvetlá, no to mě vofoukni. Jenže neni růže jako růže a vo růži, vo který bude řeč, vodkvétá a dovoňuje kdykoli. V lednu, červnu i prosinci nebo třeba ráno, v poledne i večer, ovšem skoro pokaždý v pátek.
Sem tam v životě lidskym přijdou ty pátky, kdy i růže vonět přestanou. Vodpadne poslední lístek a dovoněj. Dokvetou. Prostě se to sem tam tak semele a přitom záleží jen na absolutní prkotině. Banalita, co ovlivní celé další dění. A stačilo by tak málo, jen při prvním vyrvanym lístku pomyslet na místo “má tě ráda” na “nemá”. Začít správně, znamená taky s posledním lístkem i správně skončit. Bohužel, kdo ví jak na ten začátek, když stolistá růže lásky má okvětních lístků jak vlnek na zčeřené, vodní hladině. Kterým slovíčkem zahájit tu mantru lásky?
Za zavřenejma vočima ještě všechno kvete. Kvete a voní. Růžový brejličky fungujou, ale už se rozpočtává. Má tě ráda - pic, jeden lísteček pryč. Nemá tě ráda - a zas jeden fuč. Má tě… Je to tak složitý.
Složitý! Jak začít? Začít správně a pak s posledním vyrvanym lupenem i správě skončit, to je klika. Klika, co přihraje krapet štěstí. Bohužel blbý začátky maj i blbý konce. Bohužel. Začneš blbě, blbě i skončíš. S posledním lupínkem vůně pomine a je. Vůně pomine. A že je to právě v pátek, tak to je pravidlo. Pravidlo, co náhodné vyjímky jen potvrzujou. Stopro. Když už prostě dovoňujou, bejvaj to pátky a když dovoněj úplně, je pátek natuty. Všechno důležitý se přece děje jen v pátek. Nebo skoro všechno. Vono je to tak dobře, v pátek se může kalit až do aleluja a tak se dá i ten stonek trnitý krapet zalejt. Nebo spíš, řádně zalejt. Potopit tu vůni.
Jo, jo. bylo by super, kdyby na poslední lísteček zbylo “má tě ráda”. A u toho i zůstalo. Sice jen holej klacek s trnama, bez květů, ale “ráda” Ten pocit. Hřejivej. Nad všechny růžový vůně světa. Zázrak.
Zázrak? Kde žiješ. Byl přece vobyčejnej pátek. Pátek, den kdy dovoněla i růže.