#10042023

[dailylagomorphs]

10/04/2023

[evessuki]

♡ ⠀

[theunstuffedpepper]

We made homemade applesauce! By we, I mean I, with the help of my 2.5 year old sous chef. It came out awesomely. I only cut myself on the peeler three times, one of which was more of a “chunk” than a cut. 😬

I’ve been steeped in domesticity lately — nursing and caring for the baby 24/7, doing as much toddler care as my time will allow, grocery shopping, cooking, meal planning, laundry, dishes, tidying. Not much in the way of deep cleaning, but at least I’m still caring for myself and showering regularly.

We’re having some serious issues with MIL and the arrangement to have her help with childcare. Part of it is dependability, part of it is her well-being and whether she is in a place to actually be a caretaker for any significant amount of time. Therapy has been a really helpful tool for me to talk things through and come up with strategies and tools for myself on coping, addressing issues directly, and making decisions for a path forward. Ultimately, I’m really frustrated and disappointed, pissed off, and a little annoyed with myself that I thought it could be different than it has been. I’m definitely in a “let’s see what the next week or two brings” kind of space. If this were a job, she’d be on notice.

But, it’s not all bad. Far from it. Check out those matching jammies! The fact that Holden is excited to wear them so he can match his little brother warms my heart. These boys are truly something. Derrick turned 2 months today — hard to believe that much time has gone by already. Soaking in all the goodness and trying to shake the rest of it off.

[8ightisfate]

[evessuki]

(◕‿◕)♡

[8ightisfate]

[8ightisfate]

[terminus-technicus]

Jaké 3 hezké věci se vám v nedávné době staly?

Zdravotně na tom sice pořád nejsem dobře a teprve zjistím, co je se mnou vlastně špatně, ovšem mám pocit, že alespoň moje mozková chemie se konečně začíná srovnávat. Konečně cítím i něco jiného než jen úzkost a nepřipadám si, jako kdybych musel každou molekulu serotoninu na svých synapsích vlastnoručně bolestivě ždímat s vynaložením toho nejintenzivnějšího úsilí. Tři hezké věci...

Včera večer se mi podařilo bez výraznějšího problému sníst celý jeden plátek toastového chleba na posezení a na chvíli jsem si připadal nepřemožitelný. Dnes mi na balkóně přistála čmeláčí královna. Chvíli tam seděla, tak jsem přemýšlel, jestli není vyčerpaná a že bych jí dal vodu s cukrem; než jsem to však stihl udělat, zase odletěla. Nedávno jsem se poprvé viděl s jednou osobou, s níž si nějakou dobu píšu. Měl jsem z toho trochu strach, jelikož mám pocit, že jsme poměrně odlišný typ člověka a bál jsem se, že si nebudeme mít co říct. Dopadlo to ovšem tak, že jsme seděli v podniku a povídali si až skoro do zavíračky; bylo to velmi příjemné a měl jsem pocit, že ani moc nepřemýšlím nad tím, co říkám, a plyne to samo.